Zaměstnanci strašně rádi nadávají na podnikatele, že si všechno "dají do nákladů". Je to trochu laciný argument. Já jsem se dokonce na sebe dozvěděl, že si dávám do nákladů kancelářské potřeby, pronájem obchodu a pod. Od člověka, kterého zaměstnává stát a který přijde do práce, má tam teplo, zapne erární počítač, automaticky si uvaří kafe v erární varné konvici a sedne si k erárnímu stolu. Ani si neuvědomuje, že jeho zaměstnavatel si tyto všechny náklady taky odepisuje. On to nevidí. Možná by bylo zajímavé srovnat, kolik si "dám ročně do nákladů" já na sebe a kolik stojí "nákladově" takovýhle zaměstnanec svého zaměstnavatele. Ten určitě nešetří elektriku ani teplo či teplou vodu, protože on ji neplatí. Já ano. Zaměstnanec taky nemá starosti se sháněním práce. Já ano.
A nakonec jednu věc. Možná i zaměstnanci pochopí jednu důležitou věc. Stát získává peníze nejen z daní z příjmů. Tedy i z DPH a podobně. A pokud já, coby OSVČ, nezaplatím daně z příjmů, peníze utratím. Tím dávám možnost zaprvé vydělat dalším a zadruhé hlavně stát stejně částky dostane formou DPH či spotřební daně. Tedy na konci řetězce so do státní kasy peníze dostanou. Trochu rouhačsky tedy řeknu, že ideální by byly vysoké daně. Subjekty by raději utrácely, peníze by se roztáčely v ekonomice a neživily by přebujelý státní aparát.
A pokud je to ještě zaměstnancům málo, uvědomte si, že nám, OSVČ nikdo nezaplatí nemocenskou ani dovolenou. Nemáme FKSP, nezdaněné stravenky a prebendy, podnikové výhody a podobné zaměstnanecké vymoženosti.
A pokud i toto nestačí k vysvětlení, není lehčí cesty než dát v zaměstnání výpověď a hurá na Živnostenský úřad, vyplnit žádost a začít podnikat...