Částečná nezaměstnanost, nebo plně hrazená překážka v práci? Máme vyjádření MPSV

14. 5. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nejeden zaměstnavatel v době uzavření provozu uplatnil (často na radu právníků) částečnou nezaměstnanost. Metodika k programu Antivirus však říká něco jiného.

Mají se zaměstnavatelé, kteří kurzarbeit uplatnili, obávat následných kontrol inspektorátem práce a eventuálního vracení příspěvků z programu Antivirus?

Jiná překážka v práci

Jestliže dojde v důsledku mimořádných opatření k dočasnému uzavření či omezení provozu, jde o jinou překážku v práci, kdy zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. V rámci cíleného programu pro zaměstnavatele Antivirus lze získat prostřednictvím dohody uzavřené s úřadem práce 80 % vyplacené náhrady. Program byl aktuálně prodloužen do konce měsíce května.

Částečná nezaměstnanost

Pokud však dojde v důsledku mimořádných opatření k poklesu poptávky po zaměstnavatelem nabízených službách nebo zboží, jde o částečnou nezaměstnanost. Zde za splnění dalších podmínek (účinná kolektivní smlouva nebo interní předpis) zaměstnavatel může náhradu zaměstnancům snížit až na 60 % průměrného výdělku. Prostřednictvím programu Antivirus může následně získat 60 % vyplacené náhrady mzdy zaměstnancům. Čtěte také: Uplatnění částečné nezaměstnanosti v praxi

Jiná překážka v práci, nebo částečná nezaměstnanost?

Tato otázka je stále ožehavá. Podle oficiálně zveřejněného stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV): dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas a zaměstnavatel nebude schopen zaměstnanci přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce s tím, že po dobu této překážky náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Podle názoru řady právníků ale může nastat situace, kdy i v případě uzavření pracoviště z důvodu mimořádných opatření půjde o částečnou nezaměstnanost. Existují provozy, které přestože jsou zasaženy aktuálními opatřeními, by i tak trpěly poklesem poptávky. Především jsou zmiňovány ubytovací služby či restaurace, kterým by jistě poptávka poklesla z obav veřejnosti z cestování a sdružování se. Čtěte také: Program Antivirus pokračuje. Byl prodloužen (prozatím) do konce května

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

MPSV na jiné překážce trvá

Vyjádření pro server Podnikatel.cz poskytl za ministerstvo práce a sociálních věcí Jan Brodský. Zopakoval, že program Antivirus počítá s příspěvky zaměstnavatelům na vyplacené náhrady mezd jejich zaměstnancům, a to mimo jiné jak při překážce v práci vzniklé v důsledku nařízeného uzavření nebo omezení provozu zařízení vyplývajícího přímo z krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví (režim A), tak také překážky v práci z důvodu tzv. částečné nezaměstnanosti (režim B).

Jan Brodský zdůraznil, že pokud nemohl zaměstnanec vykonávat práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající v uzavření nebo omezení provozu z důvodu krizových opatření přijatých vládou, mimořádných opatření přijatých ministerstvem zdravotnictví či jiným orgánem ochrany veřejného zdraví v souvislosti s onemocněním COVID-19, je zaměstnavatel povinen takovému zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy podle § 208 zákoníku práce, a to ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance. Čtěte také: Možnosti zaměstnávání v omezeném provozu

Naopak jestliže zaměstnavatel nemohl zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy je zaměstnavatel povinen těmto zaměstnancům vyplácet podle § 209 zákoníku práce náhradu mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku zaměstnance, a to na základě dohody s odborovou organizací nebo vnitřního předpisu.

skoleni_8_1

Volba režimu je na zaměstnavateli, důsledky nese sám

Volba příslušného režimu podpory v rámci programu Antivirus a odpovědnost za rozhodnutí, jaká překážka v práci a z jakého důvodu v souladu se zákoníkem práce u zaměstnance vzniká, je podle MPSV plně v kompetenci zaměstnavatele. Za správnost dodržování příslušných ustanovení zákoníku práce, tj. také správnost překážky v práci, je plně odpovědný zaměstnavatel. Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů náleží do kompetence Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrada mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Účelné, oprávněné a správné vynakládání veřejných prostředků na příspěvky z programu Antivirus bude předmětem následných namátkových kontrol. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SÚIP, uzavřel Jan Brodský.

Přesto nejeden zaměstnavatel (a často i na radu právníků) využil v době uzavření či omezení provozu částečnou nezaměstnanost. Zůstává tedy otázkou, jak se k celé situaci postaví při náhodných kontrolách inspektoráty práce. Pokud zaměstnavatel vyhodnotí svou překážku jako překážku s náhradou mzdy ve výši 60 % nebo 80 % průměrného výdělku (tedy v rozporu se stanoviskem MPSV) a situace se nezmění (MPSV nezmění názor), měla zaměstnancům náležet náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. V takovém případě budou zřejmě zaměstnavatelé zaměstnancům doplácet rozdíl v náhradě mzdy do požadované výše. Inspektorát práce je rovněž oprávněn uložit postih až do výše 200 000 korun. V každém případě bude záležet na okolnosti každého případu, argumentaci zaměstnavatele a doufejme i benevolenci inspektorátů vzhledem k mimořádné situaci, ve které se zaměstnavatelé ocitli.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).