Postup se také liší podle toho, zda se jedná o zaměstnance odměňované mzdou nebo platem. U platu je totiž situace jednoznačná.
Co se dozvíte v článku
V době pandemie onemocnění COVID-19 a vyhlášení nouzového stavu na celém území České republiky jsme se ocitli v situaci, která je v dějinách od vzniku republiky dne 1. ledna 1993 zcela jedinečná. Tato situace ovlivnila všechny občany. Myslí na ni také zákoník práce, který pro tyto situace obsahuje právní úpravu překážek v práci.
Usnesení vlády v rámci krizového opatření
Jelikož vláda rozhodla svým usnesením ze dne 12. března 2020 v rámci nouzového stavu o uzavření některých provozů, zůstala řada zaměstnanců bez možnosti výkonu práce. Jde zejména o provozovny stravovacích služeb a dále pak poskytovatelů některých služeb bez konkrétního časového omezení (posiloven, umělých i přírodních koupališť, solárií, saun, wellness služeb, hudebních a společenských klubů, zábavních zařízení, veřejných knihoven a galerií).
Zaměstnavatel je povinen hradit zaměstnancům, kteří nemohou vykonávat práci, ušlou mzdu (plat). Již od počátku se diskutovalo, zda mají v tomto případě nárok na 100 % nebo jen 60 % průměrného výdělku, respektive zda se bude jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 nebo 209 zákoníku práce.
Uzavřené pracoviště bez možnosti výkonu práce
Jasno do celé věci vneslo svým stanoviskem ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud zaměstnanec nevykonává práci v souvislosti s uzavřením nebo částečným uzavřením provozoven na základě vyhlášeného stavu nouze na území České republiky, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce.
Ve stanovisku se uvádí, že dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na výše zmíněné usnesení, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku.
Provozovna je uzavřena pouze pro veřejnost
To ale neznamená, že se to týká všech zaměstnanců. Usnesení vlády automaticky nevede k uzavření provozovny výše uvedených služeb, pouze k uzavření přístupu veřejnosti do provozovny samé. V některých případech je výkon práce nadále možný. Zaměstnanci mohou pracovat z domova, eventuálně se zaměstnavatelem dohodnout na změně sjednaného druhu práce (na dobu určitou), změně rozvrhu pracovní doby apod.
Teprve v situaci, kdy nedojde ke změně druhu práce, změně místa výkonu práce atd., jde o jinou překážku v práci na straně zaměstnance dle § 208 zákoníku práce. Jestliže dojde z důvodu pandemických opatření k uzavření provozu a výkon práce zaměstnanců nemůže alespoň v omezeném rozsahu pokračovat, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnancům přísluší náhrada mzdy (platu) ve výši 100 % průměrného výdělku. Pro účely řádné dovolené se tento den považuje za odpracovaný.
Minulý týden bylo rozhodnuto, že vláda bude všem, kteří uzavřeli provoz v rámci krizových opatření a vyplácejí zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 100 %, vyplácet příspěvek ve výši 80 % vyplacené mzdy. Čtěte více: Ošetřovné pro OSVČ ve výši 13 tisíc, zaměstnancům doma přispěje na mzdy stát
Kdy může jít o částečnou nezaměstnanost?
Pro server Podnikatel.cz problematiku částečné nezaměstnanosti vysvětlil Pavel Fabian, z Advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS. Překážku v práci dle § 209 zákoníku práce, tedy tzv. částečnou nezaměstnanost, může zaměstnavatel využít v případě kumulativního splnění podmínek. Těmito podmínkami jsou:
- nejedná se o zaměstnavatele poskytujícího plat dle § 109 odst. 3 zákoníku práce,
- v důsledku omezení odbytu výrobků, popřípadě omezení poptávky po výrobcích či službách není zaměstnavatel schopen přidělovat zaměstnancům práci z rozsahu týdenní pracovní doby
- a na aplikaci ustanovení § 209 zákoníku práce se dohodl s odborovou organizací (zákoník práce pamatuje rovněž na případy, kdy u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí a v těchto případech nahradí dohodu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací vnitřní předpis).
Je zřejmé, že částečná zaměstnanost může být vyhlášena pouze u zaměstnavatele poskytujícího mzdu, tj. v podnikatelské sféře. Zaměstnavatel je povinen se s odborovou organizací dohodnout na výši náhrady mzdy, kterou bude zaměstnavatel po dobu trvání částečné nezaměstnanosti povinen zaměstnancům poskytovat. Výše náhrady mzdy však nesmí být méně než 60 % průměrného výdělku zaměstnance. To stejné platí pro zaměstnavatele, u kterého odborová organizace nepůsobí, a ten výši náhrady mzdy stanoví vnitřním předpisem,
uvádí advokát Pavel Fabián. Dodává, že pokud není splněna třeba jen jediná podmínka pro uplatnění překážky v práci dle § 209 zákoníku práce, považuje se nepřidělování práce za jinou překážku na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Čtěte také: 7 tipů, co zdarma číst, sledovat, poslouchat, aby vám při karanténě „nehráblo"
Při částečné nezaměstnanosti se částečně pracuje
Částečná nezaměstnanost znamená, že zaměstnanci nemůže být přidělována práce v rozsahu týdenní pracovní doby. Tedy ji alespoň v nějakém rozsahu (dolní hranice není stanovena) zaměstnanci přiděluje. Zaměstnavatel, jenž využije režim částečné nezaměstnanosti, je schopen přidělit práci, byť se nemusí jednat o celou směnu nebo výkon práce v každém týdnu. Lze si představit i situaci, kdy zaměstnanci po určitou dobu žádná práce přidělována není, ale výhledově to možné je. Čtěte také: Podrobně o nařízené karanténě pro zaměstnance i zaměstnavatele
V rámci připravovaných opatření vláda slibuje zaměstnavatelům příspěvek na částečnou nezaměstnanost. Pomoc spočívá v tom, že zaměstnavatel sice platí zaměstnancům část průměrného výdělku, ale část této úhrady bude kompenzovat stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně předložilo Program rozšířené podpory zaměstnanosti. Zároveň pro zaměstnavatele zpracovalo přehlednou tabulku kompenzace náhrad zaměstnancům při omezení či uzavření provozu.
Boj s koronavirem – pracovněprávní oblast (zdroj MPSV)
Dotaz z diskuse BusinessCenter.cz: Prosba – kuchař, zavřená restaurace – mzda
Pracuji jako kuchař. Restaurace je zavřená, máme pouze výdejové okénko na jídlo v krabičce. Na směně nás je 6 kuchařů, ale všichni musíme zůstat doma, pracuje pouze šéfkuchař. V dohledné době nás potřebovat nebudou. Dovolenou nečerpáme. Rád bych se zeptal, zdali jsme doma za 60 % či za 100 % průměrného výdělku. Nejdříve nám bylo řečeno, že jsme všichni doma na povinném neplaceném volnu, ale to si myslím nemohou dovolit, když jsme o neplacené volno nikdo nežádal.
Neplacené volno zaměstnavatel nařídit nemůže, musel by si požádat sám zaměstnanec. Jde o překážku na straně zaměstnavatele dle § 208 nebo 209 zákoníku práce. Jste odměňováni mzdou, připadají v úvahu obě varianty. Zde bude záležet na zaměstnavateli, zda stanoví interním předpisem částečnou nezaměstnanost (odbory předpokládám nemáte). Jelikož bude stát poskytovat kompenzace, byla by po dobu pandemických opatření pro zaměstnance výhodnější 100% náhrada mzdy s 80% kompenzací státu zaměstnavateli a poté částečná nezaměstnanost s minimálně 60% náhradou mzdy (interní předpis), pokud bude nadále přetrvávat nedostatek zakázek či omezená poptávka (také zde bude částečná kompenzace vyplacené náhrady státem).
ČLÁNKY DO MAILU