Zatímco česká vláda se v daňové oblasti soustředí v poslední době především na DPH, které se neustále zvyšuje, v dalších evropských zemích sází i na jiné daně. Jednou z takových daní, která se začala prosazovat v posledních dvou letech, je bankovní daň. V současnosti ji má zavedeno 10 státu EU a další o ní uvažují. Měla by česká vláda o bankovní dani také popřemýšlet? Zeptali jsme se odborníků.
Čtěte také: Zvýšení DPH, solidární daň a omezení paušálů schváleno
Z bankovní daně chtějí nejvíce vybrat na Slovensku
Téma bankovní daně se v poslední době skloňuje především v souvislosti s naším východním sousedem, Slovenskem. Tamní vláda Roberta Fica se totiž rozhodla zvýšit příjmy z bankovní daně a parlament její plán schválil. Díky sérii opatření by se měl její výběr na Slovensku zdvojnásobit a bude zřejmě patřit k nejvyšším v EU. Samotnou sazbu bankovní daně ve výši 0,4 %, kterou zavedla předchozí vláda Ivety Radičové, se sice Ficův kabinet rozhodl neměnit, zvýší se ale základ, ze kterého se bude daň odvádět. Zatímco v současnosti se počítá z vkladů firem, od září se bude hradit ze všech vkladů.
V příštím roce by zvýšení daňového základu mělo slovenskému rozpočtu přinést 200 milionů eur navíc. Jak ale uvedl tamní ministr financí Peter Kažimír, daň se má postupně odbourávat. Jakmile se na dani vyber půl miliardy eur, měla by klesnout a po další půl miliardě eur by se měla dokonce zrušit. Slovensko chce kromě toho zvýšit i daň z příjmů právnických osob a zavést zvláštní daň pro velké firmy.
Čtěte také: Kdo to za 20 let od revoluce dotáhl dále? Češi nebo Slováci?
Bankovní daň má zatím 10 států EU
Slovensko však s bankovní daní není rozhodně jediné, v současnosti platí tuto daň banky v 10 zemích EU. Konkrétně se jedná o Francii, Kypr, Německo, Maďarsko, Island, Portugalsko, Švédsko, Velká Británie, Slovensko, Rakousko. Zavést bankovní daň se navíc chystají ve Slovinsku a v Nizozemí. Motivace pro její zavedení se nicméně lišila. Většina států (včetně Slovenska) ji využívá k nárůstu příjmů státního rozpočtu, některé země, například Německo, ale příjmy z daně používá k naplnění bankovních fondů, které slouží na financování problémových bank.
Konstrukci bankovní daně navíc každý stát pojal po svém a kromě celkového výběru se jen obtížně srovnávají. Jednotlivé daně se liší daňovým základem, ze kterého se platí. Navíc existují rozdíly i v tom, kdo přesně daň platí. Daňové sazby se v některých státech navíc mění a existuje spousta výjimek a parametrů. Některé státy mají zase nastavenou maximální daň, kterou banky odvedou v daném roce státu. Nicméně i tak se zdají být největší daně na Slovensku a v Maďarsku. Jedny z nejnižších bankovních daní jsou naopak v Německu,
upřesnil serveru Podnikatel.cz Martin Prokop, analytik finančních trhů společnosti Next Finance.
| Země | Sazba daně | Základ daně | Maximální daň |
|---|---|---|---|
| Francie | 0,25 % | Minimální hodnota vlastního kapitálu, která odpovídá regulaci bank | Ne |
| Kypr | 0,095 % | Celková depozita | 20 % zisku za dané období |
| Německo (progrese na základě konkrétních závazků bank) | 0,02 % do 10 mld. eur 0,03 % od 10 do 100 mld. eur 0,04 % nad 100 mld. eur plus 0,000015 % pro mimobilanční deriváty |
Konkrétní závazky za dané období | 15 % ročního čistého zisku |
| Maďarsko (progrese na základě základu daně) | 0,15 % do 50 mld. HUF Zbytek 0,53 % |
Upravená bilance – celková aktiva upravená o jednotlivé položky | Ne |
| Island | 0,041 % | Celkové závazky | Ne |
| Portugalsko | 0,05 % 0,00015 % |
Celkové závazky Nominální hodnota derivátů |
Ne |
| Švédsko | 0,0036 % | Celkový dluh | Ne |
| Velká Británie | dvě sazby – 0,078 % a 0,039 % | Vybrané závazky bank | Ne |
| Slovensko | 0,40 % | Bilanční suma snížená o některé položky | Ne |
| Rakousko (progrese na základě základu daně) | 1 – 20 mld. eur 0,055 % nad 20 mld. eur 0,085 % 0,013 % pro deriváty |
Výše rozvahy mínus např. jmenovitá hodnota kapitálu, rezervy atd. | Ne |
Zdroj: Next Finance
Jak se ale vesměs shodují analytici, zavádění bankovní daně nepatří mezi nejšťastnější opatření a v některých státech už zjišťují, že přinesla více škody než užitku. Největší škody napáchala daň nepochybně v Maďarsku, kde se její zavedení znásobilo s dalšími nepředvídatelnými kroky v ekonomické politice. Vzhledem k tragické situaci tamního bankovního sektoru se uvažuje o upuštění od daně od roku 2014,
potvrdil Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Podle něj daň způsobila chaos i ve Francii, přestože její výše byla zvolena tak, aby „vlk jen přičichl ke žrádlu a koza zůstala celá“.
Čtěte také: Víme, o kolik porostou daně v dalších letech. Připravili jsme přehlednou tabulku
V Česku není pro daň důvod
Podle odborníků též zůstává otázkou, zda se vůbec naplní odhady, kolik se na dani vybere. Ekonomové proto i z tohoto důvodu tvrdí, že v Česku by se daň zavádět neměla. Rozpočet by si zřejmě mírně polepšil, efekt by však byl jen krátkodobý a navíc by zavedení daně banky přenesly na občany a firmy. Pouze tak riskujeme, že banky zvýší rozdíl mezi úroky z vkladů a z úvěrů. Firmám by tak mohlo hrozit, že si budou od bank půjčovat dráže. A to v této době, kdy mnoho společností vykazuje klesající ziskové marže, může mít pro tyto firmy značné negativní důsledky
, upozornil Martin Prokop z Next Finance.
České banky se navíc podle ekonomů chovaly konzervativně a zodpovědně a není důvod je trestat vyšším zdaněním. Petr Gapko, analytik GE Money Bank, zase upozornil, že by bankovní daň mohla způsobit odklon od klasických bank k nebankovním finančním subjektům, které by pro majitele i zákazníky byly výhodnější. Navíc by s největší pravděpodobností došlo ke zpomalení oběhu peněz, což by v praxi znamenalo více úspor na účtech a méně půjček, čili méně investic. Pokud by tedy bankovní daně byly trvalé, spíše by ekonomice uškodily, než ji pomohly,
doplnil Gapko.
Názor ekonomů sdílí i ministerstvo financí, podle kterého se bankovní daně se zpravidla zavádí jako kompenzace za pomoc, kterou vlády bankám poskytly v době finanční krize. ČR takovou pomoc bankám neposkytovala, a proto nepovažujeme za vhodné takové daně zavádět,
uvedl serveru Podnikatel.cz Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí. Otázkou však zůstává politika EU. Na půdě Evropské komise a parlamentu se totiž vážně hovoří o zavedení celoevropské daně z finančních transakcí.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU