Krize má neblahé dopady, čeká také Česko propouštění?

7. 12. 2008
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Autor: 244974
Jsou ještě tací, kteří zpochybňují ničivou sílu současné finanční krize? Následující informace nejsou žádným mediálním „strašákem“, nýbrž brutálně holými fakty.

Zhruba 170 tisíc lidí už po celém světě propustily peněžní ústavy. A nynější krize jim bude notně pouštět žilou i nadále. Jedna z předních amerických head hunterských firem CTPartners tvrdí, že ve světovém bankovnictví do poloviny příštího roku ubude až 350 tisíc pracovních míst. Něco takového nemá v dějinách světového peněžnictví obdoby," říká B. Sullivan, ředitel CTPartners. Masové propouštění chystá i nejvlivnější americká finanční společnost Citigroup. Během příštího roku se chce zbavit až 52 tisíc lidí, tedy skoro šestiny. Podle britského analytika R. Claytona ale není nic zvláštního, když po boomu přijde propad: Bankéři si v posledních letech svoji jízdu pořádně užívali. Ale i pro ně platí určitý cyklus. Vše se dá časem do pořádku a jejich zářivá show bude pokračovat. Čtěte více v seriálu Finanční krize

Minulý týden americká centrální banka oznámila program za 600 mld. dolarů na odkupování dluhů a cenných papírů vázaných na hypotéky. Zároveň k tomu ještě další nástroj v podobě 200 miliard dolarů na odkup spotřebitelských dluhových cenných papírů. Americká ekonomika ve 3. čtvrtletí klesala rychleji, než se původně očekávalo. Podle revidované zprávy ministerstva obchodu se HDP snížil o 0,5 % místo původně uváděných 0,3 %. Aby toho nebylo málo, tak výdaje amerických spotřebitelů se v říjnu kvůli finanční krizi snížily o 1 %, což byl nejvyšší pokles od teroristických útoků v roce 2001. Zpráva je dalším potvrzením obav, že americká ekonomika míří do hluboké recese. Čtěte více: Ušijí politici finančnímu systému nový kabát?

A jak je na tom Rusko?

Ruské komerční banky za říjen podle údajů centrální banky vykázaly celkovou ztrátu téměř 40 mld. rublů (zhruba 28 mld. korun). Ještě vyšší ztrátu, 46 mld  rublů, utrpěla banka VEB, která se jako státní společnost působící na základě federálního zákona mezi banky nezapočítává. Podle listu Kommersant tak špatný výsledek nepředvedl bankovní systém Ruska od roku 1999.

Navíc, jedna z největších ruských pojišťoven Ingosstrach, o níž soupeří Oleg Děripaska s českými investory z PPF Investments, se chystá uzavřít 240 z více než tisícovky svých odboček. Podle ředitele pojišťovny A. Grigorjeva je tento krok dán neefektivností těchto kanceláří, na něž připadá jen 0,5 % z prodeje pojistek.

Máme se také bát?

Ekonomický růst v zemích střední a východní Evropy a bývalých zemích Sovětského svazu zpomalí v roce 2009 ve srovnání s letošním rokem na polovinu, vyplývá ze zprávy EBRD – European Bank for Reconstruction and Development – sídlící v Londýně. Růst HDP v České republice v příštím roce zvolní na 2,5 % z letošních 4,1 %. Tempo růstu ve 29 zemích regionu se má snížit na 3 % z letošních očekávaných 6,3 %. Loni HDP regionu stoupl o rekordních 7,5 %. Čtěte více: Ve Španělsku servírují protikrizové menu… jak nápadité

I vyspělý svět čeká pokles

Ekonomika vyspělého světa se v důsledku globální finanční krize zřejmě ponoří do nejhlubší recese od počátku 80. let 20. století a hospodářský pokles příští rok utrpí USA, eurozóna i Japonsko. Předpověděla to ve svém pololetním výhledu OECD. Organizace vyzvala vlády a centrální banky, aby podpořily své ekonomiky dalšími stimulačními kroky. Čtěte více: Krize si nevybírá. HDP klesá i členům OECD

A vrací se vlastní „prachy“

Bývalý šéf švýcarského bankovního gigantu UBS M. Ospel a další manažeři vrátí bance ze svých odměn celkem 33 milionů franků. Ospel a jeho kolegové říkají, že je jejich krok dobrovolný, ale jejich rozhodnutí předcházela masivní kampaň ve švýcarských médiích proti nadměrným odměnám bankovních bossů. „Sáhnou“ si i naši „bossové“ na své „prachy“?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).