Od roku 2021 se změnilo i čerpání řádné dovolené. Také zde se pracuje s hodinami, nikoli s kalendářními dny. Zjednodušeně řečeno, z celkového nároku počtu hodin se odečte odpovídající počet hodin za dobu, kdy zaměstnanec z důvodu dovolené nepracuje.
V seriálu věnovaném řádné dovolené jsme se již věnovali dovolené za kalendářní rok, její poměrné části, dodatkové dovolené, ale i překážkám v práci, které se pro účely řádné dovolené započítají plně nebo jen podmíněně a omezeně.
Více v článcích:
- Dvě podmínky, které musí zaměstnanec splnit pro řádnou dovolenou za celý rok
- Kdy má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené?
- Jak na zápočet odpracované a neodpracované doby pro účely řádné dovolené?
- Nemoc zaměstnance a řádná dovolená od roku 2021 v příkladech
- Kdo má právo na týden řádné dovolené navíc?
Dovolenou určuje zásadně zaměstnavatel
Také v roce 2021 platí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. A to dle písemného rozvrhu jejího čerpání. Rozvrh vypracuje začátkem kalendářního roku, je ale možné zpracovávat například za kalendářní čtvrtletí nebo jiný časový úsek. Zákon nestanoví jeho konkrétní podobu. Může jít o harmonogram zpracovaný speciálním programem či kupříkladu jen o „excelovskou“ tabulku. Zaměstnavatel při jeho sestavování přihlíží k jeho provozním důvodům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Může (ale nemusí) zohlednit například dobu školních prázdnin u zaměstnaných rodičů.
Rozvrh by měl být sestaven tak, aby vždy alespoň jedna jeho část činila v průběhu kalendářního roku 2 celé týdny, respektive 14 kalendářních dnů (pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak). Veškerá dovolená, na kterou vznikne nárok za daný kalendářní rok, by měla být rozvržena a v ideálním případě do konce roku vyčerpána.
Čerpání řádné dovolené oznamuje zaměstnavatel zaměstnanci alespoň 14 dnů předem (také zde je možné se se zaměstnancem dohodnout na kratší době seznámení).
Výjimkou, kdy je určení doby čerpání řádné dovolené zásadně na zaměstnankyni, je čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (u mužů na rodičovské dovolené bezprostředně po skončení rodičovské dovolené, po kterou by zaměstnankyně čerpala mateřskou dovolenou). Zde musí zaměstnavatel žádosti o čerpání dovolené (pokud byla podána nejpozději poslední den čerpání mateřské dovolené) vždy vyhovět.
Čerpání řádné dovolené v kalendářním roce
Jak již bylo zmíněno, zaměstnavatel by měl vždy určit čerpání dovolené tak, aby dovolená, na kterou vzniklo zaměstnanci v daném roce právo, byla v tomto roce také vyčerpána. V jejím čerpání mohou bránit naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele (tím může být prakticky cokoli, co je schopen zdůvodnit jako naléhavou provozní situaci) nebo překážky na straně zaměstnance. Zejména se bude jednat o čerpání mateřské a rodičovské dovolené nebo dlouhodobou pracovní neschopnost. Pokud nebyla z těchto důvodů dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Novinkou roku 2021 je ustanovení § 218 odst. 2 zákoníku práce. Zde se píše, že na základě písemné žádosti zaměstnance lze s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo zaměstnanci právo, převést do následujícího kalendářního roku. Jde o dovolenou, která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů.
Musí se tedy jednat o písemnou žádost zaměstnance (k tomuto kroku nesmí být zaměstnavatelem nucen). Například v situaci, kdy zaměstnanec plánuje začátkem roku zimní dovolenou, bude potřebovat volno z důvodu narození dítěte, studia apod. Využije tedy novinku a požádá o převod dovolené do roku následujícího. Tu lze čerpat v době, kdy na ni ještě ani nevzniklo právo (začátek roku). Zaměstnavatel může, ale nemusí takové žádosti vyhovět. Mohou mu v tom bránit vážné provozní důvody, kupříkladu není možné zajistit zástup jiným zaměstnancem apod. Důvody zamítnutí žádosti by měl zaměstnanci písemně sdělit.
Zpočátku nebylo jasné, zda lze převádět dovolenou nad 4 týdny (6 týdnů u pedagogů a akademických pracovníků vysokých škol) jen za konkrétní kalendářní rok. V takovém případě by zaměstnanci se základní výměrou 4 týdny za kalendářní rok novinku ani nevyužili. Nyní se již právní názory odborníků sjednotily. V daném kalendářním roce je nezbytné vždy vyčerpat alespoň 4 týdny (6 týdnů) a zbylou dovolenou lze převést.
Zaměstnanec se základní čtyřtýdenní výměrou dovolené může žádat o převod, avšak pouze v případě, že nemá vyčerpanou veškerou dovolenou z předchozích let. Tu vyčerpá nejdříve a dovolenou, která v součtu za tento rok přesáhne 4 týdny, může na základě písemné žádosti (pokud zaměstnavatel vyhoví) převést do roku následujícího.
Příklad:
Zaměstnanec s ročním nárokem na řádnou dovolenou 200 hodin (40hodinová týdenní pracovní doba a výměra dovolené 5 týdnů) písemně požádal svého zaměstnavatele v měsíci listopadu 2021 o převod 32 hodin řádné dovolené do roku 2022. V roce 2021 byla čerpána rovněž dovolená z předchozího roku (dva dny po 8 hodinách), kterou zaměstnanec z důvodu překážek v práci v daném roce nemohl vyčerpat.
Celkově tedy bylo čerpáno 16 hodin převedené řádné dovolené z roku 2020 a 168 hodin dovolené z roku 2021. Podmínka čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v daném roce je tím splněna (184/40 = 4,6). Jestliže zaměstnavateli nebudou v převodu dovolené bránit provozní důvody, může žádosti zaměstnance o převod dovolené do dalšího roku vyhovět.
ČLÁNKY DO MAILU