Průzkum „Edelman Trust Barometer“ zkoumá postoje a hlavně důvěru občanů vůči byznysu ve své zemi, nevládním organizacím a také médiím ve 25 zemích světa. Letos poprvé proběhl také doplňující průzkum v České republice. Respondenty byli lidé tvořící tzv. informovanou veřejnost. Jedná se o vysokoškolsky vzdělané občany s příjmem pohybujícím se v horním kvartálu své věkové skupiny. Tito lidé čtou nebo sledují hospodářské zprávy nebo média a sledují otázky veřejné politiky alespoň několikrát týdně. V každém státě proběhl mezi 200 respondenty, v Číně a USA mezi 500.
Evropa ve znamení nedůvěry
Výsledky průzkumu pro mě zas až tak překvapivé nebyly. Odrazila se v nich všeobecná skepse související s globální hospodářskou krizí. Evropa z průzkumu vyšla jako kontinent nedůvěry, což potvrzuje fakt, že lidé citelně negativně vnímají aktuální dění v Řecku či Španělsku. V EU projevilo důvěru byznysu pouze 45 procent respondentů oproti loňským 53 procentům. Podle mě se jedná o významný propad. Lidé volají po změnách. Od podnikatelů očekávají kompetentnost, společensky odpovědný přístup a transparentní jednání. Češi se ale tomuto nemilému skóre vymykají – firmám v Česku věří 54 procent respondentů, což je vysoko nad evropským průměrem.
Také důvěra v nevládní organizace (NGOs) poklesla – ve světě o tři procenta, v Evropě o osm. Ve světě věří nevládním organizacím 5 procent, v EU 55 procent. Češi zůstávají zase o něco pozitivnější. Důvěru v NGOs vyjádřilo 57 procent respondentů.
Čtěte také: Má smysl zastupovat pracovníka na dovolené? Je to zbytečné, i když… (NÁZOR)
Důvěra v média jako jediná roste
Pouze u médií kredibilita roste. Ve světovém měřítku jim věří 52 procent lidí oproti loňským 49 procentům, v českém měřítku je to zhruba třetina, stejně jako ve Velké Británii. Nejméně důvěřují lidé médiím v Belgii (15 procent), naopak v Indonésii (80 procent) nejvíce. Za důvěryhodná považují lidé stále zejména tradiční média. Velký nárůst byl však zaznamenán také u sociálních médií. Zatímco v loňském roce jim důvěřovalo pouze 7 procent Evropanů, letos už je to 12 procent, což představuje více jak sedmdesátiprocentní nárůst. Tento trend sledujeme i u našich klientů, když s nimi čím dál častěji diskutujeme o jejich online komunikačních strategiích. Stále více se zajímají o sociální média, začínají vnímat vysoký potenciál cílových skupin, které lze oslovit na sociálních sítích, zejména pak na Facebooku, Twitteru či LinkedInu.
Češi jsou národem nevěřících Tomášů
Ačkoli jsme se my Češi v průzkumu projevili jako optimističtější než naši sousedé a celá EU i svět, ukázala se u nás ještě jedna zajímavá vlastnost. A tou je jistá opatrnost. Dvě třetiny lidí na celém světě věří takové informaci, kterou zaznamenají třikrát až pětkrát. Čtvrtina Čechů se s ní potřebuje setkat šestkrát. Pro srovnání – Slováků, kteří potřebují slyšet informaci šestkrát a vícekrát, aby pro ně byla důvěryhodná, je 18 procent a v celé EU je to už jen 14 procent lidí.
Čtěte také: Češi by si měli uvědomit, že se mají dobře (NÁZOR)
Věříme akademikům a odborníkům, roste i vliv zaměstnanců
Další část průzkumu se týkala osob – kterým a jak lidé důvěřují či naopak. Nejvíce důvěryhodnými osobami na světě jsou akademici a odborníci. Těm věří 68 procent lidí. Následují techničtí experti (66 procent) a „osoby jako já“ (65 procent). Důvěra v člověka „jako jsem já“ oproti loňskému roku výrazně stoupla – o více než 20 procent. Vzrostla také důvěryhodnost řadových zaměstnanců, kterým dnes věří celá polovina naší populace. V České republice sice věří řadovým zaměstnancům pouze jedna třetina obyvatel, lze ale předpokládat, že globální trend růstu důvěry v tuto skupinu lidí se u nás také projeví. Firmy by se tedy měly chopit příležitosti a svůj pozitivní obraz a důvěryhodnost začít budovat také prostřednictvím svých zaměstnanců. Firmy by měly klást větší důraz na interní komunikaci, v níž se dle výsledku ukrývá velký potenciál úspěšné společnosti.
Důvěryhodnost šéfů klesá
Důvěryhodnost autorit zaznamenala oproti tomu dramatický pokles. Důvěra v CEO klesla z loňských 50 procent na letošních 38 procent v rámci celého světa. Je to vůbec největší propad za celou historii „Edelman Trust Barometru“. Také v České republice důvěřuje informacím od generálních ředitelů jen 38 procent. Ve skeptické Evropě jim věří sotva jedna třetina obyvatel. O něco optimističtější jsou Slováci, kteří svým CEO věří ze 46 procent. I zde vidím prostor pro zkvalitnění komunikace jednotlivých firem, tentokrát však navenek, směrem k veřejnosti. Generální ředitelé by se měli více přibližovat lidem. Veřejnost je potřebuje vídat častěji a slyšet od nich více informací.