Ne příliš dobrou vizitku si v rámci Evropy budují Češi. Navyšují dluhy za nezaplacené poplatky u lékaře. Dalším unikátem jsou nezaplacené dlouhodobé pojistné smlouvy, které jsou hrazeny pravidelnými platbami. O ty se totiž Češi příliš nestarají.
Každá česká domácnost dluží v průměru 300 tisíc korun. Jde nejčastějši o hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo dluhy z kreditních karet. Podle údajů České národní banky tak Češi dluší v průměru o 10 tisíc korun více než vloni.
Jak ovšem vyplývá z průzkumu inkasní společnosti EOS KSI, důvody k zadlužování jsou v rámci celé Evropy velmi podobné. Nejčastěji jde o úvěry na rekonstrukci a koupi nemovitosti, opravu nebo pořízení automobilu. Kromě těchto velkých výdajů však Evropané rádi využívají i menší spotřebitelské půjčky na novou elektroniku či výbavu domácnosti. Výjimkou nejsou ani úvěry na splácení předchozích dluhů,
říká Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.
I přesto si Češi vytvořili nový rekord. V rámci Evropy dluží nejvíce za nezaplacené poplatky u lékaře. Tento dluh je v rámci Evropy spíše ojedinělý,
podotýká Vachel. Další regionální specialitou je podle jeho slov i dluh způsobený neplacením pojistných smluv. Tady je ale spíš problém v zapomnětlivosti Čechů, kteří tak často nezadají platební příkaz či neobnoví trvalý příkaz v případě dlouhodobých pojistných smluv.
Čtěte také: Češi jsou takřka pětkrát bohatší než Slováci
Potvrdil to i březnový průzkum České asociace pojišťoven, který uvádí, že se lidé o své pojistné smlouvy příliš nestarají. Odpovědi naznačují, že většina tazatelů (63 %) je přesvědčena, že jim pojištění do života přináší více jistoty, ale své smlouvy neaktualizuje 51 % dotázaných. Aby mělo pojištění v případě škodní události očekávaný efekt, je třeba průběžně kontrolovat, jestli stále odpovídá aktuálnímu stavu,
uvedla Marcela Kotyrová z ČAP s tím, že u většiny smluv nedošlo přitom ke změně 8 a více let. U škodní události tak může být klient zklamán pojistným plněním, i když je chyba na jeho straně.
Obdobným případem, který se objevuje v rámci celé Evropy, jsou neuhrazené dluhy z kreditních karet. Své kuriozity mají ale i okolní státy. Například v Rakousku se zvyšuje počet dlužníků, kteří se do finanční tísně dostali kvůli rozvodu, zatímco v Holandsku se nejčastěji dluží internetovým obchodům.