Češi už zase utrácí za alkohol. Euforie po uvolnění opatření, nebo trvalý trend?

13. 7. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Nouzový stav pošramotil pijáckou pověst Čechů. S pitím jim za běžných okolností zdatně pomáhají cizinci. Jak pandemii přestáli zdejší menší výrobci alkoholu?

Zjistili jsme, jak doplatili na odstávku restaurací a jak se zároveň vyrovnali se zvýšenou spotřební daní. Kudy se teď bude trh dále ubírat a co bude trendy?

Co se dozvíte v článku
  1. Gastro na nule dalo výrobcům ránu, spoléhali na online
  2. Objednávky zvedla euforie po uvolnění
  3. Likérky a lihovary zasáhla i vyšší spotřební daň
  4. Trendy: E-shopy i kvalita místo kvantity
  5. Nejsme tak velcí pijáci, snad pomine hysterie

Gastro na nule dalo výrobcům ránu, spoléhali na online

Z Prádla u Nepomuku z likérnického a lihovarnického kraje na Plzeňsku podává zprávu Hana Jenčíkoválikérky Jenčík a dcery. Během vládních omezení se u nich prodej téměř zastavil. Nejsou příliš zastoupení v maloobchodě, prodávají hlavně v restauracích a penzionech, které byly zavřené. Sice posílil jejich e-shop, hlavně v květnu, nicméně těžko může odbyt, a to především v restauracích, nahradit.

Podobnou zkušeností prošel i Martin Žufánek z rodinného ovocného lihovaru Žufánek v Boršici u Blatnice nedaleko Veselí nad Moravou. Protikoronavirová opatření se jeho podniku také dotkla zásadně – téměř 100 % se totiž zaměřuje na gastro. Sice pořád mohli pracovat, každý den destilovat a nesedět doma, ale destilovali na sklad. Do gastra nešla dva měsíce ani láhev, říká Martin.

Přečtěte si také o tom, jak se podniká v minipivovaru, a to v článku Čelíte vyhoření, pořiďte si pivovar, radí jeden z majitelů Pivovaru Bubeneč.

Se zavřením gastro provozů, jak Martin pokračuje, přešli všichni do onlinu, což bylo obrovské štěstí. Březen jsme měli rekordní, prodeje byly silnější, než o Vánocích. Duben byl už o něco slabší, ale pořád kolem našeho dlouhodobého průměru. Nu a od května se už jede, skoro jakoby se nic nestalo, popisuje vývoj jejich online prodejů. Tvrdí, že u nich stále děkují svým fanouškům a letitým zákazníkům, kteří jsou jejich produkci věrní a neskáčou od výrobce k výrobci, jak nějaké slevové akce pískají. Takže díky tomu, že máme již 12 let vlastní e-shop, jsme nepocítili vůbec žádný výpadek, co se obratu týče, shrnuje prodej na dálku.

Palírně Radlík v Jílovém u Prahy začátkem roku zahajovali prodej nové kolekce destilátů, kterou připravili na své nové aparatuře. Jak vypráví majitel palírny Zdeněk Musil, nová technologie umožňuje vytvářet jemnější destiláty a přitom více zachovat typický charakter ovoce. Problém je, že ochutnat je můžete nejlépe v restauracích a barech. Teprve pak nastupují prodejny a e-shop. Ale restaurace byly zavřené a zejména ty prestižní v centru Prahy se nadechují velice pomalu, sdílí Zdeněk svou zkušenost. Radost mu v tu dobu dělalo snad jen to, že jejich pálenky pomáhaly, podle zpráv jeho přátel, udržet dobrou náladu v době nejistoty a dobrý destilát lidé brali i jako prevenci.

Podívejte se, jak to ještě nedávno vypadalo v restauracích v „koronavirové“ Praze:

Objednávky zvedla euforie po uvolnění

Jak vypráví Hana Jenčíková, když se omezující opatření uvolnila, i velkoobchody začaly pomalu doplňovat zásoby. V druhé polovině května a hlavně v červnu se tak prodeje dostaly na úroveň průměru nebo lehce nad měsíční průměr první poloviny loňského roku. Až červenec ale ukáže, jestli za spíše dobrými zprávami od našich B2B odběratelů byla jen euforie lidí ze shledání v hospůdce po dlouhé době anebo jestli jde o návrat k životu před omezeními, říká. Také to, jak se na prodejích promítne, zda lidé začínají šetřit, se podle ní uvidí teprve později.

Hana přiznává, že skoro čtvrtletní odstávka firmu dost zbrzdila a také ji stála hodně peněz. Snaží se teď proto propagovat e-shop a hledat nové B2B zákazníky v oblasti maloobchodů. Tam máme velké rezervy. Rozumím lidem, kteří nás chtějí ochutnat, ale nechtějí kvůli jedné láhvi z e-shopu platit kurýrní dopravu, naznačuje podnikatelka, kudy teď míří. Jak říká, ceny produktů snižovat nemůže – likérka je manufaktura, vyrábí převážně z přírodních surovin a dodržuje tradiční receptury, včetně obsahu lihu. A to všechno se na ceně projeví, zejména po zvýšení spotřební daně, upozorňuje. Jako by toho totiž nebylo málo, spotřební daň z tvrdého alkoholu zrovna zkraje letošního roku vzrostla, což už se samo o sobě promítlo do ekonomiky výrobců.

I další své aktivity u Jenčíků zaměřují také na konečné spotřebitele. Objevují se na lokálních farmářských trzích a novinkou letošního léta jsou prohlídky likérky s degustací. Sídlíme v krásném kraji jižního Plzeňska, máme téměř třicetiletou tradici likérky a s lihovarstvím a likérnictvím je naše rodina spojená více než 100 let. To vidím jako jednu z přímých cest k zákazníkovi, popisuje Hana s tím, že nabídka na trhu s alkoholem je široká a tak když chce posílit zastoupení, musí B2B sektoru i velkoobchodům přivést zákazníky, kteří budou její likéry, mezi nimiž je například Ďábelský Krvesaj nebo tradiční Fernet, rádi kupovat. Pozvat zákazníky do likérky, aby viděli výrobu, je, jak Hana doufá, jedna z možností. Nemáme peníze na televizní příběhy o tom, jak jsou naše lihoviny a likéry dobré, ale u nás mohou lidé naše speciality ochutnat a pak je poptávat v místech, kde bydlí, vysvětluje.

Likérky a lihovary zasáhla i vyšší spotřební daň

Právě fakt, že se koronavirus potkal se zvýšením spotřební daně na lihoviny zkraje roku, považuje Zdeněk Musil za nešťastný. Odnesly to i destiláty, zatímco víno je bez daně a u piva se v restauracích snížilo DPH. Cenové nůžky se tak ještě více rozevřely v neprospěch kvalitních lihovin, uvádí. Připomíná, že malé tradiční řemeslné lihovary mají už z principu větší podíl rukodělné práce a tak, pokud chtějí udržet špičkovou kvalitu, musí být dražší, než jsou průmyslové produkty. Trochu se obáváme, že nastoupený trend zájmu o originální ušlechtilé destiláty může být zpomalen snahou zákazníků šetřit, tvrdí. Přečtěte si také glosu Daniela Morávka ke zvýšení spotřební daně: Milé ANO, metanol a domácí pálení nemá „souvis“ a spotřeba alkoholu neklesá.

Zvýšení spotřební daně ovlivňuje tedy i pěstitelské pálení, kterému se na Radlíku také věnují. Podle Zdeňka je pravděpodobné, že se nynější tendence k úsporám projeví i na zvýšení nelegálního domácího pálení. Avšak dodává: To se ale ukáže spíš na Moravě, kde je tato tradice zažitější. V našem regionu si nemyslím, že dopady v pálenicích budou příliš významné.

Trendy: E-shopy i kvalita místo kvantity

A jaké jsou na trhu výhledy, kudy se bude z pohledu výrobců alkoholických nápojů ubírat? Stěžejní bude to, aby se rozjely všechny gastro provozy. Tedy místa, kde se prodá nejvíc alkoholických nápojů. Proto jsme byli nejen my tak strašně nervózní z toho, kdy se uvolní restrikce a kdy se gastro opět rozjede. Na provozu restaurací, barů a hospod závisí spousta dodavatelů a uzavření by mělo dominový efekt, vysvětluje Martin Žufánek zákonitosti v jeho oboru.

Trendem podle něj určitě bude větší tlak na online prodeje a co nejpohodlnější rozvoz koncovým zákazníkům. Líbilo se mu třeba to, jak reagovalo Liftago se spuštěním rozvozu objednávek z e-shopů. V Praze si můžete objednat například láhev k večeři a taxikář vám ji přiveze klidně do půl hodiny, dává příklad.

Za další trend označuje i pokračující snahu pít méně, ale kvalitněji, na což výrobci alkoholu reagují zaměřením na dražší segment výrobků. Kdyby jim někdo před pár lety řekl, že lidé chtějí pít kvalitně a že se nebojí dát za půllitr ginu 500 korun, nevěřili by. Všichni sázeli na levnou vodku a tuzemák a kde těm je dnes konec, dodává.

Nejsme tak velcí pijáci, snad pomine hysterie

Také podle Zdeňka Musila byl už před pandemií zřejmý trend obliby malých řemeslných palíren. Koronavirus k tomu podle něj ještě přinesl tendenci více si vážit českých potravin. A také určitou národní hrdost, doufám, že oprávněnou, na naše tradiční výrobky a důraz na větší soběstačnost. Ekonomické problémy musíme teď řešit všichni, ale jsem přesvědčen, že trend příklonu k české produkci bude posilovat, vysvětluje. A vrací se i ke zjištění, že vytýkaná vysoká spotřeba alkoholu v Česku šla z velké části na vrub turistického ruchu. Doufá proto, že mnohdy podle něj až hysterický tlak na omezení alkoholu zase dostane racionální měřítko.

Hana dodává: Řekla bych, že během omezení pohybu lidé pochopili, jak jim navzdory všudypřítomným sociálním sítím chybí setkávání. A k setkávání pořád často patří i trocha alkoholu pro lepší náladu. Podle ní to není tak, že by se alkohol používal jen nebezpečně a nadměrně, jak to někdy, i podle médií, vypadá, třeba jako prostředek k uvolnění stresu. A to ani během krize. Pozorovala jsem to u lidí ve svém okolí. Když byli doma a nebyli zahlcení přemírou pracovních povinností, stejně si sklenku večer dali, aniž by to u nich vyvolalo problémy s alkoholem. Což je myslím dobrá zpráva pro výrobce i konzumenty, říká s tím, že zároveň není alkohol potravina nutná k životu, takže další vývoj závisí na ekonomické situaci. Pokud lidé budou muset šetřit, aby měli peníze na základní živobytí, výhled pro výrobce podle ní moc dobrý nebude.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).