Minulý pátek se děly věci. Kdo sledoval poslední pracovní den ekonomické zpravodajství, snadno mohl propadnout značné skepsi. Velký poprask v médiích totiž způsobily předběžné odhady propadu HDP v Česku, ale také statistiky vývoje ekonomik v celé Evropské unii. Kromě Kypru se každá evropská země propadla do recese a některé poklesy hospodářství dosáhly dvouciferných hodnot. Česká ekonomika nebyla výjimkou a také ona se meziročně propadla a dokonce nejvíce ve své historii. Navíc se pouze jedná o předběžné odhady, skutečné snížení hospodářství tak může být ještě větší. Čtěte více: V prvním čtvrtletí ekonomika značně klesne, dno se ale blíží.
Politici se okamžitě začali předhánět v analýzách současného stavu, ve vzájemném obviňování ,ve výzvách urychleného přijetí protikrizových opatření a v předpokladech dalšího vývoje. Z článků, projevů, či komentářů se však vytrácí ta nejzásadnější informace, a to že se v podstatě nic neděje. Prostě se jen svět nachází v sestupné fázi hospodářského cyklu. Jak zpívali Voskovec a Werich: Jednou si dole, jednou nahoře…
Růst HDP může být jen opilost
Že politici využívají globální recesi ke zvýšení své popularity, ke kritice protivníků či v současnosti jako předvolební tahák, si všichni již v podstatě zvykli. Předvolební kampaně se již rozjely a občané mohou sledovat řady billboardů slibujících „řešení místo strašení“, „jistoty“ nebo fotky politiků, kde se „přiznávají“, že krizi zavinili. Nalijeme-li si však čistého vína, krizi žádný z politiků nevyřeší, stejně jako ji současná politická reprezentace (ať už česká, či americká) nezpůsobila. Čtěte více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?
Kdo podle vás může za současnou finanční krizi?
Řada ekonomů proto brojí proti používání slova krize. To, co se ve světě děje, není krize, ale recese, tj. sestupná fáze hospodářského cyklu. V tržních ekonomikách naprosto běžná a především nutná záležitost. Jen se na to v dobách dlouhého hospodářského růstu tak trochu pozapomnělo. Nemělo by se však zapomínat, že recese je především ozdravný proces a návrat k realismu. Nadměrný hospodářský růst se totiž dá přirovnat k opilosti a následné recese k vystřízlivění. Stejně jako člověk musí umět pít, tak ekonomika musí umět růst.
Velká čísla zvyšujícího se HDP tvoří vděčný argument pro politickou reprezentaci, že vedou svoji zemi dobře, ale zrovna tak mohou zasadit semínka pro budoucí problémy, pokud růst ekonomiky neodpovídá růstu akumulace kapitálu, produktivity práce a dalších faktorů. Jestliže HDP neadekvátně akceleruje, vzniká spekulativní a investiční bublina, která dříve nebo později praskne a přichází vystřízlivění v podobě recese.
Recese jako tvořivá destrukce
Samozřejmě se s recesí pojí i řada negativních průvodních jevů, jako například pokles příjmů, zvýšení bankrotů firem a nebo rostoucí nezaměstnanost. Zároveň se však v recesi ekonomika restrukturalizuje, nerentabilní firmy a obory zanikají a podnikatelé a zaměstnanci se stěhují do odvětví s větším potenciálem. Efektivní firmy posílí a pročištění trhu dá šanci vzniknout novým podnikatelským nápadům. Dochází k procesu tvořivé destrukce
, jak ho nazýval rakouský ekonom Joseph A. Schumpeter.
Tuto tvořivou destrukci však mohou značně zkomplikovat politici, jestliže se v populistických záchranách neefektivních odvětví a firem pustí dále než je zdrávo. Problémem současné české ekonomiky není zaměření na export, jak tvrdí někteří komentátoři, pes je totiž zakopaný jinde. Problém tvoří nadměrné zaměření na automobilový průmysl, který se u nás zabydlel díky politice investičních pobídek předchozích vlád. Auta však již tolik netáhnou a současný ekonomický propad automobilek se nedá zastavit. Každá podpora typu šrotovného jen oddaluje dalším panákem kruté vystřízlivění, že automobilový průmysl do konce věků naši ekonomiku nepotáhne. Čím dříve k tomu dojde, tím lépe. Čtěte více: Protikrizový kompromisní balíček dostane do krize rozpočet.
Kapitál, pracovní síla se musí přesunout jinam, někam, kde existuje potenciál pro další růst. Jenže kam? Jediní, kdo mohou na tuto otázku odpovědět, jsou samotní podnikatelé, kteří vycítí šanci a chopí se jí. Tak s gustem do toho!