U zavěšenýho kafe je česká hospůdka s francouzským šarmem

Z Pražského hradu a podhradí udělal turistický průmysl místo, do kterého místní asi málokdy vyrazí s představou, že tu najde podnik, kde bude vítaný, kde si objedná jídla české kuchyně za přijatelnou cenu a kde není guláš jen další průhlednou turistickou atrakcí. Kde to zkrátka stojí za to. Přesto, když sejde z Pohořelce dolů Úvozem, najde tu kavárnu a hospodu v jednom jménem U zavěšenýho kafe, která v mnohém překvapí. Čtěte více: Staroměstské náměstí – restaurace jen pro cizince?

Kavárna má nenápadný vývěsní štít, vchod a velká tabule s menu vedle něj jsou celé zarostlé břečťanem. Prostor kavárny je členitý a sestává ze tří částí, které se dají nazvat spíše pokojíčky. Host vstoupí na fortelnou dřevěnou podlahu a celý interiér je zařízený příjemným tmavě hnědým dřevem. Bar je hned naproti vchodu, pak se jde dál do první a druhé místnosti a projít se dá až do největšího klenotu kavárny – na dvorek. Není to ani zahrádka, ani dvůr, ale opravdu dvoreček o velikosti většího kapesníku, o čtyřech stolech, několika květinách a s kuchyní v zádech.

I U zavěšenýho kafe zní mezi hosty mnoho jazyků a je to příjemné. Hluk z okolí do vnitřního dvorku nedoléhá a pro masové turistické výpravy je tu málo míst k sezení. Mimochodem, kdo se sem chystá ve více lidech, měl by si raději svůj stůl předem rezervovat.

Je libo tlačenku nebo raději syrečky?

Jídelní lístek disponuje i nezbytným gulášem, ale také klenoty jako zavináč ze sledě, uzený mates, olejovky nebo tlačenka s cibulkou, chléb se sádlem a škvarky, utopenci, kynuté knedlíky s ovocem, pečené vepřové koleno, vepřo-knedlo-zelo a svíčková, uzené s bramborovým knedlíkem a zelím, smažené obalované syrečky či rakvičky se šlehačkou. A polévkou dne byla při naší návštěvě zrovna bramboračka. Zároveň mě ale velmi zaujal místní dotek Francie – nabídka cideru a venaison pâté neboli zvěřinové paštiky. Navíc hned u vedlejšího stolu seděl francouzský pár. Takže… Česko? Francie? Podle gusta.

Zavináč bojoval o mou pozornost s obalovanými syrečky, které nakonec vyhrály. Na talíři se vyjímaly čtyři kola syrečků v pevném trojobalu s vařenými brambory, miskou hořčice a miskou tatarské omáčky, s čerstvou nasekanou cibulkou, rajčetem, s petrželkou a zelenými papričkami. Dokola jsem si musela opakovat, že zdravé je jíst pomalu, protože jsem si tolik pochutnávala, že by ve mně celý obsah talíře hned zmizel. Mimochodem tak dobré vařené brambory jsem v restauraci dlouho nejedla. Ač je to jídlo zdánlivě prosté.

Vzhledem k tropickým teplotám jsme k pití zvolili kávu frappé a bezinkovou šťávu. Ta nám připomněla dětství – chuť smažených bezinkových květů a sladkou karmínovou šťávu ze zralých bezinek. Za celou objednávku čítající dvě frappé, dvě bezinky a syrečky s brambory jsme utratili 295 korun. Čtěte více: Čím v létě překvapit obchodního partnera? Nabídněte mu frappé

Bez peněz do hospody nelez

U zavěšenýho kafe („zavěšený kafe” je prý to, které majetnější host předem předplatí pro toho, kdo penězi nedisponuje) mohou hosty čekat dvě zrady. Zrada první – ceny na webové stránce kavárny aktuálně neodpovídají skutečnosti. V reálu jsou vyšší. Zatímco například syrečky bez přílohy jsou na online jídelním lístku za 75 korun, ve skutečnosti stojí o patnáct víc. Stránky by měly být aktuální, když už jimi kavárna disponuje. Zrada druhá – v kavárně lze platit jenom hotovostí, neberou tu ani platební karty, ani v Česku oblíbené stravenky.

Do této hospody a kavárny v jednom je možné vyrazit denně mezi jedenáctou a čtyřiadvacátou hodinou. Personál je milý a Češkám, Čechům, cizinkám i cizincům měří stejným metrem. Dobře se tu cítí jak našinec, tak jeho zahraniční návštěva.