Když před 12 lety začínala, šla opatrně krůček po krůčku. A jak sama tvrdí, také facku po facce, protože začátky nejsou vždy snadné. Dnes je z ní jedna z nejlepších českých návrhářek a jako jediná své kolekce dlouhodobě prodává také v zahraničí. Jmenuje se Soňa Hlaváčková.
Na začátku byla jen vize a elán
Soňa Hlaváčková začínala jako mnoho dívek šitím pro sebe. Dělala, co se jí líbilo a co ji bavilo. První podnikatelské úspěchy přišly ve chvíli, kdy si s tehdejším přítelem, dnes už manželem, otevřela obchod. V něm nabízela italskou módu a postupně do sortimentu začala stále více přidávat své vlastní výtvory. Začalo to kousek po kousku. Zákaznicím se moje vlastní oblečení líbilo a chtěly další. Měla jsem hodně štěstí. A hlavně hodně elánu a vize. To bylo pro rozjezd obchodu s pouhými 42 000 korunami důležité. Vůbec to tehdy nebylo o penězích,
vzpomíná na své úplné začátky Soňa Hlaváčková.
Vystudovala sice dějiny umění, kresbu a estetiku, ale krejčovské řemeslo se učila až za pochodu. Jak přibývalo zákaznic, mohla si dovolit pořád víc pronikat do nových technik, střihů a materiálů. Ty se stávaly stále náročnějšími a otevíraly jí nové možnosti. Nejen řemeslné, ale i finanční. I v době, kdy jsou obchody plné oblečení, se totiž dobrá krejčová nebo módní návrhářka může uživit jen na stálých zákaznicích. Některé ženy jsou mými zákaznicemi od samého začátku a některé z nich ke mně chodí každý týden,
líčí Soňa Hlaváčková.
Kariéra byla nastartována, ale podnikání v žádném oboru nedává nikomu nic zadarmo, natož ve světě vrcholové módy. O zákazníky sice nebyla nouze, ale nebylo možné spoléhat se jen na ně. Když Soně někdo padl do oka, oslovila ho s tím, že by ho ráda oblékala. Díky její šikovnosti lidé souhlasili. K tomu se přidaly první menší přehlídky a jméno mladé úspěšné návrhářky se začalo prosazovat stále víc a víc.
V momentě, kdy by většina lidí byla spokojená, udělala Soňa Hlaváčková radikální a poměrně riskantní krok. Svůj úspěšný obchod se rozhodla zavřít. Pracovala jsem denně i 12 hodin, kromě běžných návštěvníků obchodu musela obsloužit ještě desítky zákaznic, které chtěly něco ušít. To mě brzdilo,
vysvětluje Soňa Hlaváčková s tím, že obchod proměnila v půjčovnu svatebních šatů a uvolnila si tak ruce pro další krok v kariérním životě, který by bez uzavření toho předchozího asi vůbec nebyla schopna podniknout. Najednou měla víc času na lepší zákaznice a na navrhování celých kolekcí. To vše udělala v době, kdy je možné nakupovat na internetu, létat na nákupy do světových metropolí módy a zákazníci jsou velice vybíraví. Risk to určitě byl, ale já to tak nevnímám. Když jsem o něčem přesvědčená, tak do toho jdu a nebojím se toho, jak to dopadne. Když něčemu věříte, tak to většinou vyjde,
popisuje svůj přístup nejen k profesnímu životu úspěšná módní návrhářka.
Jak šla Soňa do světa
Módní návrhářka Soňa Hlaváčková si během několika let vybudovala uznání nejen doma, ale také ve světě.
V zahraničí se Soně podařilo prosadit hned na poprvé. A to i přesto, že startovní podmínky nebyly úplně ideální. Před sedmi lety, těsně před uzavřením obchodu, vyrazila se svými modely do světa. Ačkoli to bylo poprvé, zvolila si rovnou Paříž, jednu ze světových módních metropolí. Nikdy předtím tam na módním veletrhu nebyla ani jako návštěvník. Bylo proto skvělé, že tehdy prošla všemi schvalovacími procesy. Nejdřív jí pořadatelé schválili předložené návrhy, pak i hotové šaty a nakonec rozhodli o zařazení do určité sekce. Neznámá návrhářka z České republiky tehdy skončila v Prêt-à-porter, tedy v sekci označující oblečení, které se prodává jako konečný produkt ve standardních konfekčních velikostech. Vedle jejích ručně šitých a zdobených šatů za 20 000 korun bylo hezké oblečení zavedených značek, které ale bylo vyrobeno sériově v Itálii nebo v Číně a jeho cena se pohybovala kolem 2000 korun. Pochopitelně do této sekce chodil také jiný druh nákupčích. A ti hleděli na ceny. Musela jsem vysvětlovat, proč jsou moje šaty desetkrát dražší, než ty vedle. O to víc jsem byla pyšná, když se všechno zboží prodalo a ještě jsem měla nějaké objednávky. Tehdy jsem v Paříži získala své první zákazníky z Francie, USA a Arábie,
vzpomíná Soňa Hlaváčková na svůj první veletrh. I z té doby má stále řadu zákazníků, ale dnes už jejich spolupráce funguje na zcela jiném principu. Soňa pošle jen návrhy a klienti je schvalují, aniž by viděli například materiál. Vše se odehrává na bázi důvěry a dlouhodobé spokojenosti.
Exkluzivní modely založené na originalitě, dokonalém vzhledu a materiálech, perfektně padnoucích střizích a nadčasovosti dnes do luxusních butiků a módních galerií odebírají Evropané, Američané a Arabové. Jednotlivé modely a celé kolekce Soni Hlaváčkové stojí vedle modelů značek Valentino nebo Dolce & Gabbana.
Je specialistkou na vyloženě luxusní zboží. Její šaty jsou zdobeny kameny z dílny Swarovski a pracuje i s pravými diamanty. Díky jménu nemám problém je sehnat. Pokud klientka žádá diamantovou ozdobu, skládá zálohu, za kterou já drahé kameny nakoupím. Společně s hotovými šaty pak dostane i certifikát od výrobce kamenů. Kdyby ji po čase šaty omrzely, stačí je sundat a uložit do sejfu jako investiční diamanty,
vypráví s úsměvem Soňa Hlaváčková, která drahé kameny vsazuje do zlata i stříbra.
Na konkurenci musíte jít originalitou
Soňa Hlaváčková tvrdí, že její práce předčí světové značky. Tedy určitě alespoň tu úroveň, která se dá nakoupit na pražské Pařížské ulici. Luxusní butiky v České republice totiž nabízí hezkou a kvalitní módu, ale nabídka zboží stejné značky v zahraničí je přeci jen větší a často i kvalitnější. Když si v Pařížské vyberete šaty za 80 000 korun, tak máte hezky zpracované a padnoucí oblečení. Cena ale obsahuje hlavně tu značku. Takových šatů je vyrobeno tisíc v každé velikosti nebo barvě. Já šaty za 80 000 korun udělám ve stejné kvalitě a zákaznice má navíc jistotu, že jde o originál. Proto se ke mně klientky rády vrací. O tom je haute couture,
přibližuje situaci Soňa Hlaváčková.
Stejně tak prý není možné mluvit o konkurenčním boji ani mezi českými návrháři. Ať už je to Beáta Rajská, Josef Klír nebo kdokoli jiný, každý se zaměřuje na trochu jiný styl módy a má proto i odlišnou klientelu. A stejné je to ve světě. I kdyby se někdo snažil kopírovat, tak když dva dělají totéž, není výsledek vždycky stejný.
Soňa Hlaváčková za každých okolností sází na originalitu. A stejný přístup radí i těm, kteří by se chtěli v módní branži prosadit. Musíte umět zaujmout. Dělat něco jiného a jinak. To je nejlepší marketing a funguje mnohem lépe než klasické cesty propagace. Pak musíte získat známou modelku nebo herečku, která vaše modely vynese na veřejnost. Lidé rádi k něčemu vzhlížejí. Proto si také rádi oblékáme známé značky, abychom měli pocit výjimečnosti,
dává několik tipů začínajícím krejčovým a návrhářkám jejich známá kolegyně.
Ona sama v domácím prostředí spoléhá na Lucii Vondráčkovou, Dianu Kobzanovou, Elišku Bučkovou nebo Gábinu Partyšovou. A teď má políčeno i na světové celebrity. Jejím novým cílem je americké město andělů. Los Angeles jsem si vybrala kvůli tomu, že je tam Hollywood. Před pár dny jsem se vrátila z Miami, kde jsem potkala pár agentů majících kontakty na světové hvězdy. Taková Jennifer Aniston nebo Angelina Jolie, to by byly ženy podle mého gusta,
popisuje Soňa Hlaváčková své nejbližší smělé plány.
Teď se do Los Angeles chystá znovu se svou kolekcí luxusních plavek. Opět se drží hesla, že je potřeba dělat věci, které nikdo jiný nedělá. Na největší světový veletrh plavek proto odjíždí s plavkami zdobenými kameny Swarovski. Jsou ve třech vrstvách pozlacené 24 karátovým zlatem a je možné vzít si je do bazénu s chlorovanou vodou nebo do moře. Jde o kolekci pro příští rok a první kousky měly obrovský ohlas. Je to zase něco úplně jiného, než na co jsou lidé zvyklí. Je vidět, že prosadit se i s drahým a luxusním zbožím není tak těžké. Alespoň v USA ne. Ani pro návrhářku z mnohým neznámé země. V Americe je hodně přistěhovalců a lidi nezajímá odkud jste, ale co máte a co umíte,
vypráví Soňa Hlaváčková.
Plavky jsou prvním krokem k vytvoření velké kolekce. Soňa pracuje na značce, která se stane světovou, bude dobře prodejná a v první fázi nebude příliš nákladná. Například investice do kolekce šatů si vyžaduje kolem deseti milionů, s plavkami jsou náklady mnohem nižší. Každou sezónu bych ale ráda přidávala, jednou boty, podruhé doplňky a postupně se propracovala k šatům. Jak to půjde, to ukáže čas. Chci to vyzkoušet a když se to nepovede, svět se nezboří. Ale nebude mi pak líto, že jsem se toho bála a nevyzkoušela to,
uzavírá Soňa Hlaváčková.
ČLÁNKY DO MAILU