Zajisté mnoho podnikatelů je vůči tomuto nařízení laxní nebo zcela netuší, proč a o čem to je. Zamyslel se ale někdo nad tím, že informační povinnost může také drobnému podnikateli uškodit? Jednou věcí je, že ani soudy nebyly mnohdy schopny dostat z některých státních úřadů informace, které měly být volně přístupné (např. prezident Klaus a jeho poradci - jak dlouho to trvalo). Tyto státní úředníky, kteří odmítají zveřejňovat zákonem dané informace platíme přitom "z našeho". Naopak podnikatel, hovořím o těch drobných a malých firmách, je nucen se "svléknout donaha" před svými obchodními partnery, závistivými sousedy, a zveřejnit své příjmy, závěry valných hromad, kde jsou údaje často velmi citlivé. Jste-li s.r.o., kde jste jediným majitelem i zaměstnancem, ví o vás všichni kdo chtějí naprosto vše. Druhý úhel pohledu je takový, že přestane-li se Vám několik let dařit například vlivem recese v oboru, váš obrat klesá, jste ve ztrátě, případně máte malý obrat a chcete růst, nemáte šanci dostat větší zakázku, která by vám pomohla, i kdybyste to mysleli sebeupřímněji. Druhá lustrující strana si vybere toho, komu obrat neklesá, nebo toho, kdo má obrat přiměřený jejím představám a není ve ztrátě. Do jaké míry je informační povinnost pro drobné podnikatele (možná i větší firmy) diskriminující, posuďte sami. A souhlasím s předchozím diskutérem, že pokud má stát všechny tyto informace k dispozici, mělo by ostatní být věcí dohod ve smlouvách mezi soukromými subjekty a věcí dodržování platné legislativy. Informační povinnost jde podle mne již nad tento rámec.