Daňoví odborníci z evropských společností hodnotili přitažlivost svých domácích daňových režimů ve srovnání s ostatními evropskými státy. Poslední v žebříčku 22 zemí bylo Řecko, před ním Rumunsku a Česká republika. Vyplývá to z průzkumu KPMG International. Jak z ankety dále vyplývá, tyto tři země byly pro odborníky nejméně přitažlivé z důvodu rozsáhlé a komplikované legislativě a příliš častým změnám.
Například Slovensko se umístilo na 8. místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu.
Průzkum KPMG International také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, také věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu.
To dokládá, že příznivý daňový režim je pouze jednou z částí jak podpořit konkurenceschopnost dané země. Dobrá infrastruktura, vysoká kvalita pracovní síly a přístup k surovinám a trhům jsou neméně důležité.
Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 procent všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní část daňového režimu své země.
Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní – v průměru 60 procent respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem.
Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné – žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr činil 30 procent. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008.