Zlaté české ručičky. Minimálně dvě desítky let bylo toto rčení na okraji zájmu. Po pádu železné opony a přílivu západního zboží a služeb se zákazníci orientovali především na to, co jim bylo dlouho odepíráno. V posledních pár letech se ale mnozí rádi vrací k českému zboží a producenti i obchodníci toho čile využívají.
Podle průzkumu agentury Median počet lidí, kteří preferují domácí zboží před dovozovým, neustále narůstá. Pro české produkty by se v případě volby mezi stejně kvalitním a stejně drahým zbožím rozhodlo 47 % dotázaných. Oproti předchozímu roku tato skupina posílila o 2 % a průzkum tedy potvrdil vzrůstající zájem Čechů o české zboží. Samozřejmě je tu stále velká skupina zákazníků, kteří se rozhodují jen na základě ceny, ale poměr finančně zaopatřené české populace, tedy potenciálních zákazníků, mající zájem o tuzemské zboží a služby v absolutních číslech, i tak dosahuje 4 213 000, a to není málo.
Na otázku, proč zájem o produkty s nálepkou „český“, „tuzemský“, „domácí“ a podobně stále roste, není potřeba dlouho hledat odpověď. Je to dáno nedůvěrou spotřebitelů k dovozovému zboží, v poslední době především k potravinám. Stačí vzpomenout na kauzu s technickou solí nebo jedem na krysy,
říká Vladimír Straka, předseda představenstva Sdružení pro oceňování kvality. Ne vše, co pochází ze zahraničí, musí být automaticky kvalitnější. U mnoha výrobků je navíc rozhodující nejen otázka kvality, ale i dostupnosti servisu po záruční době, který čeští výrobci mohou nabídnout. V současné nejisté ekonomické situaci si také více lidí začíná uvědomovat, že nákupem českého výrobku podporují domácí ekonomiku a tedy i sami sebe. Hodnota domácího výrobku nespočívá jen ve mzdě, kterou dostane náš dělník za práci, nebo ve snižování nezaměstnanosti. Je třeba připočítat i daně, sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnanec i výrobce odvádí a tak dále. Při nakupování zahraničních výrobků se země o všechny tyto výhody jednou provždy připravuje. Nákup domácích produktů má také důležité ekologické aspekty, jelikož nevyžaduje dlouhou přepravu.
Český tovar podporuje stát i soukromý sektor
V rozmezí let 2008 až 2013 běží vládou posvěcený program Národní ceny ČR. Je založen na ověřování efektivnosti a kvality zboží zejména z pohledu uspokojování požadavků zákazníka a ekonomické rentability. Pomáhá spotřebitelům odlišit domácí zboží od cizích značek, které mnohdy z hlediska kvality postrádají jakýkoliv význam. Jako jedna z prvních značek kvality byla už v roce 2002 přijata značka CZECH MADE. Obecně lze říci, že tento program umožňuje výrobci dokladovat péči o jakost jeho produktu. Zahrnuje pouze značky, jejichž kvalita je prokazatelně ověřována třetí nezávislou stranou, v tomto případě akreditovanou zkušebnou, laboratoří, certifikačním nebo inspekčním orgánem.
Už sedm let udílí své vlastní označení tuzemskému zboží soukromá společnost Český výrobek. Klademe na uchazeče o licenci Český výrobek velmi přísné požadavky. Alespoň polovina surovin či komponentů musí být původem z České republiky. U výrobků, jejichž suroviny či komponenty u nás nelze získat, je nutné alespoň splnění podmínky 100% české práce a vznik nového výrobku vyrobeného z těchto surovin nebo komponent, tedy nikoli jen přebalení. Výrobce navíc musí zaměstnávat Čechy a nechat je podílet se na výrobě,
vypočítává jen některá z řady pravidel Leo Kolečkář, ředitel společnosti Český výrobek.
Označení pojmem “Česká kvalita” se postupně stalo dobrým marketingovým tahem a rozhodně se neprosazuje jen u potravin. Spotřebitelé takové zboží vyhledávají i mimo pulty s potravinami a je jen na firmách z dalších oborů, jak toto dokážou využít k vlastnímu prospěchu,
komentuje Vladimír Straka ze Sdružení pro oceňování kvality.
Zkuste své zboží označit nálepkou „český produkt“ a uvidíte, co se stane.
Serveru Podnikatel.cz to pak potvrzují i firmy, které se mohou pochlubit některým ze získaných ocenění. Český výrobek je ustálené slovní spojení, které používá stále více firem nejen v našem odvětví. Zákazníci se totiž ptají na původ zboží, které u nás poptávají a kupují. Snažíme se je informovat o významu licence a co toto označení garantuje. Společně s tradicí naší firmy to jsou velmi důležití ukazatelé serióznosti, které zákazníci vnímají pozitivně,
říká Zdeněk Kašparec, marketingový ředitel společnosti Pramos specializované na výrobu oken a dveří. Podle Stanislava Rataje, předsedy představenstva firmy Rataj, výrobce dopravníků, se ale nic nesmí přehánět: Označení pojmem česká kvalita samo o sobě neprodává. Žádná značka nezajistí výrobci kvalitu. Vždy se jedná o souběh mnoha faktorů prezentace vlastního výrobku a působení na naše zákazníky. Že jsme nositelem značky „Česká kvalita“, to bereme spíše jako bonbónek a odměnu za kvalitní české know-how a kvalitní český výrobek.
Že podobné označení pomáhá zvyšovat zájem o zboží i samotný prodej, to potvrzují hospodářské výsledky společnosti Mitel Trading, zabývající se výrobou izolací. Pomáhá nám to zejména v prodeji na českém trhu a podporuje prodej ve velkých řetězcích,
doplňuje Jan Charvát, vedoucí obchodního oddělení společnosti.
Jak ukazuje výčet těchto firem, česká kvalita je v domácím prostředí požadována stále více, a to i u zboží, které se nekupuje den co den. Někteří výrobci nebo dovozci se proto snaží rostoucího zájmu o české výrobky zneužívat. Označují jejich obaly vlaječkami a nápisy, ale ty zákazníkovi nic nezaručují. Takové zboží pak českou pověst mnohdy poškozuje. Pokud má tedy firma zájem obchodovat poctivě, měla by si o certifikaci zažádat u renomovaných organizací. Ty jí pak nabídnou pomoc i v oblasti reklamy a podobně. A o to jde zejména. Z výsledků nedávného marketingového výzkumu vyplývá, že výrobci o licence usilují především za účelem hledání konkurenční výhody, zvýšení prestiže a možnosti propagace firmy, zlepšení celkové image společnosti a stability kvality produktu nebo dlouhodobého zvyšování tržního podílu produktu.
Nálepka „český výrobek“ může prodat i dražší zboží
Za kvalitní a prověřené zboží naší provenience jsou lidé často ochotni zaplatit i vyšší cenu. Jen je potřeba zákazníky s mírou kvality a podmínkami získání licence seznámit. Pokud například do českého perníku patří med a vy ho tam dáte, bude sice dražší, ale i kvalitnější než jen nějaká napodobenina s náhražkou. Zákazník si tento kvalitní perník koupí i příště, protože mu zkrátka chutná,
uvádí Leo Kolečkář ze společnosti Český výrobek. Podle studií navíc mají čeští výrobci prostor pro zvýšení cen nad zahraniční konkurenci, protože český výrobek je pro dnešního zákazníka často zcela automaticky další přidanou hodnotou. Lidé nehledí už jen na cenu, ale i na své zdraví, bezpečí a spolehlivost v dlouhodobém horizontu. Licence sama o sobě ale cenu nijak neovlivňuje. Je to spíše otázka marketingu. Není dobré si po jejím získání kazit jméno zbytečně vyhnanými cenami,
připomíná Milan Novák ze společnosti Nominal produkující potraviny zdravé výživy.
I firmy s certifikací se totiž pohybují ve stejném tržním prostředí a cenová politika je jedním z nejdůležitějších parametrů. Ani při získání licence není možné nabízet zboží značně dražší než konkurence. Nikdy jsme se nesnažili nabízet nejlevnější ceny, ale vždy jsme přidávali i něco navíc, co zákazník ocení, například prodlouženou záruční dobu. Vždy jde o vyvážený poměr ceny a výkonu,
dodává Zdeněk Kašparec z firmy Pramos. Opačný postup by se výrobci nevyplatil zejména v zahraničí, kde se na české logo vždy spoléhat nelze. Tam ve vysoké konkurenci rozhoduje především kvalita a rozsah nabízených výrobků a služeb. Jsou sice zákazníci, kteří věří českým výrobkům, zvláště obchodní firmy ale nechtějí, aby bylo zřejmé, odkud produkt pochází.
Vyšší ceny kvalitního zboží si zákazníci častěji dopřávají také u potravin. Navzdory stále se zvyšujícím nákladům domácností, a s tím spojenému hledání úspor a rezerv, téměř polovina Čechů raději koupí dražší a kvalitní produkt než levnější a méně kvalitní. I tady jim v orientaci pomáhají značky kvality, především národní značka KLASA. Tři čtvrtiny českých spotřebitelů říkají, že při nákupu potravin je pro ně právě toto označení významným vodítkem, zda daný produkt koupit. Stejné procento výrobců potravin pak potvrzuje, že logo KLASA má výrazný vliv na zvýšení prodeje jejich potravin. V období říjen 2012 až prosinec 2013 investuje Státní zemědělský intervenční fond do komunikační podpory národní značky kvality potravin přibližně 300 milionů korun. Že šlo o dobře zúročenou investici, potvrzují průzkumy agentury STEM/Mark, které prokázaly, že spontánní znalost značky skokově vzrostla z 65 % na 88 %. Ministerstvo zemědělství chce v projektu dál pokračovat a v příštím roce se chystá zaměřit především na zvýšení spotřebitelské preference a prodej potravin označených národní značkou. V druhém plánu pak půjde o zvýšení povědomí zákazníků o jakosti a kvalitě potravin.
ČLÁNKY DO MAILU