Natália Ostrouchova: Čeští filmaři dostali z evropské kasy už 150 milionů korun

7. 5. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 293493
V roce 1991 vznikl v Evropské unii program MEDIA, jehož cílem je podpora kinematografie. Tu má v Česku na starosti už pět let kancelář MEDIA Desk, která zajišťuje propagaci programu a snaží se, aby byly všechny jeho možnosti podpory co nejlépe využívány.

U Výslechu je Natália Ostrouchova, která v kanceláři MEDIA Desk pracuje od roku 2006.

Jak mohou filmaři získat peníze na projekt?

V rámci uzávěrky předloží žádost na předepsaných formulářích, my jim poradíme, jak ji mají správně vyplnit, žádost pošlou do Bruselu, kde ji hodnotí dva nezávislí experti z různých zemí a schvaluje komise složená ze zástupců všech členských zemí.

Co je to za experty?

Jsou to lidé z oboru, zkušení profesionálové, kteří žádost ohodnotí podle stanovených kritérií, a jejich doporučení jsou pak projednávány na Výboru, který je složen ze zástupců státních institucí všech členských zemí programu MEDIA. Jejich verdikt potom schvaluje Evropský parlament.

Jak dlouho tento proces trvá?

Čtyři až pět měsíců.

Jak často se může o granty žádat?

Většinou jednou nebo dvakrát ročně, záleží na typu grantu, pro každou oblast jsou samostatné výzvy a uzávěrky.

Kolik žádostí zaznamenáte ročně?

To lze těžko říct, protože ne všichni žadatelé u nás své žádosti konzultují. Nejčastěji přijdeme do styku s producenty, kteří chtějí požádat o grant na vývoj filmových projektů, těch bývá zhruba 20 ročně z České republiky. Ale v rámci celé Evropy jich v jednom kole uzávěrky může být i kolem pěti set.

Do jaké té skupiny jde nejvíce peněz?

Na distribuci.

Na co mohou být peníze použity?

Opět to záleží na typu grantu – distributoři je mohou využívat na nákup zahraničních evropských filmů pro kina, producenti na vývoj filmů, tzv. development.

Co se všechno do vývoje zahrnuje?

V podstatě všechny náklady, které producentovy vzniknou do začátku natáčení, tedy psaní a vývoj scénáře, casting nebo například výroba pilotu u animovaného filmu, dále prezentace a propagace projektu na mezinárodních trzích atd.

Co žádost obsahuje?

Každá žádost bez rozdílu toho, o jaký grant se jedná, obsahuje vždy popis společnosti a formální doklady týkající se její organizace, podrobný popis projektu a rozpočet. Další potřebné dokumenty se odvíjejí od dané oblasti, například producenti předkládají také kreativní materiály – synopsi, treatment, dialogovou scénu, autorský záměr, ale také plán distribuce, prodeje apod., kde prokazují, jaké mají s projektem záměry. Základní podmínkou je také předchozí zkušenost, ta se dokládá dílem, které producent v předchozích letech vyprodukoval a komerčně distribuoval.

To je jediná podmínka a nevýhoda?

Nevýhoda to jistě je pro začínající producenty nebo absolventy škol. Další podmínkou je už jen splnění formálních kritérií, žadatel musí být nezávislá evropská produkční společnost, která už funguje nejméně rok.

Kolik tedy producenti na vývoj dostanou?

Mohou dostat maximálně padesát procent rozpočtu na vývoj v rozmezí deseti až osmdesáti tisíc eur na jeden film. Větší společnosti mohou žádat o grant na tři až šest filmů najednou, a to je mezi sedmdesáti a stodevadesáti tisíci eur.

U Výslechu - pouta

Máte tip na Výslech?

Koho byste nejraději viděli v našich jemných poutech pod palbou otázek? Máte tip na osobnost či podnikatelský obor, o němž byste se chtěli dozvědět více? Pište na adresu: redakce@podni­katel.cz

Prověřuje se, zda jsou peníze skutečně použity na vývoj?

Ano, prověřuje. Po skončení vývoje předkládá producent vyúčtování, které musí být ověřeno auditorem.

Můžeme dát příklad, jaké české společnosti dostaly peníze na vývoj?

Například společnost Negativ získala podporu již třikrát, naposledy například na Venkovského učitele, který byl součástí souborné žádosti o podporu dalších tří projektů a celkem na ně získali 80 tisíc EUR, takže průměrně 20 tisíc na jeden film. Ale od loňska se hranice podpory u jednotlivých i souborných projektů zvýšila. Podpořená byla také společnost Total HelpArt, FilmBrigade, Hypermarket Film, MAUR Film a další.

Co se týká filmových festivalů, na co lze u nich použít podporu?

Tam se peníze používají na celkové náklady festivalu – promítací náklady, pronájem prostor, hosté, doprava, propagace, dabování a titulkování, personál. Podpora je omezená na 35 tisíc eur na festival, což je zhruba milión korun. U nás je pravidelně dostávají festivaly, které promítají evropské filmy, jsou to Jeden svět, dokumentární festival v Jihlavě, Anifest v Třeboni, Letní filmová škola, Fresh Film Fest a zlínský festival.

Kolik lidí pracuje v pražské kanceláři MEDIA Desk?

Jsme tu dvě.

Kolik peněz se získalo za dobu existence?

Necelých šest milión eur, tedy přes 150 milionů korun.

Pokud nějaká společnost peníze nedostane, mohou se odvolat?

Ne, rozhodnutí je konečné.

Kolik žádostí se procentuálně vyřídí kladně a záporně?

Procento úspěšnosti závisí na typu podpory. U vývoje filmových projektů je to zhruba 30 procent, ale například u festivalů jsme dosud měli 100% úspěšnost.

Zamítnutá žádost je odůvodněná?

Ano, žadatelé dostanou od hodnotitelů stručné vysvětlení. Projekt mohou předložit znovu v další výzvě k předkládání žádostí, u vývoje je to zhruba půlroční až roční rozpětí. V nové žádosti musí být popsáno, jakým způsobem se projekt posunul, co se na něm změnilo.

Funguje v tomto programu spravedlivé rozdělení pro jednotlivé evropské země, je to nějak vyvážené?

Vůči zemím s nízkou audiovizuální produkční kapacitou funguje určitá pozitivní diskriminace, což se týká všech evropských zemí kromě Anglie, Francie, Španělska, Itálie a Německa. A ještě více bodů v hodnocení může být přiděleno novým členským zemím EU, kam patříme i my. Ale že by bylo rozděleno kolik peněz pro koho, to ne.

Jaký český projekt byl schválen jako první?

Mezi prvními byl například Kozí příběh, což je 3D animace, grant pro svůj film dostal pan Tománek před pěti lety a pokud vím, teď se film dokončuje.

Program MEDIA Desk podporuje filmaře při rozjezdu filmu, jaké granty mohou využít pro výrobu a konečné práce na filmu?

Program MEDIA podporuje výrobu pouze u televizních projektů. Podmínkou však je, aby byly většinově produkovány nezávislými producenty, nikoli televizemi. Televize mohou participovat pouze jako minoritní koproducenti a mají stanovenou délku trvání licence k vysílání. Podmínkou je také účast alespoň tří televizí z různých evropských zemích. Cílem tohoto programu je podporovat tak trochu „diskriminované“ malé producenty, kteří chtějí vyrábět filmy pro televizi, ale zároveň si na ně chtějí ponechat svá práva. Z České republiky získal tuto podporu dokument o vynálezci kontaktních čoček Ottovi Wichterlem.


U Výslechu

Jméno a příjmení: Natália Ostrouchova
Rok narození: 1980
Vzdělání: Mediální a komunikační studia na Fakultě humanitních studií UK
Kariéra: koordinátorka MEDIA Desk

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).