Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven

21. 2. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Nejen odlišné termíny pro zasílání přihlášek a odhlášek na sociálko a zdravotko, ale i odlišné limity. Víme, jak obejít odvod zdravotního pojištění.

Uzavírání dohod o provedení práce podle nových podmínek je výrazně složitější. Vyžaduje vypracování či upravení stávajícího formuláře dohody a vystavení zápočtového listu při jejím ukončení. Pakliže dohoda vzhledem k výši zúčtované odměny podléhá nemocenskému pojištění (a tím i důchodovému) je třeba stanovit fiktivní rozvrh směn pro případ náhrady odměny v období prvních 21 dnů nemoci zaměstnance a vedení evidenčního listu důchodového pojištění. A tím výčet povinností nekončí. Od dubna 2012 zřejmě nebude možné sjednat dohodu o provedení práce s uchazečem bez povinné vstupní lékařské prohlídky. A nedávno přišlo ministerstvo zdravotnictví se zcela nečekaným výkladem, kdy se limity pro odvod zdravotního a sociálního pojistného liší. Čtěte také:  Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká povinná lékařská prohlídka

Rozdílné podmínky pro komunikaci s úřady

Zaměstnance činné na dohody o provedení práce se zúčtovanou odměnou je třeba přihlásit na ČSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Tradičně se termíny přihlašování (snad aby to účetní neměli tak jednoduché) liší.

  • Přihlášení na sociálko – do konce následujícího měsíce po zúčtování odměny vyšší než 10 000 korun, zaměstnanec zůstává přihlášen až do ukončení dohody o PP bez ohledu na výši odměny zúčtované v dalších obdobích
  • Přihlášení na zdravotko – do 8 dnů po zúčtování odměny vyšší než 10 000 korun, v případě, že je pro následující měsíc plánována odměna nižší, zaměstnanec se ve stejné lhůtě i odhlašuje.

Více dohod v měsíci? Totální chaos

Obdobně se liší i postup při více uzavřených dohodách v jednom měsíci s jedním zaměstnavatelem. Ministerstvo zdravotnictví vydalo k uvedené problematice překvapivý výklad. Ovšem poněkud se zpožděním. A to 30. ledna 2012. Tedy v době, kdy už měla většina zaměstnavatelů aktualizovaný mzdový software po změnách účinných od 1. ledna 2012. Čtěte také: Dohoda o provedení práce v otázkách a odpovědích

Dohody o provedení práce (DPP) mají speciální úpravu v § 7a zákona o nemocenském pojištění. Zde se píše, že zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Přitom se u zaměstnanců vykonávajících v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod pro účely nemocenského (a tím i důchodového) pojištění sčítá. Čtěte také: Dohodu o provedení práce musíte registrovat na sociálko a zdravotko

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Naopak pokud zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele vykovává v měsíci více dohod, posuzuje se z hlediska zdravotního pojištění příjem z každé dohody samostatně. V případě více dohod o DPP v jednom měsíci, u nichž je v úhrnu dosaženo příjmu vyššího než 10 000 Kč, a přitom samostatně ani u jedné není zúčtována částka vyšší než 10 000 Kč, nevznikne ze žádné DPP zaměstnání pro účely zdravotního pojištění a pojistné se neodvádí, potvrdil pro server Podnikatel.cz Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Příklad: 

Zaměstnanec uzavřel u jednoho zaměstnavatele v měsíci lednu dvě dohody o provedení práce. V uvedeném měsíci byl zúčtován příjem z první DPP 5000 korun a příjem z druhé dohody 6000 korun. 

Zaměstnanec je účasten nemocenského a důchodového pojištění, protože příjmy z dohod přesáhly limit 10 000 korun. Naopak žádná z jeho dohod nebude podléhat zdravotnímu pojištění, protože nepřekročily desetitisícový limit. Posuzují se samostatně.

Komplikace s dodatečně zúčtovaným příjmem

Tím komplikace v odvodech nekončí. Další problémy mohou nastat v případě dodatečně zúčtovaných příjmů po skončení dohody o provedení práce. Jak vysvětluje Jiří Rod, u příjmů zúčtovaných po skončení DPP se postupuje skoro stejně jako u sociálního pojištění. Příjmy zúčtované po skončení DPP, u něhož v průběhu DPP nevzniklo zaměstnání, se zahrnují do posledního měsíce výkonu dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že u zdravotního pojištění není speciální úprava (ani pro souběžná DPP v jednom měsíci ani pro příjmy po skončení DPP), mohou vzniknout nepatrné rozdíly, připouští mluvčí VZP. Čtěte také: Novinka v zákoně. Limity pro dohody o provedení práce

Pro ilustraci uvedl jednu rozdílnou situaci: DPP od ledna do března, v lednu příjem 0 Kč, v únoru příjem 15 000 Kč (tj. vzniklo zaměstnání), v březnu příjem 0 Kč. Po skončení DPP zúčtováno 5 000 Kč, ze kterých se pojistné na ZP odvede (přestože v březnu o zaměstnání nešlo – jde o příjem po skončení zaměstnání a z něj se obecně pojistné odvádí). Čtěte také: Dohoda o provedení práce 2012 

Pro zdůraznění rozdílů připojujeme další dva příklady: 

1. Dohoda byla sjednána v měsících leden až březen 2012. Byla zúčtována odměna: leden 6000 Kč, únor 11 000 Kč (vznik zaměstnání), březen 6000 Kč. V dubnu byla po skončení dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 5000 Kč.

  • Sociálko: V březnu se odměny za březen a duben sečtou, podléhají odvodu sociálního pojištění.
  • Zdravotko: Protože se v únoru pojištěnec považoval za zaměstnance, bude se dodatečně zúčtovaný příjem v dubnu považovat za příjem po skončení zaměstnání podléhající odvodu zdravotního pojištění. 

2. Dohoda byla sjednána v měsících leden až březen 2012. Byla zúčtována odměna: leden 6000 Kč, únor 8 000 Kč (nevzniklo zaměstnání), březen 6000 Kč. V dubnu byla po skončení dohody o provedení práce dodatečně zúčtována odměna 5000 Kč.

  • Sociálko: V březnu se odměny za březen a duben sečtou, podléhají odvodu sociálního pojištění.
  • Zdravotko: Nejde o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání, protože se pojištěnec nepovažuje vzhledem k výši příjmů za zaměstnance. Ovšem má-li se takový příjem považovat za příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání DPP, tj. do března, potom by vyměřovací základ činil 11 000 Kč (6000 + 5000 Kč) a pojištěnec se bude v měsíci březnu považovat za zaměstnance. Za­městnavatel v takovém případě dodatečně předloží tiskopis Hromadné oznámení za měsíc březen, kterým oznámí vznik a zánik zaměstnání a předloží opravný Přehled o platbě pojistného. 
  1. Z hlediska posouzení dodatečně zúčtovaných příjmů je důležité, zda v době trvání dohody vzniklo nebo nevzniklo zaměstnání. Z příjmů dodatečně zúčtovaných „zaměstnanci“ se totiž vždy odvádí zdravotní pojištění. Pro následné komplikace bude zřejmě vhodnější se dodatečných odměn po skončení dohody o provedení práce pokud možno vyvarovat. 
  2. Naopak sjednání více dohod s jedním zaměstnancem v jednom měsíci je mimořádně vý­hodné. Např. dvě tři dohody v měsíci se zúčtovanou odměnou vždy do 10 000 korun ušetří „dohodářům“ i zaměstnavatelům odvod zdravotního pojištění. 

Foto: www.isi­fa.com

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).