Nový občanský zákoník přinesl drobnou, ač velmi významnou změnu v oblasti srážek ze mzdy. Od účinnosti nové právní úpravy uplynuly téměř čtyři měsíce, přesto stále není jasno v postupu při souběhu exekučních srážek s dohodami o srážkách ze mzdy dle nového občanského zákoníku. Server Podnikatel.cz „vystopoval“ tři naprosto rozdílné právní výklady. Který z nich je ten pravý, zřejmě ukáže až první soudní rozhodnutí.
Dohody o srážkách ze mzdy
Od začátku roku 2014 se dohody o srážkách ze mzdy uzavírají pouze podle § 2045 a násl. nového občanského zákoníku. Těmito pravidly se řídí jak dohody uzavřené k uspokojení pohledávek zaměstnavatele, tak dohody k uspokojení závazků zaměstnanců vůči třetím osobám. Pokud zaměstnavatel takovou dohodu akceptuje, může srazit až do poloviny mzdy, platu nebo odměny. Že se jedná o mzdu čistou, potvrdil již dříve pro server Podnikatel.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti. Protože to ale zákon skutečně neupřesňuje, je vhodné, aby si dotčené strany v uzavřené dohodě jednoznačně vyjasnily, že se jedná o čistou mzdu.
Čtěte více: Jaké změny čekají zaměstnavatele od roku 2014
Stejně tak se aktuálně většina právních názorů shodla na „nedotknutelnosti“ nezabavitelné částky. Jak potvrdila Markéta Diemelová z advokátní kanceláře TaylorWessing, při výkonu rozhodnutí ji srazit nelze. Zaměstnanec se jí nemůže dobrovolně vzdát postupem podle § 2045 až 2047 nového občanského zákoníku.
Nový občanský zákoník prozatím oblast srážek ze mzdy neulehčil.
Před novelou zákoníku práce (v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva) bylo možné v souladu s ustanovením § 148 provádění srážek ve větším rozsahu, než při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Zaměstnanec se mohl dohodnout, že mu ze mzdy zbude méně než nezabavitelná část (v případě, že se nejednalo o srážky ve prospěch zaměstnavatele). Možná tedy byla pouze dohoda o srážkách ze mzdy podle starého občanského zákoníku. Ten však umožňoval tímto způsobem uspokojovat pouze pohledávky z výživného nebo jiné pohledávky, o kterých tak stanovil zákon. S účinností od 1. ledna 2014 bylo toto pravidlo z § 148 zákoníku práce vypuštěno. Výkladem lze tedy dovodit, že se bude aplikovat § 281 občanského soudního řádu, který stanoví, že provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu, je nepřípustné, a to i v případě, že s tím povinný souhlasí,
upřesnila oslovená právnička. Jestliže tedy bude polovina mzdy nižší než nezabavitelná částka, lze dohodu uzavřít pouze na částku, která bude nezabavitelnou část převyšovat.
Tři rozdílné právní názory na souběh dohod s exekucemi
V čem se ale jednotlivé právní názory liší, je postup srážek ze mzdy v okamžiku souběhu dohod uzavřených podle nových pravidel od roku 2014 s výkony rozhodnutí.
Postup č. 1: Rozhoduje pouze pořadí
Prvním právním výkladem je postup zveřejněný v časopise Mzdová účetní č. 3/2014. Zde se píše, že zákonodárce sice výrazně zjednodušil výpočet sjednané částky, postavil je tím mimo komplexní systém srážek exekučních, aniž by řešil jejich vzájemné vztahy. Sjednanou částku nelze podle autora příspěvku dost dobře dělit na třetiny a označit ji jako běžnou či přednostní. Z toho vyvozuje, že při řešení souběhu sjednaných srážek ze mzdy se ze všech tradičních pravidel uplatní pouze pravidlo časového pořadí.
Podle Exekutorské komory ČR stojí tato argumentace na domněnce, že zákoník práce uvedené neupravuje, a vzhledem k tomu, že mzda je pracovněprávní nárok, má se užít jeho pravidel. Byl by akceptovatelný za úpravy starého občanského zákoníku, podle nového občanského zákoníku je tento názor neudržitelný. Jak dále vysvětluje mluvčí komory, srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu, těmito podmínkami se řídí pořadí jednotlivých pohledávek (§ 148 odst. 2 zákoník práce). V exekučním příkazu soudní exekutor dle § 282 občanského soudního řádu určí plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému. Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručen exekuční příkaz, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek - § 147 odst. 2 zákoníku práce je normou speciální vůči § 147 odst. 1 zákoníku práce.
Ostatně občanský soudní řád se běžně užívá přednostně před zákoníkem práce. Interpretace zveřejněná v časopise Mzdová účetní/3 by vedla k absurdním závěrům, že „fingovaná půjčka s antedatovanou dohodou s kamarádem“ by měla přednost před „vykonatelnou pohledávkou zákonného výživného na nezletilé dítě“ atp. V duchu stejné logiky by povinný také mohl konstatovat, že vykonavateli nevydá sepsanou movitou věc, neboť se již dříve dohodl s někým jiným, že mu ji pronajme… Zkrátka kogentní norma má přednost před dohodou a veřejné právo před soukromým právem,
argumentuje mluvčí Komory Petra Báčová a dodává, že plátci mzdy, kteří postupují podle tohoto postupu, se vystavují velkému riziku, že na ně bude ze strany věřitele podána poddlužnická žaloba dle § 292 občanského soudního řádu.
Postup č. 2: Rozhoduje pořadí a povaha pohledávky
Další právní výklad najdeme například v publikaci Abeceda mzdové účetní 2014. Zde je uvedeno, že zejména ze strany exekutorů je někdy vyslovován nesprávný právní názor, na základě kterého má exekuce přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, případně že dohoda uzavřená s jinou právnickou osobou či fyzickou osobou než se současným zaměstnavatelem není překážkou pro provedení srážek v rámci exekuce. Podle autora není pro takové názory opora v zákoně.
V okamžiku souběhu uzavřených dohod podle nového občanského zákoníku s exekučními srážkami ze mzdy nastupuje postup výpočtu dle občanského soudního řádu. Rozhodující je přitom pořadí a povaha pohledávky. Tedy dosavadní postup. Což ostatně již před časem potvrdila Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS. Pokud má například v rámci první třetiny mzdy lepší pořadí sjednaná dohoda o srážkách ze mzdy, než nepřednostní exekuce, uspokojí se nejprve dohoda a následně, pokud něco zbývá v rámci první třetiny mzdy ke sražení, nepřednostní exekuce,
míní Alena Sokolová. Samozřejmě je možné nadále srážet na základě případných dalších uzavřených dohod o srážkách ze mzdy až do poloviny mzdy, platu, odměny.
Postup č. 3: Exekuce mají vždy přednost
Třetí právní postup nastínila opět Markéta Diemelová z advokátní kanceláře TaylorWessing. V případě, že zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy souběžně na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekučního příkazu) a na základě dohody věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy, při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce), plátce mzdy plní zákonem uloženou povinnost, proto srážky prováděné v rámci výkonu rozhodnutí mají přednost před prováděním srážek na základě dohody věřitele a dlužníka a při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) se k pohledávce uspokojované na základě dohody věřitele s dlužníkem nepřihlíží.
Ve svém stanovisku vychází ze současného komentáře k občanskému soudnímu řádu z roku 2013. Zde je uvedeno, že v případě, kdy zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy souběžně na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekučního příkazu) a na základě dohody věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy dle § 2045 a násl. nového občanského zákoníku, při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) plátce mzdy plní zákonem uloženou povinnost. Proto srážky prováděné v rámci výkonu rozhodnutí mají přednost před prováděním srážek na základě dohody věřitele a dlužníka a při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) se k pohledávce uspokojované na základě dohody věřitele s dlužníkem nepřihlíží.
Třetí právní postup tedy říká, že se přednostně provedou exekuční srážky a teprve následně, pokud zbývá něco ke sražení, je možné srazit na základě uzavřených dohod až do poloviny mzdy, platu, odměny.
Kdo by čekal, že situaci objasní sám zákonodárce, má smůlu. Server Podnikatel.cz se samozřejmě na příslušné ministerstvo obrátil a získal následující odpověď. Ministerstvo neposkytuje závazný právní výklad právních předpisů, to může učinit pouze nezávislý soud. Pokud bychom se této zásady nedrželi, mohlo by to vyvolat zbytečné kontroverze. Již nyní existuje několik právních názorů a ministerstvo by bylo chtě nechtě vtaženo do této hry jako jakýsi arbitr, což není v jeho kompetenci,
uzavřel za ministerstvo spravedlnosti mluvčí Miroslav Konvalina.
ČLÁNKY DO MAILU