Pustit se do toho včas a nenechat všechno na společnících nebo dědicích může ve firmě předejít vážným komplikacím i zdlouhavému řešení smrtí vzniklé situace.
Ve společnosti s ručením omezeným, kterou ovládá, může být podnikatel nebo podnikatelka jediným nebo většinovým společníkem a zároveň jednatelem. Jen málokterý z těchto podnikatelů při založení a dalším fungování společnosti řeší s předstihem situaci zániku funkce jednatele či skončení účasti na společnosti v důsledku jeho úmrtí,
konstatuje přitom advokátka Gabriela Hájková, partnerka PETERKA & PARTNERS advokátní kanceláře, která pro server Podnikatel.cz zpracovala právní přehled, jak je možné se v eseróčku na smrt připravit. Více o tom, co platí v případě smrti živnostníka, čtěte v článku Jak předejít zániku živnosti v případě smrti živnostníka?
Smrt jednatele ulehčí prokurista nebo plná moc
V případě smrti jednatele mohou podle ní nastat následující situace:
Zemře-li jediný jednatel a společnost proto není schopná právně jednat vůči třetím stranám, pokud je valná hromada usnášeníschopná a jednatel nebyl zároveň jediným společníkem, zvolí do jednoho měsíce jednatele nového. Pokud valná hromada není usnášeníschopná, zvolí nového jednatele soud. A to dočasně, na dobu, než bude valná hromada usnášeníschopná, a na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, což může být například společník, věřitel nebo dědic,
objasňuje Gabriela Hájková.
Když zemře jeden z více jednatelů, zvolí, jak vysvětluje, valná hromada do jednoho měsíce jednatele nového. Nebo rozhodne o snížení počtu jednatelů uvedených ve společenské smlouvě či zakladatelské listině společnosti. V případě, že valná hromada usnášeníschopná není, a to třeba proto, že byl jednatel zároveň většinovým společníkem, musí nového jednatele opět dočasně zvolit soud.
Volba jednatele soudem však může v praxi znamenat průtahy a paralyzovat společnost v každodenním fungování,
upozorňuje Gabriela Hájková na to, proč se vyplatí, aby si společnost už při svém založení nebo v průběhu fungování dopředu připravila některé z možných řešení. Mezi ně řadí opatření, kdy má společnost více jednatelů, jejichž oprávnění je možné interně omezit, nebo při vzniku či během své činnosti jmenuje prokuristu. Případně může společnost zastoupená jednatelem udělit plnou moc jiné osobě, která tím získá oprávnění zastupovat společnost v určitých konkrétních záležitostech, a to uvnitř firmy i navenek.
Společník: Správce pozůstalosti či vykonavatel závěti
Smrt společníka pak označuje za situaci o něco komplikovanější. Když zemře jediný společník, podíl ve společnosti přechází na jeho dědice. Pokud však dědění podílu nevylučuje či neomezuje (třeba souhlasem valné hromady) zakladatelské právní jednání. V případě jednočlenné společnosti nelze přechod podílu vyloučit, respektive se k takovému ujednání nepřihlíží – aby nedošlo k situaci, kdy společnost nemá žádného společníka,
vysvětluje. S tím, že když není dědění omezeno ani vyloučeno, je podíl součástí pozůstalosti po zemřelém společníkovi.
Čtěte také: Než umřete, ujistěte se, že za vás podají daňové přiznání
Nárok pak na něj mají dědicové, a to podle dědické smlouvy, závěti nebo podle dědické posloupnosti určené zákonem. Ti se stávají společníky okamžikem nabytí právní moci usnesení o rozdělení pozůstalosti. Což ale podle advokátky v praxi opět často trvá několik měsíců, či dokonce let. Zákon navíc dává dědicům možnost požádat soud o zrušení účasti na společnosti, pokud to nelze po dědici spravedlivě požadovat. V takovém případě se z podílu stává tak zvaný uvolněný podíl, který musí společnost prodat a výtěžek vyplatit jako vypořádací podíl dědici, jehož účast na společnosti byla soudem zrušena,
upřesňuje Gabriela Hájková. Dokud řízení o pozůstalosti neskončí, nelze svolat ani konat valnou hromadu, ani přijímat rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady. Což může fungování společnosti zase výrazně zkomplikovat.
Aby se takovým komplikacím, sporům a paralýze firmy zabránilo, doporučuje advokátka jedno z následujících řešení. Společník může ještě za svého života určit správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti. Ti po jeho smrti mají na starosti správu pozůstalosti a zachování spravovaného majetku, včetně podílu na společnosti. Na správě podílu se mohou dohodnout i samotní dědicové, případně mohou požádat soud, který pozůstalost projednává, o ustanovení správce podílu.
Pokud zemře jeden z více společníků, bude se podle ní s podílem nakládat obdobně. Společnost však opět může trpět tím, že pokud zemřel většinový společník, nemůže svolat valnou hromadu. Proto i zde platí uvedená doporučení určit včas správce pozůstalosti pro případ smrti většinového společníka, jehož podíl je předmětem dědění,
upřesňuje. S tím, že jestliže je dědění podílu omezeno nebo vyloučeno společenskou smlouvou, musí společnost prodat podíl po zemřelém společníkovi, přičemž výtěžek připadne do dědictví. A společnost dál pokračuje ve své činnosti. V případě, že dědění podílu není vyloučeno, opět se vyplatí určit ještě za života správce pozůstalosti či vykonavatele závěti,
shrnuje advokátka na základě praxe.
V rodinné firmě jde o generace
Speciálním případem může být rodinná firma. Rodinné podniky označuje Naděžda Petrů z Vysoké školy finanční a správní za podniky s lidskou tváří – tváří původního zakladatele i představitelů následujících generací. Tvář (obličej, název rodinného podniku, rodinnou značku) si pak zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé spojují s určitými hodnotami, které zakladatel po celou dobu svého podnikání uznává, respektuje a předává následující generaci,
tvrdí ve své přehledné příručce Nástupnická strategie v českých rodinných podnicích (vyd. VŠFS, 2018).
V rodinné firmě, a to nejen, přináší snaha o prevenci také dlouholetou výchovu následovníků nebo včasné předání firmy v rodině a ošetřené nástupnictví. Včetně vypracované nástupnické strategie. Konkrétně proto v rodinných firmách přibývají také rodinné rady nebo rodinné ústavy. O nich čtěte více v článku: Jak ochránit rodinnou firmu před rozkladem? Možností je rodinná ústava
ČLÁNKY DO MAILU