K nejčastějším formám podnikání v Česku patří status OSVČ a společnost s ručením omezeným, hojně využívaná je také akciová společnost. Obchodní zákoník, který různé typy společností upravuje, však zná i další formy podnikání. A to veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost a v neposlední řadě také družstvo.
Čtěte také: Podnikat jako OSVČ, s eseróčkem nebo s akciovkou? Čtěte pro a proti
Společníci v. o. s. ručí celým majetkem
Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem,
charakterizuje obchodní zákoník. Společníkem veřejné obchodní společnosti (v. o. s.) může být i právnická osoba.
Zisk se u veřejné obchodní společnosti dělí mezi společníky rovným dílem a stejně tak nesou společníci rovným dílem ztrátu zjištěnou účetní závěrkou – pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně, dodává obchodní zákoník.
Společnost s nejjednodušším založením
Jedná se o osobní obchodní společnost, kdy společníci vedení společnosti věnují osobně a věnují jí větší pozornost a péči než např. v některých s. r. o., kde jednají za společníky, ředitelé, jednatelé, atd.,
uvádí k veřejné obchodní společnosti Lenka Dymáková z Advokátní kanceláře Fabian & Partners. Upozorňuje, že založení společnosti v. o. s. má nejjednodušší proces založení ze všech obchodních společností a družstev, přičemž může být ve v. o. s. libovolný počet společníků. Ve v. o. s. je možné provést jakékoliv změny ve společnosti mnohem rychleji než v s. r. o., ve které některá rozhodnutí podléhají svolání a souhlasu valné hromady,
doplňuje. Velkou výhodou podle ní může být i nestanovená povinnost skládat nějakou určenou výši základního kapitálu.
To, že není nutný základní kapitál a tedy vklady společníků, může být výhoda. Jak ale upozorňuje Jan Pavelka z Advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, má to i svou odvrácenou stranu. Absence základního kapitálu může limitovat společnost v možnosti získání financování jejích podnikatelských aktivit (úvěry, atd.),
tvrdí. Podobně může být výhodné to, že pokud se společníci ve společenské smlouvě nedohodnou jinak, nezřizují se zvláštní orgány společnosti a statutárním orgánem je každý ze společníků. Tato personální úspora však přestává být výhodnou v momentě vyššího počtu společníků,
doplňuje opět Jan Pavelka.
Myslet je podle něj třeba i na to, že obchodní zákoník nedovoluje, aby veřejnou obchodní společnost tvořil jediný společník. Smrt či odchod některého společníka, stejně jako vzájemné neshody tak jsou zákonným důvodem pro zrušení společnosti. Vysokou míru provázanosti mezi společníkem a společností dokládá i zákaz jí konkurovat v jejím předmětu podnikání, pokud to ostatní společníci výslovně nepovolí. U společnosti s ručením omezeným zákon zákaz konkurence společníkům neukládá,
říká Pavelka. A připomíná ještě další výhodu v. o. s. – nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Zisk si společníci dělí a jako fyzické osoby pak také daní.
Čtěte také: Podnikejte jako rovnocenní partneři – s.r.o. versus sdružení
Kdy je tedy výhodné se pro v. o. s. rozhodnout?
Podle Lenky Dymákové v. o. s. jako nejjednodušší formu obchodní společnosti využívají nejčastěji již podnikající OSVČ, pokud chtějí podnikat společně pod jedním jménem a pokud nemohou vstupovat do obchodních vztahů jako fyzická osoba. Společníci pak ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, avšak celým svým majetkem. Administrativně je tato forma podnikání také jednodušší,
upřesňuje.
Jan Pavelka považuje formu veřejné obchodní společnosti za vhodnou zejména pro malé a střední podnikání v obchodě, službách, cestovním ruchu, drobné řemeslné výrobě a tam, kde je se jedná o rodinný podnik. Je také často využívána advokáty k provozování advokátní kanceláře,
dodává. Domnívá se, že v. o. s. je vhodnou právní formou také v případech, kdy má jeden podnikatel know-how, ale nedisponuje kapitálem a nemůže získat úvěr. Pokud ke svému podnikání zvolí komanditní společnost, získá od komanditisty potřebné finanční prostředky, aniž by se musel dělit o rozhodovací pravomoci s další osobou, která nemusí mít potřebné znalosti, jako by tomu bylo v případě společnosti s ručením omezeným,
vysvětluje.
Komanditní společnost jen se základním kapitálem
Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři),
tak v základu charakterizuje komanditní společnost obchodní zákoník. Komplementářem přitom může být i právnická osoba. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Komanditista ručí za závazky ze smluv, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění, ve stejném rozsahu jako komplementář.
Čtěte také: Právní formy podnikání
Komanditní společnost je vedle eseróčka a akciovky další společností, která povinně vytváří základní kapitál. Podle obchodního zákoníku mají předepsaný vklad komandisté. Komanditní společnost má stanovenou minimální výši počátečního kapitálu 5000 Kč, který musí splácet pouze komanditisté. Druhý typ společníků – komplementáři – nemají vůči vznikající komanditní společnosti žádnou vkladovou povinnost,
říká pro server Podnikatel.cz Lenka Dymáková. Upřesňuje, že počet společníků je neomezený a zákaz konkurence platí pouze pro komanditistu, přičemž ručení komanditisty za závazky společnosti je omezené, a to do výše jeho nesplaceného vkladu, který bude zapsán do obchodního rejstříku. V ručení je rozdíl oproti s.r.o. v tom, že komanditista ručí za závazky společnosti do výše pouze svého nesplaceného vkladu společnosti. Ve společnosti s. r. o. ručí společníci do výše všech nesplacených vkladů (nezáleží na tom, zda společník svůj vklad splatil, pokud jsou ještě nějaké nesplacené vklady, ručí do výše všech nesplacených vkladů),
doplňuje. Změny ve společnosti jsou jednodušší než ve společnosti s. r. o. a a. s., dodává.
Část zisku připadající na komanditistu je daněna dvakrát, stejně jako u společníka společnosti s ručením omezeným, a část zisku pro komplementáře podléhá stejně jako u veřejné obchodní společnosti pouze dani z příjmu fyzických osob,
uvádí Jan Pavelka také daňový aspekt komanditní společnosti.
Čtěte také: Víte, který majetek lze vložit do podnikání?
Kdy je výhodné se pro komanditní společnost rozhodnout?
Výhody podnikání v k. s. jsou podobní jako u v. o. s., přičemž se na k. s. používají podpůrně ustanovení obchodního zákoníku o v. o. s.,
říká pro server Podnikatel.cz Lenka Dymáková. Za plus považuje i to, že pro komanditisty neplatí zákaz konkurence, což jim umožňuje podnikat pod společností k. s. a zároveň podnikat jako fyzická osoba nebo být v zaměstnání u třetího subjektu.
Také komanditní společnost, podobně jako v. o. s., je podle Jana Pavelky vhodná tehdy, pokud má někdo podnikatelsky využitelné know-how, ale nemá pro podnikání potřebný kapitál. Prostřednictvím komanditní společnosti totiž může od komandisty získat finanční prostředky, ale nemusí se o rozhodovací pravomoci dělit, což by musel například v eseróčku.
Družstvo pro neomezený počet členů
Družstvo charakterizuje obchodní zákoník jako společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo přitom musí mít nejméně pět členů, což neplatí, pokud jsou členy alespoň dvě právnické osoby.
Družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků ze zákona odpovídá celým svým majetkem. Členové však za závazky družstva neručí. Výši základního kapitálu družstva určují stanovy, jež jsou pro družstvo povinné. Základní kapitál se zapisuje do obchodního rejstříku a je minimálně 50 tisíc korun.
Hlavní výhodou družstva je, že jeho členové neručí za závazky družstva. Družstvo může mít neomezený počet členů a je plně otevřeno pro přístup dalších členů. S přístupem nových členů se nemusí měnit stanovy ani zápis v obchodním rejstříku,
dodává Lenka Dymáková a upozorňuje, že veškeré povinnosti orgánů družstva, podmínky přijetí nových členů a další skutečnosti lze upravit ve stanovách. Pro sepsání stanov je zákon poněkud benevolentní. Stanovy nesmí odporovat zákonu, jinak si tam mohou členové dohodnout cokoliv,
připomíná.
Neomezenost členů družstva podle Jana Pavelky podmiňuje fakt, že u družstva není pevně stanovený základní kapitál. Přesto může existence družstva zlepšit pozici členů při vyjednávání o úvěru, než kdyby jednala každá osoba sama za sebe,
dodává Pavelka příklad z praxe. Připomíná také, že členové družstva sice mají stejně jako společníci obchodních společností právo podílet se na zisku, toto právo ale mohou omezit stanovy družstva nebo rozhodnutí členské schůze.
Kdy je výhodné se pro družstvo rozhodnout?
Jak říká Lenka Dymáková, družstvo se nejčastěji používá pro bytová družstva či pro subjekty, které nebudou mít podnikatelskou činnost. A dodává: Družstvo se využívá i k podnikatelským záměrům, kdy např. členům družstva jsou poskytovány různé výhody, jako větší úroky při spoření peněz a další služby.
Hlavním účelem družstva je organizovat seskupení osob, které spojuje určitá činnost, postavení či jiné skutečnosti. Od toho se odvíjí i oblast použitelnosti této formy,
vysvětluje pro server Podnikatel.cz Jan Pavelka. Družstvo tak může zajišťovat různé potřeby a vznikají různé druhy družstev od bytových, přes výrobní po spotřební. Družstva se podle něj často využívají k organizování příprav a provádění výstavby, k provozu bytových a nebytových objektů a zajišťování služeb spojených s bydlením. Spotřební družstva jsou využitelná pro maloobchodní a velkoobchodní činnosti, v oblasti veřejného stravování, ubytování, cestovního ruchu a jiných služeb. Tato forma je vhodná rovněž pro výrobu spotřebního zboží, výrobu na zakázku, opravárenské a jiné služby, řemeslnou, umělecko-řemeslnou a lidovou uměleckou výrobu, popřípadě jinou výrobu pro vnitřní a zahraniční trh,
uzavírá Jan Pavelka.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU