Chcete lepší produktivitu práce i tvořivost? Umlčte jejich úhlavního nepřítele

Nejen před nákazou lidé z kanceláří prchají na home office

Na druhou stranu, právě vyrušování a hluk je podle jednoho zahraničního průzkumu tím důvodem, proč někteří lidé z kanceláří prchají. Společnost Interface, která se věnuje podlahám, totiž vloni zveřejnila průzkum připravený ve spolupráci s Radius Global Market Research. Ukázal, že globálně (konkrétně v USA, Velké Británii a Austrálii) je 69 % zaměstnanců v práci pod negativním vlivem hluku, který ovlivňuje jejich koncentraci, produktivitu a kreativitu.

Zároveň ale 44 procent lidí také uvedlo, že firmy, kde pracují, s hlukem nic nedělají a nechávají zaměstnance, ať si to nějak vyřeší sami. A 16 procent lidí tvrdilo, že si tedy zvolili práci na dálku právě proto, že tak vyřešili problémy s hlukem, kterým v běžném pracovním prostředí čelili.

Za největší zdroje hluku průzkum označil:

• konverzaci mezi zaměstnanci,
• telefonování,
• zvonění telefonů
• a zvuk, který způsobují lidé svým pohybem po kanceláři.

Co je to hluk?

Podle vysvětlení Státního zdravotního ústavu je hlukem jakýkoliv škodlivý, rušivý nebo pro člověka nepříjemný zvuk. V Česku je téma součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které řeší zákony i další předpisy.

Jenže pak je tu právě běžný kancelářský hluk, na který upozorňuje výzkum z Interface – zvonění telefonu zřejmě přímo nepoškodí sluch, za to na pracovní výkon může zapůsobit fatálně. Jako obtěžování hlukem popisuje Státní zdravotní ústav psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Hluk v práci se spojuje s větší mírou stresu, nesoustředěností a únavou.

Ani hluk není jen strašák, monotónní práci nakopne

Jak objasňuje psycholog Tomáš Řiháček z Masarykovy univerzity, který se věnuje právě i psychologii hluku, v oblasti architektury a designu stále převládá vizuální hledisko. Naše porozumění tomu, jak na nás působí okolní zvuky, se až donedávna omezovalo pouze na negativní účinky hluku a akustická dimenze v architektuře je často redukována jen na protihluková opatření. Zvukové prostředí přitom podle jeho studie ovlivňuje naše chování a formuje náš vztah k prostředí jako celku. Zvukem a hlukem se zabýval i ve své diplomce a ve svých dalších studiích vedle negativních účinků hluku zkoumá i ty pozitivní.

Zatímco u složitějších činností s nutností kontinuální pozornosti, u duševní práce nebo u práce související s tvorbou koncepcí hluk působí na výkon negativně, výkon s hlukem naopak stoupá u jednoduchých a monotónních úkolů. K dalšímu pozitivnějšímu dopadu hluku na výkon dochází podle něj u lidí s podprůměrným osobním tempem, které hluk aktivizuje. A výkon roste třeba i tam, kde hluk (například ze zapnutého rádia) překrývá jiné, pro práci rušivé, akustické podněty.

Co vaši zaměstnanci poslouchají?

I přes boom práce na dálku se dá těžko konstatovat, že kancelářím, kde se lidé hromadně fyzicky potkávají, navždy odzvonilo. Bude však vzrušující sledovat, jak se pracovní prostředí a zvyklosti dál promění. Každopádně za sebou máme rozvoj kanceláří, podmíněný tím, jak se firmy praly o zaměstnance při jejich nedostatku na trhu práce a jak se mnohdy předháněly v tom, jak komfortní a zdravé pracovní prostředí pro ně připraví.

A jedna z oblastí, kam alespoň některé firmy v této souvislosti obrátily svou pozornost soustředěněji, než bývalo zvykem, je akustika v kanceláři. Jaroslav Vendl, CEO a spoluzakladatel společnosti SilentLab, se věnuje akustickým systémům (které je možné si představit jako odhlučňovací stěny i jako uzavřené odhlučněné mikrokanceláře umístitelné kamkoliv do prostoru) a akustickým řešením interiérů. Mikrokanceláře firmy vloni získaly i mezinárodní designové ocenění Red Dot Design Awards a letos German Design Awards. Jaroslav sleduje vývoj za posledních pět let a trend na trhu s akustickými systémy se podle něj i u nás pozitivně mění.

Ticho mezi hlučnými lidmi? Jde to

Kromě toho, že se firmy silněji soustředily na péči o zaměstnance, protože kvalitních lidí byl na trhu práce v mnoha oborech nedostatek, vliv na to mají i nadnárodní firmy, které si zájem o hluk, respektive ticho, v práci přinášejí do Česka od svých matek za hranicemi. U těchto firem je péče o zdraví zaměstnanců na vyšší úrovni, je to téma, které mají ukotvené i ve svých etických kodexech. Specifické jsou v tom především americké firmy, které jdou někdy až do extrému, uvádí Jaroslav s tím, že i u nás přibylo firem, které témata související s akustikou jejich vnitřních prostor řeší už v projektech svých kanceláří, zejména open space. Více firem přichází s požadavkem akustiku, byť alespoň minimálně, ošetřit. I u nás jsme na dobré cestě a začíná to být zajímavé téma, dodává.

I když zároveň připomíná, že jen v Česku by se se svým byznysem neuživili, a orientují se proto i na další trhy v západní Evropě, v Americe nebo v severských zemích. Právě ve Skandinávii je akustika téma číslo jedna a oproti skandinávským zemím jsme zatím opravdu pozadu, upozorňuje.

Shrnuje přitom, z jakého důvodu se firmám vyplatí se na hluk, respektive ticho v kanceláři a obecně na akustiku zaměřit. Hluk působí negativně na zdraví člověka. Pokud ho firma v kancelářích dobře ošetří, sníží nemocnost zaměstnanců a dosáhne pozitivního vlivu na efektivitu práce – ta dokonce může vzrůst až o 15 procent. Studie také dokládají, že kdykoliv někoho při práci vyrušíte, což se může stát během dne mnohokrát, trvá mu až patnáct minut, než se znovu začne plně soustředit na činnost, které se před tím věnoval, vypočítává.

Před křiklouny zalezte

A reaguje i na pochybnost, zda akustika, z hlediska nutné investice, není téma právě jen pro korporace, které se malých či středních zaměstnavatelů netýká. Je to téma pro firmy bez ohledu na velikost. Spíš než o velikost firmy jde o to, zda víc uvažuje, jaké pracovní prostředí svým lidem poskytne a jak efektivně jim umožní pracovat. Podle potřeb konkrétní společnosti se pak liší výše investice a její návratnost, objasňuje s tím, že si firmy mohou orientační výpočet udělat i na jejich online akustické kalkulačce. Třeba mikrokancelář se tak může podle Jaroslava hodit i do malé firmy o dvaceti zaměstnancích, když v ní lidé pracovní prostor sdílejí a jsou při práci hodně hluční nebo potřebují často telefonovat – a mít na to klid a nerušit ostatní.

Home office a právo

Home office totiž nemusí být ani teď vždy a pro všechny spásou, nejen kvůli domácímu ruchu. Jak připomínají na svém webu právníci z advokátní kanceláře Arrows advisory group, i přes boom práce na dálku stále platí, že zaměstnavatel nemůže svým lidem home office nařídit. Musí se na tom se zaměstnancem či zaměstnankyní dohodnout.

Zaměstnanci si pak doma sami rozvrhují pracovní dobu, což může být jejich výhoda, zároveň s tím ale také přijdou o nárok na jakoukoliv kompenzaci za práci přesčas a práci ve svátek. Stejně tak se pak na ně nevztahuje náhrada mzdy nebo platu při některých překážkách v práci; třeba když jdou k lékaři. Pokud zaměstnanec využívá k práci vlastní vybavení, náhrada za opotřebení je také téma, které patří do dohody, kterou o home office zaměstnanec a zaměstnavatel uzavírají. Navíc má práce z domova také své daňové souvislosti.