Kdo ale bude chtít o paušální daň již pro toto zdaňovací období požádat, musí úřadům podat žádost do 31. května.
Na podání žádosti zbývá necelý měsíc
Prezident Miloš Zeman podepsal před týdnem zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Účinnosti zákon sice nabude „až“ patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy nejdříve někdy v druhé polovině května. Na některé věci ze schváleného balíčku by se měli podnikatelé připravit už nyní. Mezi ně patří i úprava institutu paušální daně, kterou zákon přináší. Kdo totiž bude chtít požádat o paušální daň už pro zdaňovací období 2017, musí žádost podat do konce května. Správce daně má pak čas do poloviny září paušální daň stanovit.
Jak upozorňuje finanční správa, i když zákon nabude účinnosti možná až v červnu, musí poplatníci podat žádost do konce května. Lze důvodně předpokládat, že novela § 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům, aby již dnes, a to i dle nových podmínek, podávali žádosti o stanovení daně paušální částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit,
upozornila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Změny u paušální daně, které nastanou v souvislosti s novým zákonem, se týkají především rozšíření poplatníků, kteří mohou institut využít. Nově bude platit, že o paušální daň mohou požádat i podnikatelé, kteří mají příjmy i dle § 6 zákona o daních z příjmů (tj. příjmy ze závislé činnosti), a podnikatelé, kteří mají zaměstnance. Doposud platilo, že paušální daň je jen pro podnikatele bez zaměstnanců. I nadále bude nicméně platit, že o paušální daň může požádat jen ten, kdo neměl za předchozí tři zdaňovací období příjmy vyšší než 5 milionů korun ročně.
Co musí žádost obsahovat
Už před několika měsíci navíc finanční správa vydala metodický pokyn D-30, který shrnuje zákonné předpoklady pro možnost stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou a základní postupy jak ze strany správce daně, tak poplatníka.
Jak již bylo řečeno, kdo chce mít paušální daň, musí podat žádost. Pro letošek platí lhůta do 31. května, pro další roky pak do 31. ledna běžného zdaňovacího období, tj. období (kalendářního roku), za které poplatník o stanovení daně paušální částkou žádá. Žádost nic nestojí, musí ovšem kromě obecných náležitostí podání obsahovat:
- předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) a ž c) zákona o daních z příjmů (předpokládané příjmy),
- předpokládané výdaje k těmto příjmům (předpokládané výdaje),
- další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou.
Předpokládané příjmy zahrnují veškeré předpokládané příjmy z činnosti, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Zahrnují rovněž předpokládané:
- příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku,
- příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje k předpokládaným příjmům. Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 zákona o daních z příjmů. Jde například o:
- výdaje na nákup zboží,
- nájem provozovny,
- výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti,
- odpisy hmotného majetku,
- výdaje na pracovní cesty.
Do předpokládaných výdajů se zahrnuje i:
- zůstatková cena prodaného majetku, který lze podle zákona o daních z příjmů odpisovat,
- výše rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.
Předpokládané výdaje jsou nejméně ve výši, kterou určují výdajové paušály.
Do žádosti se také uvádí:
- předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů,
- předpokládané slevy na dani dle § 35ba a dle § 35c zákona o daních z příjmů,
- existence výdajů uplatněných dle § 24 zákona o daních z příjmů jako daňově účinné v minulých letech, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění (ve smyslu § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů).
Povinnosti při paušální dani
Ačkoli paušální daň snižuje podnikateli papírování, neznamená to, že už nemusí nic řešit. I v případě paušální daně je povinen stále vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Jak se upřesňuje v metodickém pokynu, z této evidence musí jednoznačně vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených příjmů.
Poplatníkovi s paušální daní mohou vznikat i další povinnosti podle jiných právních předpisů. Může se třeba jednat o:
- evidenci přijatých a vydaných plateb v hotovosti podle ustanovení § 97 odst. 1 daňového řádu,
- zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně, pokud tak stanoví správce daně podle § 97 odst. 2 daňového řádu,
- elektronickou evidenci tržeb podle zákona o evidenci tržeb, pokud se na poplatníka tato povinnost vztahuje.
Jak se paušální daň počítá
Co se týče výpočtu samotné daně, finanční úřady budou vycházet ze všech dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka. Roli budou hrát údaje z daňových přiznání, případně vlastních poznatků získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení. Pokud o stanovení daně paušální částkou žádá plátce DPH, bude finanční úřad vycházet také z daňových přiznání k této dani a rovněž z evidence, kterou je poplatník povinen vést pro účely daně z přidané hodnoty. Zároveň může úřad požadovat po poplatníkovi doložení uváděných údajů.
Paušální daň pak určí finanční úřad následovně. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 zákona o daních z příjmů, u kterých odpadl právní důvod k jejich uplatnění (pokud existují) a dále o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Z takto upraveného rozdílu se vypočte 15% daň. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládané slevy na dani uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K případnému daňovému bonusu se nepřihlíží, jelikož minimální daň musí činit minimálně 600 Kč.
Příklad 1
Předpoklady:
- fyzická osoba s příjmy z poskytování masérských služeb (nejde o řemeslnou živnost)
- předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
- uplatňuje výdaje v prokázané výši (vede daňovou evidenci),
- předpokládané výdaje za rok: 520 000 Kč,
- uplatňuje nezdanitelnou část základu daně z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění (12 000 Kč), základní slevu na poplatníka (24 840 Kč) a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě (13 404 Kč).
Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů v prokázané výši (dle daňové evidence):
Příjmy: 840 000 Kč
Výdaje (v prokázané výši): – 520 000 Kč
Základ daně (příjmy – výdaje): 320 000 Kč
Pojistné na soukromé životní pojištění: – 12 000 Kč
Základ daně snížený o nezdanitelnou část: 308 000 Kč
Daň (15 %): 46 200 Kč
Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč
Daňové zvýhodnění na dítě: – 13 404 Kč
Výsledná daň po slevách: 7956 Kč
Při zachování výše uvedených předpokladů, tj. předpokládaných příjmů a výdajů, uplatněných nezdanitelných částí a slev, stanoví správce daň paušální částkou ve stejné výši jako v případě vedení daňové evidence a uplatnění výdajů v prokázané výši, tj. ve výši 7956 Kč.
Příklad 2
Předpoklady:
- poplatníkem je fyzická osoba s příjmy z řemeslné živnosti (např. holičství, kadeřnictví)
- předpokládané příjmy za rok: 840 000 Kč,
- uplatňuje výdaje % z příjmů (u řemeslné živnosti ve výši 80 % z příjmů),
- neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně ani slevy na dani (kromě základní slevy na poplatníka – 24 840 Kč).
Výpočet daně z příjmů fyzických osob při uplatnění výdajů procentem z příjmů:
Příjmy: 840 000 Kč
Výdaje (80 % z příjmů): – 672 000 Kč
Základ daně (příjmy – výdaje): 168 000 Kč
Daň (15 %): 25 200 Kč
Sleva na poplatníka: – 24 840 Kč
Výsledná daň po slevě: 360 Kč
Při zachování výše uvedených předpokladů, tj. předpokládaných příjmů a výdajů, stanoví správce daň paušální částkou v minimální výši, tj. ve výši 600 Kč .
ČLÁNKY DO MAILU