Své zákazníky i dodavatele si dobře zavedený farmářský trh najde. A i přes mnohem větší konkurenci, kterou trhy v prodeji potravin mají, zájem o ně stále roste.
Klíčová je kvalita i lokálnost
Když společnost Nielsen před pěti lety ve svém průzkumu zjišťovala, co české spotřebitele přitahuje na farmářských trzích, poukázala na tři hlavní výhody farmářských trhů (FT). Lidé je navštěvují především pro vysokou kvalitu produktů, které na nich mohou nakoupit, pro dobrý poměr ceny a kvality výrobků a také proto, že na nich seženou produkty, které jinde nejsou. Pro některé je motivace i to, že chtějí podpořit místní producenty. Nejčastěji na nich zákazníci nakupovali zeleninu, ovoce, sýry a mléčné výrobky a uzeniny. Ale také vejce, sazenice nebo květiny, koření, maso, pečivo, oříšky, sušené ovoce a další speciality. K nákupu na FT se tehdy přihlásila více než třetina spotřebitelů.
Už dva roky před tím vznikla Asociace farmářských tržišť České republiky, která si právě zvyšování a udržení kvality farmářských trhů dala za svůj cíl a nastavila tak laťku. Za základní principy při provozování FT přitom považuje důsledný výběr prodejců, kvalitu a tuzemský původ potravin, vysokou kulturu prodeje, férový přístup k prodejcům, rozumně nastavené poplatky za prodejní místa, oživování městských prostor, podporu malého a středního zemědělského sektoru a výběr lokálních potravin. Vypracovala také kodex farmářských trhů, závazný pro její členy. Ten například stanoví, že farmářský trh je především potravinovým trhem, členové asociace nesmí organizovat trh v nákupních centrech ani v jejich bezprostřední blízkosti, zboží na trhu pochází od farmářů a výrobců potravin, kteří garantují a musí být schopní prokázat, že prodávají zboží z vlastních zdrojů, nebo to, že podíl potravin regionálního původu musí být, s výjimkou Prahy, alespoň 50 procent.
Podnikat ano, ale se sociálním rozměrem
Zájem spotřebitelů o farmářské trhy ovšem přinesl i snahu koncept využít, ale nerespektovat hlavní zásady a nedbat na kvalitu. Asociace například varovala, že se „velký potravinářský byznys snaží parazitovat na dobré pověsti farmářských trhů“. Co se vývoje týče, myslím, že se budou etablovat ty kvalitní FT. Je důležité je bránit před ataky různých ne úplně čestných a neseriózních podnikatelských a jiných zájmů a snažit se najít jejich zastánce,
říká Jiří Sedláček, předseda asociace a také spolku Archetyp, který nyní pořádá farmářské trhy na Náplavce, Heřmaňáku a Kubáni v Praze. To však neznamená, že by farmářské trhy nepovažoval za klasické podnikání. Ale, jak dodává, podnikání se silným sociálním rozměrem. FT by se rozhodně neměly zneužívat k vytěžení pouhého zisku. U kvalitního FT to ani není možné,
uvádí na základě praxe.
Jak vypadají farmářské trhy na Náplavce? Podívejte se:
Mezi trendy, které na farmářských trzích sleduje Božena Turoňová ze spolku Bludiště, které pořádá FT před Městskou tržnicí v Karlových Varech a nabízí také organizaci FT na klíč, je minimalizace a recyklace všeho druhu. Zájem je o látkové tašky, kapesníky, úklidové prostředky vyrobené doma, pěstování a kompostování. Za trend považuje odklon od luxusu a návrat k přírodě.
Konkurence se rozrostla, zahrnuje i e-shopy
Jak vidí Jiří Sedláček prostor pro další FT v hlavním městě a v Česku? Existence nových farmářských trhů v této době je velmi specifická a vznik nových je také dost problematický,
tvrdí.
Když vznikaly FT před deseti lety, byl po nich podle něj přirozený hlad. A to i proto, že nebylo mnoho adekvátních příležitostí k nákupu čerstvých, českých a autentických potravin. Nabídku potravin pokrývaly hlavně řetězce, které měly zboží, včetně ovoce a zeleniny, často z dovozu. Dnes farmářskému trhu konkuruje mnoho jiných druhů prodeje potravin, které se objevily teprve nedávno. Jsou to „farmářské“ prodejny, z nichž se staly často malé řetězce, a také vznik a rozvoj internetových obchodů s potravinami, které do svého sortimentu zařadily i farmářské potraviny,
vysvětluje aktuální situaci a konkurenční prostředí, v němž se farmářské trhy ocitly.
Více o tom, jak farmáři a jejich zákazníci objevují e-commerce, čtěte v článku Evoluce farmářské obchodní strategie. Po trzích a obchodech přichází e-shopy.
Podpora města či obce pomůže
Doteď také podle něj farmářským trhům chybí oficiální podpora ze strany úřadů, které mají s FT něco společného – ať už je to Ministerstvo zemědělství ČR nebo města a obce. Stále jako by nahlížely na autentické farmářské trhy jako na obyčejný trh nebo jarmark, což zdaleka tak není. Jakoby tomu stále nerozuměly a bylo to pod prahem jejich vnímání. Chybí prostě jejich zastání,
tvrdí.
Kdo se chce přeci jen do otevření nového FT pustit, měl by si tak podle něj, kromě znalosti trhu v místě a okolí a znalosti předpisů pro prodej potravin na farmářském trhu, především získat podporu města a obce. Jde o to, že pokud je záměr v souladu se zájmy obce a politické reprezentace, pak může pro realizaci FT získat jeho žadatel i kvalitnější smlouvu a farmářské trhy mohou pak více obstát jako institut, který má vysokou přidanou hodnotu nejen vůči zemědělcům, kterým je zajištěn odbyt, ale především obyvatelům obce,
říká ze zkušenosti. Existence dobrého FT totiž podle něj kromě nabídky čerstvých a kvalitních potravin podporuje i zdravou a uvědomělou komunitu, je místem společenských setkání. Přirozeně podporuje ekologii, podporuje lidskou kreativitu, oživuje veřejný prostor smysluplným obsahem a zvyšuje atraktivitu místa. Oficiální průzkumy navíc prokázaly, že česká zelenina i ovoce jsou zdravou a zcela bezpečnou potravinou,
dodává.
Dobrý trh najde dodavatele i zákazníky
Když se organizátorovi podaří založit dobrý farmářský trh, těší se podle Jiřího Sedláčka zájmu nejen návštěvníků, ale i dodavatelů. To se nám, zaplať pánbůh, daří, a dodavatelé se čile hlásí sami. Naším úkolem je pečlivě mezi nimi vybrat ty pravé,
uvádí. Zájem o dobré farmářské trhy podle něj stále stoupá a mnozí zákazníci vnímají jako jeden z hlavních smyslů trhů jít na trh nakoupit kvalitní suroviny a doma z nich uvařit. Někteří jdou na trh na kávu, na víno, na pivo, na oběd, často si i tak domů odnesou potravinový nákup.
Pokud chce někdo na farmářském trhu prodávat, musí respektovat pravidla. Více se o tom dozvíte v článku Co je nutné splnit a zajistit, pokud chcete prodávat na farmářských trzích?
Právě i vztahy se samotnými farmáři jsou nyní pro Boženu Turoňovou motivací, proč pořádá farmářské trhy v Karlových Varech. K založení farmářských trhů ji přitom přivedla jejich absence ve městě a také projektová výzva, která byla právě na nastartování FT v Česku zaměřená.
I podle její zkušenosti oceňují farmářská tržiště vyznavači zdravého životního stylu, lidé, kteří rádi komunikují a k nákupu potřebují přidanou hodnotu – příběh, značku a podobně. Návštěvníci by neměli zapomínat na to, kolik úsilí a práce stojí za tím, než pekař upeče chléb, pěstitel vypěstuje zeleninu anebo medař stočí med,
upozorňuje.
ČLÁNKY DO MAILU