Téměř každé město i vesnice pořádá jednou i vícekrát do roka nějakou slavnost. Tyto události jsou prakticky vždy spojené s prodejem drobného zboží a řemeslných výrobků. Mnoho kutilů nebo žen na mateřské dovolené proto napadá, že by si na trhu mohla také něco přivydělat. Nejde to ale jen tak. Takový podnikatel bez živnostenského oprávnění by snadno mohl vyfasovat pokutu. Vše si názorně vysvětlíme na příkladu. Do redakce serveru Podnikatel.cz přišel následující dotaz.
„Chtěl bych na trhu při městské slavnosti v Praze prodávat některé své ruční výrobky (drátkované šperky a upomínkové předměty). Nemám ale živnostenský list. Je možné jít na trh krátkodobě i bez něj? Jednalo by se o prodej jen o jednom víkendu, maximálně o dvou. Dočetl jsem se, že stánek musí být označený. Jak ho tedy má označit, když nejsem podnikatel? A budu muset výdělek zdanit?“
Ilustrační obrázek.
V případě prodeje vlastních výrobků není potřebné živnostenské oprávnění, jestliže se jedná o prodej nesoustavný. O samostatném prodeji a prodeji za účelem zisku jistě není pochyb, důležité je ale prokázání podmínky nesoustavnosti. Tou by například nebyl jednorázový prodej v pravidelně se opakujících intervalech. Prodej na řemeslných trzích uskutečněný každý poslední pátek v měsíci za nesoustavný ale samozřejmě považovat nelze. Pak by se mohlo jednat o neoprávněné podnikání. Samostatnost je v tomto případě činnost provozována osobou tak, že může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti.
Už zmínka o tom, že prodej bude probíhat o jednom, maximálně dvou víkendech, by mohla být předzvěstí toho, že pokud se tazateli bude během první akce dařit a jeho zboží si najde kupce, zřejmě se svou činností neskončí. Tady je ale nutné brát na vědomí §2 živnostenského zákona, který říká, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. A v tomto případě už by se o zahájení soustavné výdělečné činnosti mluvit dalo. Je proto přeci jen bezpečnější investovat tisícikorunu a pořídit si živnostenský list.
Dále si přečtěte: Léto se blíží. Čtěte, co všechno musíte splnit, když si chcete otevřít stánek a V jakých případech můžete podnikat bez živnostenského oprávnění?
K tomu, abyste mohl vyrábět a prodávat drátkované šperky a upomínkové předměty, je třeba na živnostenském úřadě ohlásit volnou živnost „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti „Výroba školních a kancelářských potřeb, kromě výrobků z papíru, výroba bižuterie, kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů“ a dále obor činnosti „Velkoobchod a maloobchod“,
říká Olga Herbstová z živnostenského odboru Městské části Praha 7. Ohlášení předmětné živnosti lze udělat na kterémkoli obecním živnostenském úřadu v celé republice. Správní poplatek za ohlášení živnosti je 1000 korun v případě, že člověk zatím žádné jiné živnostenské oprávnění nemá. Pokud už nějakým živnostenským oprávněním disponuje, správní poplatek je poloviční, tedy 500 korun.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Soustavná činnost je taková, která se pravidelně opakuje, lze za ni považovat i to, když je člověk zaměstnán a podniká pouze ve svém volném čase nebo v určité roční době. Soustavná činnost neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo příležitostnou. Za soustavnou činnost je tedy možné považovat takovou, která není pouze příležitostná, která se už neopakuje. Živností je například i prodej vánočních stromků, byť se prakticky prodávají jen jednou do roka.
V uvedeném případě je tedy možné spoléhat na takzvaný příležitostný příjem jen s rezervou. Případná pokuta za neoprávněné podnikání by se tazateli nemusela vyplatit. U volné živnosti může být za nedovolené podnikání vyměřena pokuta až ve výši 500 000 korun. A to by za pár vydělaných stovek na trhu jistě nestálo.
Bude vás zajímat: Stánkový prodej řemeslných výrobků a přebytků ze zahrady
Základem je označený stánek
Podmínky příležitostného prodeje jsou shodné s jakýmkoliv jiným stánkovým prodejem. Liší se podle prodejní lokality a tržního řádu jednotlivých obcí. Prodejní stánek je provozovnou a musí být v souladu s živnostenským zákonem trvale a viditelně označen obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem.
O povolení k prodeji na tržišti musí tazatel požádat pořadatele trhů a pronajmout si od něj prodejní místo. Pokud byste chtěli své výrobky prodávat jinde než na trhu, upozorňuji, že prodej zboží mimo provozovny určené k tomu účelu kolaudačním rozhodnutím v hlavním městě Praze je regulován nařízením č. 9/2011 Sb. hl.m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. Na území hlavního města Prahy je možno mimo provozovnu k tomu účelu určenou kolaudačním rozhodnutím nabízet a prodávat zboží jen na místech uvedených v příloze č. 1 výše uvedeného nařízení. Zároveň je uvedeným nařízením určeno, které druhy zboží lze na konkrétním prodejním místě prodávat,
říká Olga Herbstová.
I nesoustavný prodej je nutné zdanit
I nesoustavný prodej je samozřejmě nutné zdanit. A to jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Výjimkou jsou příjmy z příležitostných činností, které nejsou provozovány podnikatelem, jejichž úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 korun. Ty jsou od daně z příjmů osvobozeny. Z těchto příjmů se také odvádí pojistné na zdravotní pojištění a důchodové pojištění. Podnikatelská činnost, i když by byla provozována jako například vedlejší, bude muset být oznámena příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Podrobnosti v článku Kdy a jak se daní příležitostný příjem?
ČLÁNKY DO MAILU