Nejprve krátký exkurz do úpravy podílového spoluvlastnictví, která se, alespoň co se týče správy společné věci s příchodem nového občanského zákoníku ,změnila jen v detailech. Podílové spoluvlastnictví nadále znamená, že určitá věc se nachází ve vlastnictví několika osob. Ač každý užívá určitou část nemovitosti, reálně rozdělena není a každý spoluvlastník má právo k celé věci. Podíl spoluvlastníka na nemovitosti je pouze ideální a vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření spoluvlastníka na vytváření vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví samo o sobě tedy neopravňuje k užívání vymezené části nemovitosti, není-li dohodnuto jinak.
Spoluvlastníci rozhodují svými hlasy
Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Rozhodnutí má ale právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě učinit takové rozhodnutí, aby mohli svůj názor zvážit, případně se rozhodnout k zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. K rozhodnutí o významné záležitosti je však zapotřebí dvoutřetinové většiny, přičemž přehlasovaný spoluvlastník má právo obrátit se na soud, aby v dané záležitosti rozhodl.
Podnikání z obýváku do nové provozovny neuspěchejte.
V souladu ustálenou judikaturou spadá pod pojem správy společné věci (dle starého zákoníku hospodaření se společnou věcí), i rozhodnutí o tom, jaké náklady, resp. investice budou na společnou věc vynaloženy. Pokud některý se spoluvlastníků s rozhodnutím nesouhlasí, ale je přehlasován většinou, je přesto povinen na takový náklad dle rozhodnutí přispět. Tato povinnost pro něj plyne ze zákona.
Při podnikání v objektu spoluvlastníků je nutný jejich souhlas
Do správy společné věci patří i rozhodování o způsobu užívání. Příčinou neshod pak tedy může být i podnikání některého ze spoluvlastníků ve společné věci. Pokud spoluvlastník podniká v prostorách, které jsou ve spoluvlastnictví, účast ostatních spoluvlastníků končí v zásadě udělením souhlasu s umístěním provozovny dle živnostenského zákona. To ovšem pouze v případě, že tento spoluvlastník obchod provozuje v souladu se svým spoluvlastnickým podílem, případně s dohodou spoluvlastníků. Užívá-li spoluvlastník společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.
Nové Zakony.podnikatel.cz
Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny.
Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz
Pokud jde o možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zákon preferuje dohodu spoluvlastníků na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V každém případě pokud některý ze spoluvlastníků blokuje uzavření takové dohody, nezbývá nic jiného než věc předložit soudu. Dle § 1140 odst. 1 nového občanského zákoníku totiž nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
Nelze-li tedy ve spoluvlastnictví z jakéhokoli důvodu dále zůstat, je každý ze spoluvlastníků oprávněn, bez ohledu na velikost jeho spoluvlastnického podílu a názoru ostatních spoluvlastníků, kdykoli zažádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví, a to i proti vůli některého z podílových spoluvlastníků. Jediným omezením je, že takto soud nemůže žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
ČLÁNKY DO MAILU