Chcete si přivydělat na internetu? Dejte si pozor na úřady

Prodej zboží přes aukční servery či online bazary nabízí zajímavou možnost přivýdělku. Takto si vylepšuje rodinný rozpočet nejedna matka na mateřské dovolené. Prodej přes internet se samozřejmě týká i studentů. Bohužel si často neuvědomují, že svým jednáním porušují hned několik předpisů. A na to by mohli snadno doplatit.

Opakovaný prodej na internetu vyžaduje živnostenské oprávnění

Podle živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, a za účelem dosažení zisku. Prodej zboží na internetu je bezesporu samostatně provozován prodejcem, na jeho zodpovědnost a s úmyslem zisku. Nejasná je ovšem otázka soustavnosti.

Jestliže je jakákoliv činnost, která se běžně řídí živnostenským zákonem, konána jednorázově, nejedná se o živnost. V tomto případě může jít o jednorázový prodej oblečení či jiného zboží v internetové aukci. Pokud ale bude fyzická osoba prodávat sezónní zboží pravidelně každý rok a ve stejném časovém období, podmínka soustavnosti splněna bude. Nutno poznamenat, že živnostenské úřady posuzují každý případ individuálně. V případě zjištěných opakovaných prodejů lze předpokládat, že činnost posoudí jako živnost. Čtěte také: V jakých případech můžete podnikat bez živnostenského oprávnění?

Konkrétní příklady „přivýdělku“ na internetu

1 Student prodává přes aukční servery

Jednorázový prodej za účelem dosažení zisku bude zdaněn jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Pokud se ovšem bude jednat o činnost opakovanou, tj. soustavnou za účelem zisku, půjde o živnost.

Podle vyjádření Živnostenského úřadu Praha 3 se při prodeji přes aukční servery o živnost jedná. Jde o předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, s oborem činnosti č. 48 – velkoobchod a maloobchod, č. 49 – zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím, uvedl Petr Říha, vedoucí živnostenského odboru.

2) Žena na mateřské dovolené prodává opakovaně přes online bazary oblečení

Živnostenský úřad považuje pravidelný opakovaný prodej přes online bazary oblečení, stejně jako v případě prodeje přes aukční servery za živnost. Jedná se o obor činnosti velkoobchod a maloobchod nebo zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím. Čtěte více: Také Avonlady potřebuje „živnosťák“

K situaci se ovšem vyjádřila i zdravotní pojišťovna. S velkou pravděpodobností se i podle Jiřího Roda, tiskového mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny jedná o činnost soustavnou a za účelem dosažení zisku, která vyžaduje živnostenské oprávnění. Existuje ovšem možnost, že jde o ostatní příjem zdaněný dle § 10 zákona o daních z příjmů. A to přestože jde o opakovaný příjem. Může totiž jít svým charakterem o nahodilou činnost. Poslední variantou je, že nejde vůbec o příjem, který by byl předmětem daně. To se týká možnosti, kdyby žena na mateřské prodávala vlastní oblečení (oblečení dětí). Znamenalo by to, že nekupuje oblečení za účelem dosažení zisku, vyjádřil se k problematice Jiří Rod.

A nepřijde žena při prokázaném opakovaném prodeji o mateřskou? Jestliže pobírá peněžitou pomoc v mateřství (PPM) ze zaměstnání, nemusí se odebrání dávky obávat. Pokud bude dodatečné prokázáno, že byla osobou samostatně výdělečně činnou a přitom pobírala PPM ze zaměstnání, nebudou jí dávky PPM odebrány. Podle § 16 zákona o nemocenském pojištění nemá pojištěnec mimo jiné nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného po dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost, vysvětluje Jana Buraňová z odboru komunikace ČSSZ. Znamená to, že PPM by byla naopak odebrána ženě, která pobírá tuto dávku z pojištění OSVČ. Opatrné by tedy měly být zejména podnikatelky.

3) Student vytváří web

Student vytváří na zakázku web a nejedná se o sjednaný pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce. Stejně jako v ostatních případech, pokud nejde o činnost jednorázovou ale opakovanou a za účelem dosažení zisku, jde o živnost. Podle živnostenského úřadu tato činnost vyžaduje živnostenské oprávnění obor č. 56 – poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály a č. 62 – příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

Jak pro server Podnikatel.cz odpověděla tisková mluvčí Finančního ředitelství v Praze, Jana Kaslová, zaměřují se územní finanční orgány v rámci vyhledávací činnosti také na prodeje uskutečňované prostřednictvím internetových aukčních portálů. Všechny získané informace o subjektech, které tímto způsobem uskutečňují prodeje, velmi pečlivě analyzují a vyhodnocují. Zaměřují se hlavně na větší obchodníky. Zjišťují například, zda prodejci podali přiznání k dani z příjmů, identifikují prodejce, kteří nejsou registrováni k DPH, ačkoliv překročili danou výši obratu, porovnávají zjištěné údaje s údaji z podaných daňových přiznání, ověřují, zda mají příslušné živnostenské oprávnění apod., uvedla Kaslová.

Přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

V případě, že tvoří web či prodává zboží příjemce rodičovského příspěvku nebo student, považuje se za OSVČ vedlejší. Nejvhodnější registrace na příslušné úřady je přes centrální registrační místa živnostenských úřadů. Vyplněním jediného Jednotného registračního formuláře je možné zajistit přihlášení na ČSSZ, zdravotní pojišťovnu i registraci k daním z příjmů. Čtěte více: Ohlášení živnosti a změn přes jednotný registrační formulář je jednodušší. Víme, jak na to

OSVČ vedlejší nemusí platit ČSSZ (alespoň v prvním roce podnikání, tj. do podání přehledů) žádné zálohy na pojistné. Účast na důchodovém pojištění je dobrovolná. O doplatku pojistného a zálohách v následujícím roce rozhoduje výše vyměřovacího základu uvedená v Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Vyměřovacím základem jsou příjmy z podnikání po odpočtu výdajů. Jestliže vypočtený vyměřovací základ nepřesáhne stanovenou rozhodnou částku, nedoplácí OSVČ pojistné a nemusí v dalším období platit zálohy na pojistné. V případě, že příjmy po odpočtu výdajů rozhodnou částku převýší, dopočítá se pojistné a v dalším bude nutno hradit měsíční zálohy. Pro rok 2010 je stanovena rozhodná částka na 56 901 Kč.

Zdravotní pojištění se po podání Přehledu o příjmech a výdajích doplácí vždy. Rovněž se vychází ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů. Pro zdravotní pojištění není stanovena žádná rozhodná částka jako u důchodového pojištění. Znamená to, že v prvním roce podnikání sice OSVČ nemusí hradit zálohy, ale po podání Přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného a stanoví případné zálohy pro další období.

Daňové přiznání

V souladu s § 38 g zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání každý, kdo má roční příjmy vyšší než 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je vybírána srážková daň. Daňové přiznání podává i ten, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje ztrátu. Čtěte více: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?

Zákon hovoří o příjmech, nikoli o zisku. Pokud student, matka na rodičovské dovolené nebo jiná osoba, která nemá jiné příjmy např. ze zaměstnání, prodá zboží za více než 15 tisíc korun ročně, musí podat daňové přiznání. K příjmům si může uplatnit výdaje, a to buď paušální, nebo skutečné. Čtěte více: Kdo všechno musí podat daňové přiznání?

Přehledy o příjmech a výdajích ČSSZ a zdravotní pojišťovně se podávají bez ohledu na povinnost podání daňového přiznání finančnímu úřadu.