Chcete zjistit, odkdy se vás týká #EET? Dejte si pozor, ať se vám nezamotá hlava

Finanční správa již připravila podrobnou metodiku k elektronické evidenci tržeb (EET). Jednou z klíčových otázek zůstává, kdy se jací podnikatelé do evidence zapojí. Systém určení však není tak jednoduchý, jak se původně zdálo.

Výjimky nakonec budou

Podle dříve zveřejněného harmonogramu se podnikatelé měli do EET zapojit v těchto vlnách:

Jak už ale na začátku týdne zmínil ministr financí, někteří podnikatelé, například stánkaři, budou mít nakonec výjimku a zapojí se později. Jde například o vánoční trhy, farmářské trhy nebo třeba o různé stánky na festivalech. Stejně tak se zatím nebudou muset evidovat tržby z doplňkové činnosti, které půjde evidovat až společně s příjmy z hlavní činnosti. Kadeřnic, které například prodávají šampony nebo kávu svým zákazníkům, se tak EET dotkne dle původního plánu.

Čtěte také: Vánoční a farmářské trhy mají odklad, #EET se jich dotkne až v roce 2018

Po zveřejnění této informace se nicméně objevily hlasy, že situace je nepřehledná a že v některých případech nebude jasné, odkdy se podnikatelů EET týká. Finanční správa proto dnes zveřejnila metodiku, která zapojení do EET a další věci blíže specifikuje.

U stravovacích služeb závisí zapojení na několika faktorech

Problematické jsou například již zmiňované stravovací služby, které spadají pod klasifikaci NACE 56. Od prosince letošního roku se totiž budou v této klasifikaci evidovat jen tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny). Tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou) spadne pod EET až v březnu 2018. Při nejasnostech ohledně posouzení toho, zda poplatník musí evidovat tržby z činnosti klasifikované pod NACE 56 již od 1. 12. 2016, nebo až od 1. 3. 2018, vymezila finanční správa následující kritéria.

Povinnosti evidence tržeb od 1. 12. 2016 podléhají tržby z činnosti, které jsou vymezeny klasifikací NACE 56, a současně se jedná o stravovací službu.

Základní vymezení stravovací služby:

1) „Provozovna pro účely stravovací služby“

Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod.

Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…).

2) Možnost volby způsobu prodeje (byznys model provozovatele)

Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje „s sebou“ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.), nejedná se v zásadě o stravovací službu, ale o dodání zboží.

Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení, jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.).

Příklad 1: Provozovatel nabízí prodej jídla s sebou nebo ke konzumaci v jeho provozovně

O stravovací službu se bude jednat v případě, že jídlo bude servírované v provozovně a ke snězení je zákazníkovi poskytnuto přiměřené zázemí, tj. např. stoly, židle atd. V tomto případě bude povinností poplatníka přijatou tržbu evidovat již od 1. 12. 2016. Standardně se jedná o restaurace, hospody, bary, kavárny atd.

Bude-li ovšem v té samé provozovně vydáno jídlo např. do papírové tašky, už se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží. V takovémto případě má poplatník povinnost přijatou tržbu evidovat až od 1. 3. 2018. Nebude-li chtít poplatník evidenci tržeb tímto způsobem dělit, nic mu nebrání, aby od 1. 12. 2016 evidoval všechny tržby bez rozdílu toho, zda se jedná o stravovací službu nebo dodání zboží.

Příklad 2: Provozovatel obchodu s lahůdkami, stánkový prodej, rozvoz jídla

Je-li v těchto případech jídlo nabízeno takovou formou, že je zabaleno do obalu, tašky, ubrousku, pak se nejedná o stravovací službu, ale vždy o dodání zboží. V takovémto případě bude mít poplatník povinnost tržbu evidovat až od 1. 3. 2018.

Kdy tržby z doplňkové činnosti nemusíte ještě evidovat

Obecně platí, že poplatník musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. Jenže situace je složitější. Pokud totiž poplatník provozuje ve svých provozovnách kromě své hlavní činnosti i činnosti malého rozsahu, tzv. minoritní činnosti, a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, může všechny tržby začít evidovat až v okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní.

V této oblasti však neexistuje správní praxe. Finanční správa proto bude takovéto činnosti posuzovat dle těchto kritérií:

• minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
• platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel).

Má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají. Při nastavení kritéria, tj. absolutní částky ve výši 175 000 Kč, vycházela finanční správa z následujícího výpočtu. Základem pro její stanovení byla částka 70 000 Kč, která vychází z rozhodné částky (daňového základu), zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonávala vedlejší činnost. Vlastní výše kritéria, tj. absolutní částka, pak byla dopočítána tak, že rozhodná částka (2,4 násobek průměrné mzdy, zaokrouhleno na 70 000 Kč) tvoří základ daně z příjmů (175 000 Kč), ke kterému byly uplatněny výdaje ve výši 60 % (105 000 Kč), viz § 7 odst.7 zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů (jedná se o nejčastěji uplatňované výdaje fyzické osoby z živnostenského podnikání).

Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok.

Poplatník, který začíná podnikat a nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Pokud splní výše uvedené podmínky, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z minoritní činnosti evidovat. V případě, že vznikne povinnost začít evidovat tržby z hlavní činnosti, automaticky vzniká povinnost začít evidovat tržby i z minoritní činnosti bez dalšího posuzování kritérií.

Příklad

Jestliže kadeřnice ve své provozovně vedle své hlavní činnosti též doplňkově prodává vlasové přípravky, přičemž tržby z této činnosti v roce 2016 představují 80 000 Kč a 12 % podílu na celkových tržbách, nebude muset zahájit evidenci tržeb ve vztahu k tomuto prodeji ve 2. fázi, tj. k 1.3. 2017 (kdy se zapojí maloobchodní a velkoobchodní prodej, ale až ve 3. fázi, tj. od 1.3. 2018.

Pokud by však v roce 2017 přesáhla některé z uvedených kritérií, pak musí zahájit evidenci tržeb z této činnosti již od 1.1. 2018. V případě, že by měla více provozoven, pak se limity počítají za každou z provozoven odděleně. Pokud dojde v rámci provozovny k situaci, že nebude možné doplňkové tržby dle výše uvedeného považovat za minoritní, pak musí zahájit evidenci tržeb již od 1.3.2017.

Jak nyní vypadá harmonogram EET

S ohledem na výše uvedené výjimky nyní vypadá harmonogram zapojování do EET takto:

1. fáze (od prosince 2016) – ubytovací a stravovací služby

2. fáze (od března 2017) – velkoobchod a maloobchod

3. fáze (od 1. března 2018) – ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi, zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích:

4. fáze (od června 2018) – vybraná řemesla a výrobní činnosti