Přestože tržby z provozování stánků s občerstvením zřejmě již nejsou tím, čím bývaly, je o tento druh podnikání stále zájem. Ať už jde o stánky provozované celoročně, nebo otevírané pouze při příležitosti tradičně pořádaných vánočních, velikonočních, řemeslných či jiných trhů. S blížícím se létem přibývá i „občerstvovacích stánků“ v turisticky vyhledávaných lokalitách, na přehradách nebo koupalištích. Příjem ze stánku může být zdrojem sezónního přivýdělku pro nezaměstnané a studenty. Čtěte více: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?
Jak získat stánek s občerstvením?
Aby bylo možné podnikatelský záměr v podobě provozování stánku s občerstvením uskutečnit, je nutné nejprve takový stánek získat. Nejsložitější a finančně nejnáročnější cestou zřejmě bude postavení vlastního pevného stánku. Ten samozřejmě nelze vybudovat kdekoliv. K tomu musíte vlastnit nebo si alespoň pronajmout pozemek, vyřídit stavební povolení a povolení obce. Čtěte více: Potřebuje každá provozovna kolaudační souhlas?
Pro sezónní prodej bude jistě jednodušší si již postavený stánek pronajmout nebo opatřit stánek přenosný. Cenu pronájmu prodejní plochy na tržištích určují většinou obecní vyhlášky a tržní řády. Situace je ale v každém městě jiná, proto je vhodné se předem důkladně informovat o podmínkách pronájmu. Čtěte více: Pronajmout majetek podnikajícím příbuzným lze za cenu obvyklou
Například v Brně musí dle sdělení tiskového mluvčího Úřadu městské části Brno-střed Romana Buriána prodejce požádat o to, aby mohl na Zelném trhu prodávat. Musí zaplatit za pronájem místa a dodržovat provozní řád tržiště, stejně tak Tržní řád města Brna a veškerou legislativu, která je s prodejem na takovém místě spojená. A co kontrola potravin? Úřad městské části Brno-střed v tomto směru není oprávněným orgánem. Předpokládal bych, že oprávněna provádět kontroly je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, dále má jistě nějakou kontrolní funkci Živnostenský úřad města Brna. Kontrolu Tržního řádu, jakožto městské vyhlášky, může samozřejmě provádět Městská policie Brno, ale ta nekontroluje kvalitu potravin,
odpověděl na otázku kontroly prodeje potravin Burián. Čtěte více: Jak prodávat ve stánku a neporušit zákon
Tržní řády vydávají obce formou nařízení. V něm mohou určit místa pro prodej, jejich rozdělení, kapacitu tržiště, dobu prodeje zboří, pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti a další.
Mám stánek a co dál?
Jestliže již víte, kde budete prodávat, je důležité si také ujasnit, co vše bude předmětem prodeje. Tedy zda budete prodávat jen potraviny nebo také připravovat občerstvení. Čtěte více: Ideální čas pro franšízu fast foodu, řetězce plánují růst
Prodej občerstvení není v předpisech upravujících živnostenské podnikání zcela definován. Pokud vycházíme z ustanovení Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisů, lze chápat občerstvení jako jednu z forem stravovací služby zahrnující jednoduchou kuchyňskou přípravu pokrmů a jejich uvádění do oběhu. Pokrmem se pak dle ustanovení § 23 odst. 2 uvedeného zákona rozumí potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby,
vysvětluje Matyáš Vitík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu.
Pokud by se jednalo o přípravu a prodej pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, ve které jsou prodávány, lze tyto provozovat na základě ohlašovací živnosti řemeslné „Hostinská činnost“, protože svým charakterem odpovídají obsahové náplni této živnosti. Jestliže provozovatel kuchyňsky potravinu neupraví a neposkytne možnost její okamžité spotřeby, bude se jednat o prodej potravin, který lze provozovat v rámci živnosti ohlašovací volné. V případě, kdy bude v provozovně občerstvení přímo vyrobeno a zároveň prodáváno, avšak nebude určeno k bezprostřední spotřebě v této provozovně, bude se jednat o některou z výrobních živností, například živnost řemeslná „Pekařství, cukrářství“ apod. Čtěte více: Živnosti volné jdou na dietu, od července se redukují na jedinou
A co na to hygiena?
K provozování občerstvení krajská hygienická stanice (KHS) nevydává předem žádná povolení. V průběhu prodeje může KHS a další kontrolní orgány (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce) provést státní dozor,
sděluje pro business server Podnikatel.cz Eva Richterová, vedoucí odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání KHS Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech. Stavbu stánku posuzuje krajská hygienická stanice v rámci stavebního řízení jako dotčený orgán. Následně má provozovatel stánku občerstvení ohlašovací povinnost. Musí tedy na KHS oznámit den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozovny, dodává Richterová.
Navštěvujete stánky s občerstvením?
Označení provozovny
Stánek je podle živnostenského zákona provozovnou. Za provozovnu se ale považuje také mobilní provozovna, což je provozovna přemístitelná, neumístěná na jednom místě delší dobu než tři měsíce. V podstatě tedy většina sezónních přenosných stánků. V případě, že by provozovna délkou svého umístění na jednom místě tuto dobu překročila, nejednalo by se již o mobilní provozovnu, ale o provozovnu, na kterou by se vztahovaly všechny podmínky stanovené § 17 živnostenského zákona,
upřesnil Matyáš Vitík. Na žádost živnostenského úřadu je provozovatel povinen prokázat oprávněnost umístění této provozovny. Čtěte více: Založení živnosti
Stánek musí být jako každá jiná provozovna řádně označen a musí být určena osoba odpovědná za činnost této provozovny. Podnikatel zahájení činnosti předem oznamuje živnostenskému úřadu. V oznámení uvede:
- obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení podnikatele,
- identifikační číslo,
- sídlo nebo trvalý pobyt,
- adresu provozovny nebo místo podnikání,
- datum zahájení provozování živnosti v provozovně.
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. U mobilní provozovny musí být připsán i údaj o sídle nebo místě podnikání.
Stánek s občerstvením je určen pro prodej zboží. Živnostenský zákon v tomto případě dále vyžaduje uvedení:
- jména a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny,
- prodejní dobu,
- v případě uzavření stánku také počátek a konec uzavření.
Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, může při akcích konaných v obci, ve které se provozovna nachází, prodávat potraviny a zboží i mimo tuto provozovnu. Například majitel kamenného obchodu s potravinami je oprávněn při obecních slavnostech nebo sportovních akcích prodávat své zboží také ve stánku. Jedinou povinností je předchozí písemné oznámení tohoto prodeje obci. Čtěte více: Nový živnostenský zákon: Za podnikání „načerno“ až milionová pokuta