Daňové ráje mohou být výhodou, nejsou ale pokaždé výhrou

Napříč českou společností prolétly zprávy o hromadném úprku firem do oblastí tzv. daňových rájů. Údaje, z nichž vyplývá, že se počet vlastníků českých společností za loňský rok v zemích označovaných jako daňové ráje zvedl o čtvrtinu, zveřejnila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA). V současnosti tak majitelům ze zemí jako Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Britské Panenské ostrovy nebo Seychely patří necelá čtyři procenta ze všech firem podnikajících v Česku.

Podle Jana Linharta, partnera oddělení Daňového poradenství KPMG, je však nutné rozlišit, zda k přesunu společností do daňových rájů skutečně dochází. To, že jsou společnosti vlastněny firmami z uvedených států, neznamená, že se firma do dané země přesunula. Česká společnost zůstává i nadále v České republice, ze své činnosti vykonávané v České republice platí i nadále české daně, objasňuje pro business server Podnikatel.cz Linhart a přiznává, že skutečnost, kdy má česká firma mateřskou společnost třeba v Nizozemsku nebo na Kypru, může přeci jen za jistých okolností přinášet určité daňové úspory oproti stavu, kdy by mateřská společnost byla v České republice. Vždy ale podle Linharta záleží na konkrétní struktuře a objemu vzájemných transakcí. Čtěte více: Víte jak optimalizovat základ daně?

Anonymita prý zneprůhledňuje aktivity firmy

Důvody, proč společnosti mění majitele a stahují se do daňově příznivých destinací, se podle různých interpretací liší. Podle analytičky společnosti ČEKIA Petry Štěpánové za to mimo jiné může i nejistá politická situace v České republice a tlak na zvyšování daní v důsledku nutnosti sanace státního rozpočtu. Vítězslav Hruška ze společnosti Trust Services, která se zabývá mezinárodním daňovým plánováním a offshore problematikou, je přesvědčen, že počty společností v daňových rájích dlouhodobě stoupají nehledě na ekonomickou situaci v zemi. Hlavním důvodem jsou anonymizační atributy, domnívá se Hruška a definuje anonymitu vlastnictví jako nastavení vlastnických vztahů k majetku s maximální ochranou soukromí vlastníků jednotlivých podílů při zachování kontroly nad tímto majetkem.

Veřejnost se často mylně domnívá, že cílem anonymizace je snaha o zakrytí a zneprůhlednění aktivit. Pravda je ovšem daleko prozaičtější, vysvětluje Hruška. Podnikatele totiž velmi často do daňových rájů vedou obavy o bezpečnost jeho osoby nebo osob jemu blízkých. Daňové ráje volí také společnosti, které chtějí ochránit integritu majetkových struktur při změnách investorů. Čtěte více: Chraňte si svůj tradiční výrobek, zažádejte si o evropskou ochrannou známku

Anonymizace vlastnických struktur společnosti však není jediným lákadlem, kterým mohou daňové ráje firmy očarovat. Když se spojí s nízkým, popřípadě nulovým, zdaněním, stabilním právním prostředím, jednoduchými pravidly pro fungování společností (a tedy nižší administrativou) a s lepší právní ochranou investic, představují taková místa zajímavé destinace pro některé druhy investic. Mezi takové státy patří i některé ze zemí Evropské unie, především Nizozemsko, Lucembursko a Kypr, doplňuje Linhart. Čtěte více: Jak snížit náklady? I v krizi platí „dvakrát měř, jednou řež“

Daňový ráj nemusí být vždycky rájem

Sídlo v daňovém ráji ale nemusí nutně znamenat výhru nehledě na to, že u některých podniků je přesun do zahraničí zcela nemožný. Firma, která obchoduje s potravinami v Praze, tak těžko bude řešit optimalizaci procesů přesunem do daňového ráje. Spíše o tom budou uvažovat firmy v odvětvích poradenských a finančních služeb, mezinárodního obchodu, telekomunikací, IT a investiční společnosti. Čtěte více: Pivovarům vadí počasí i recese, míří proto do arabského světa

Provoz centra se totiž může i prodražit. Roční náklady na provoz takové společnosti se pohybují od několika desítek tisíc, odhaduje Hruška. Podnikatel totiž někdy může využít služeb zahraničních právních a účetních firem či potřebuje do dané země sám odcestovat vyřídit administrativní záležitosti. Podezřívavější vůči firmám s vlastníky z daňových rájů mohou být také české finanční úřady a nakonec i sama veřejnost.

Co je to vlastně daňový ráj?

Pojem daňový ráj může být někdy zavádějící. Mnohdy se do takových zemí započítávají i tzv. daňově příznivé destinace, které nabízí pouze nízkou nebo žádnou míru zdanění. Skutečný ráj však firmám servíruje i další výhody – stabilní právní prostředí, jednoduchá pravidla podnikání, ochranu majetku a soukromí. Vždy by však měly být podmínky v dané zemi transparentní, tj. daňová povinnost stanovena korektně. Transparentnost není totožná se zachováním anonymity vlastníka – celá řada daňových rájů je v tomto ohledu naprosto transparentní, ačkoli je pro třetí stranu prakticky nemožné identifikovat vlastníka, například Seychely nebo Britské Panenské ostrovy, vysvětluje rozdíl Hruška.