Chřestová sezona v "nudlárně" odstartovala

Chřest je sezonní zeleninou, kterou si mohou hosté v restauracích vychutnávat čerstvou každý rok jen poměrně krátkou dobu, zhruba od poloviny dubna do června. Zelené, bílé a nafialovělé výhonky chřestu, které jsou o to vzácnější, že je možné je sklízet nejdříve po třech letech pěstování rostliny, si v tomto období nacházejí cestu na dočasné jídelní lístky restaurací. Chřest se podává v té nejjednodušší úpravě, přelitý rozpuštěným máslem, i jako součást rafinovanějších pokrmů. A protože restaurace právě začaly vytahovat své chřestové trumfy, vydal se Gurmán ochutnat chřestové speciality do pražské restaurace („nudlárny”) Noodels v designovém hotelu Yasmin.

Restaurace Noodels se specializuje hlavně na těstoviny, „nudle”. Na jídelním lístku má těstoviny italské, čínské, thajské i mongolské, japonské, korejské i německé, konvenční i bio, s masem i vegetariánské, slané i sladké. Nabízí také ryby a maso a ochutnávku z české gastronomie – svíčkovou a pečenou kachnu. Druhá polovina dubna je však v Noodels právě ve znamení čerstvého chřestu.

Chvíli nám trvalo, než jsme objevili přesně „naše“ místo. Na zahrádce foukalo, jinde nás zase rušili nahlas hovořící vedle sedící hosté. Akustika ostatně není zrovna silnou stránkou Noodels – v poloprázdné nekuřácké restauraci jsme se mohli usadit relativně daleko od ostatních hostů a povídat si poměrně nerušeně, pokud by ale bylo plno, byl by tu i docela hluk.

Jemná chuť na talíři

Z chřestového jídelního lístku jsme si k lehkému obědu vybrali Bílý chřest přelitý rozpuštěným máslem, doplněný vaječnou omeletou a bramborami promíchanými s řapíkatým celerem (za 159 korun) a Grilovaného candáta na italském rizotu s bílým chřestem, listovým špenátem a pečenými cherry rajčátky (za 189 korun). Chřestový jídelní lístek ale dále nabízí třeba polévku ze zeleného a bílého chřestu (za 69 korun), Vepřový řízek podávaný s bílým chřestem, holandskou omáčkou a pažitkovými bramborami (za 169 korun) nebo Krůtí frikassé s bílým chřestem, malými játrovými knedlíčky a žampiony, doplněné čerstvým salátem a rýží Basmati (za 169 korun).

Ve všední den po poledni nebylo v restauraci nijak plno, takže nás personál doslova obletoval. Na počet hostů bylo na place servírek a číšníku skoro až moc. Nemuseli jsme tedy na nic dlouho čekat. Hodně hostů se usadilo na zahrádce, která díky zeleni a svému umístění ve vnitrobloku vůbec nenasvědčuje tomu, že je v centru města a pár kroků od ní jsou rušné ulice. I vnitřní prostory jsou ale vzdušné, host si čekání na lahůdky může krátit prohlídkou interiérů navržených designérkou Barborou Škorpilovou. Ty jsou laděné do světle zelené, bílé, hnědé a stříbrné, zdobí je stříbrné lesklé koule svítidel a dominují jim hnědavé objekty připomínající vysoké snopy nudlí. Interiéry se navíc násobí v porůznu rozmístěných zrcadlech.

Nad bílou a tmavou bagetou s posoleným máslem jsme poseděli jen chvíli a už nám na stole přistály talíře s chřestem. Než jsme se pustili do jídla, mohli jsme si porce vychutnávat očima jako malá kulinářská umělecká díla. To jsme ovšem nevydrželi moc dlouho – naservírované jídlo totiž vypadalo tak lákavě, že jsme se raději rychle pustili do jídla. A ani po prvních soustech nezklamalo.

A opět nám nezbývalo než si připomenout pravidlo, které je vlastní i dobrým kuchařům – v jednoduchosti je síla. Chuť chřestu, vaječné omelety, brambor a řapíkatého celeru není nutné ničím moc dochucovat ani přebíjet a přesto je báječná. Co je čerstvé, to je dobré. Chuť bílého chřestu je velmi jemná, proto s ním kuchaři nakládají opatrně. Při jejím ochutnávání se vybavuje klasická věta Gertrudy Steinové – růže je růže je růže… Věci prostě jsou, co jsou, a v případě pojídání chřestu to platí dvojnásob.

Candát s jemnou pepřovou krustičkou, křehký špenát i rizoto al dente jsou sice chuťově výraznější, přesto chřest nijak neutlačují. Spíš na jazyku působí kontrastně a jemnou chuť bílého chřestu pikantněji doplňují.

Možná to vypadá, že náš chřestový oběd byl poněkud chudší, ale opak je pravdou. Stačilo ho zapít sušším bílým vínem a odešli jsme do rušných ulic s pocitem, že jarní a letní sezona je s chřestem konečně v kuchyni. Příště sem ale nezapomeneme zajít na ještě „obyčejnější“ nudle s mákem.

Noodels není bezpáteřná restaurace

V restauraci Noodels je těžké najít něco, co by mohlo vést ke ztrátě byť jediné Gurmánské hvězdičky. Její styl, a to interiérů i kuchyně, je velmi osobitý a možná nebude sedět každému – to už je ale otázkou individuálního vkusu. Na druhou stranu je sympatické, že se restaurace v nabídce drží jedné dominantní nudlové linie, kterou doplňuje nabídkou pro hosty, kteří zrovna nudlím neholdují nebo se ve svém výběru řídí například právě sezonností. Jídelní lístek má ale jasně hmatatelnou páteř. Gurmán proto restauraci Noodels v hotelu Yasmin uděluje pět Gurmánských hvězdiček.