Hosty serveru Podnikatel.cz jsou Lucie Bášová a Kristýna Cejnarová z projektu Mumdoo, který spojuje firmy a profesionálky, které jsou doma s dětmi, ale přitom mohou pracovat na projektech, které lze realizovat na dálku.
Dámy, hned na úvod otázka, kterou možná slýcháváte často. Proč při mateřské pracovat, proč si neužívat radost z dítěte a naopak práci hodit za hlavu?
Kristýna: Pro nás s Luckou to je pro obě docela podobné. Jinak by nás kleplo, protože potřebujeme dělat něco jiného než jenom přebalovat. A ač jsou ty radosti s dětmi velké a krásné, tak k tomu potřebujeme i nějak zabavit naši mysl, a proto jsme založily Mumdoo. Většinu práce, kterou s Luckou děláme, děláme, když děti třeba spí, takže věříme v to, že můžeme zvládnout oboje, aniž bychom ochudily děti.
Lucie: Ono to může znít možná trochu zvláštně, ale doma je potom daleko větší pohoda, když my máme i nějakou šanci pracovat a dělat něco jiného, než je vyloženě ta péče o dítě. Ač je péče o dítě velmi naplňující, ta rutina a stejnost dní je i dost ubíjející. Mít možnost dělat něco jiného, kde vidíte nějaký posun, jak se posouvají ty projekty, nějaké konkrétní výstupy, je hrozně velká odměna v rámci těch stejných dní, kdy je jeden jako druhý.
Takže tím, že pracujete, že máte k dispozici projekty, zároveň získáváte i energii při tom mateřství po té psychické stránce?
Lucie: Jednoznačně ano, určitě.
Kristýna: Ano, stoprocentně. Já o tom vždycky přemýšlím, když dám děti po obědě spát a hodinu si odklepávám nějaké maily. Mám stokrát víc energie, než kdybych si tam jenom seděla a koukala na televizi. Mám pocit, že něco jsem udělala, něco je za mnou a něco se hezky posouvá dál. Zároveň je pro nás s Luckou nejvíc nabíjející to, že vidíme, že podobně to mají ostatní maminky. Když nám potom zavolají a řeknou, že mají z projektu radost, máme hned energii dělat něco dál.
Kdy vás napadla myšlenka, že půjdete něco takového dělat?
Lucie: Bylo to loni na jaře, kdy jsme byly doma. Kristý rok, já necelý rok s dětmi a přišlo nám, že už jsme vstřebaly ten prvotní šok z mateřství a že se v tom začínáme trošičku orientovat. Zároveň děti začaly mít konečně nějaký režim a my jsme měly pocit, že je škoda ten režim nevyužít. A tak jsme začaly koukat po různých zkrácených úvazcích, ale je jich na trhu akutní nedostatek. A zároveň jsme věděly, že nechceme jít do práce třeba na poloviční úvazek, že ještě máme děti moc maličké a že s nimi chceme být doma a chceme s nimi trávit ten čas, ale zároveň dělat i něco, co nás bude posouvat profesně. Kde využijeme zkušenosti, které jsme nabyly několika roky práce. Mojí dceři bylo asi tři čtvrtě roku, chlapečkům od Kristý byl skoro rok, když jsme šly na procházku s kočárky a říkaly si, že bychom měly něco vymyslet. Opravdu to vzniklo náhodou a stála za tím akutní potřeba.
Kristýna: Já jsem téměř tři měsíce hledala nějakou práci, která by odpovídala mým zkušenostem, abych zase nedělala něco úplně juniorního. A potom, když jsem došla na nějaký pohovor do posledního kola, chtěli po mě fulltime. To byla poslední kapka,
Jaké máte ohlasy ze strany firem?
Kristýna: Z 99,9 procent velmi dobré. Na začátku je třeba malinko těžší ty firmy do toho dostat, aby se zapojily do systému, kdy musí trochu důvěřovat té mamince. Protože ona si tu práci dělá, kdy chce. Samozřejmě, když ty děti spí, když může, ale jakmile to s námi jednou vyzkouší, tak máme strašně dobré ohlasy, že se vrací. Třeba s námi na začátku vyzkouší na nějaký menší projekt, například na překlad, a pak přijdou příště a řeknou: „A nemáte někoho na psaní článků a nemáte někoho na správu sociálních sítí?“ A takhle se nám Mumdoo začal nabalovat, že jsme začaly s několika malými firmami a ty byly spokojené, přišly další projekty a pak nás začaly doporučovat. Takže musíme říct, že ohlasy jsou velmi dobré z obou stran.
Inspirovaly jste se i podobnými projekty v zahraničí?
Lucie: Určitě. Jednou z těch inspirací, na kterou jsme koukaly, byl projekt Fiverr, který se zaměřuje na zprostředkovávání projektové práce pro freelancery. Ta základní myšlenka fungování je velmi podobná. Je nějaká databáze freelancerů, v našem případě maminek, kteří se můžou na nabídky přihlašovat. My jsme se samozřejmě rozhodly jít takovou bezpečnější cestou, že jsme to rolovaly postupně: napřed jsme vzaly jednotky maminek v našem okolí, našich kamarádek a bývalých kolegyň, které byly doma s malými dětmi, a pár spřátelených firem, kterým jsme pomohly s pár drobnostmi, abychom si vyzkoušely, že ten proces vůbec dává smysl a že obě strany jsou s tím spokojené. Postupně se to nabalovalo a databáze rostla na obou stranách – jak maminek, tak klientů. Inspirací byla kromě Fiverru na českém trhu platforma Mavimi, která už na trhu není a která se zaměřovala na pomoc s návratem maminek po rodičovské do práce. A my jsme si vytyčily za cíl, že nemáme ambice být v téhle části spektra, když děti dorostou do školkového věku a ženy opravdu mají čas na poloviční úvazek, ale že chceme vyplnit ten čas mezi tím.
Já jsem před nástupem na mateřskou pracovala jako digitální markeťák, Kristýna byla branďák a přijde nám, že zvlášť v marketingu je to tak dynamické prostředí, že být tři roky zcela odtržený od kontaktu s oborem a s pracovním trhem člověka do určité míry úplně vyřadí, protože se tam tolik věcí změní. Potom bude velmi těžké naskočit zpátky a cítit se při tom návratu dobře. Takže jsme chtěly najít řešení, které by nám umožňovalo zůstat v kontaktu s naší expertizou, s naším oborem, ale zároveň mít v rukou otěže a mít možnost si určit, kdy ano a kdy už ne.Tak nějak si to řídit podle toho, co zrovna děti doma dovolí.
Kolik hodin denně zabere práce na těchto projektech?
Kristýna: Jestli se ptáte, kolik nám konkrétně s Luckou, tak to je asi jiné číslo než potom těm maminkám jako takovým. Na začátku, když s námi začnou maminky spolupracovat, ptáme se jich, kolik času týdně by těm projektům chtěly věnovat, a podle toho je oslovujeme s relevantními projekty. A je to čistě na těch maminkách, je jedno, jestli ony nám řeknou míň než pět hodin týdně nebo víc než 20 hodin týdně. Potom je vždycky napojíme na projekt, který tomu hodinově plus minus odpovídá. A ty firmy zase zároveň vědí, že maminky mají limitovaný čas na jejich projekty, v kterém samozřejmě ony zase zvládnou udělat to, co slíbily udělat.
Jaké obory firmy poptávají nejčastěji?
Lucie: Nejčastěji je to práce s textem a velmi blízko za tím je pomoc se správou sociálních sítí a případně překlady a grafika. Jsou to opravdu takové úkoly, které jsou velmi snadno zvládnutelné externě. Člověk nemusí jít do kanceláře. Nepotřebuje nic jiného než případně jeden rychlý hovor, aby se do toho takzvaně dostal, když s tím má zkušenosti, ale jednoznačně vede práce s textem.
Jaké podmínky musí splňovat maminky, aby se do vašeho projektu mohly přihlásit? Procházejí nějakým konkurzem? Jak si testujete jejich šikovnost?
Kristýna: My se v tuhle chvíli zaměřujeme na maminky, které mají v tom svém oboru aspoň tříletou zkušenost. A potom máme tříkolový screening, kdy na začátku potřebujeme, aby vyplnily dotazník, kdy se ptáme na věci, jako kolik hodin týdně by chtěly pracovat, jaké jsou oblasti, se kterými opravdu mají zkušenosti. Druhý krok je, že jim pošleme testík, kdy si vyzkoušíme, jestli jejich zkušenosti odpovídají tomu, co opravdu říkaly. A pokud si vyhodnotíme, že to smysl dává, potom je poslední krok. Osobně si telefonujeme. Po tomhle telefonu si je zařadíme do naší databáze.
Uvažujete do budoucna o nějaké automatizaci, že by si firmy naklikaly u vás na webu, co potřebují, jaký obor, případně aby si mohly vybrat svoji vlastní kandidátku?
Lucie: Je to jedna z variant, které máme takzvaně teď na stole, a musíme to vymyslet. Na jednu stranu je to jednoznačně řešení, které by bylo snazší, co se týče škálovatelnosti, a potom by ten byznys rostl jiným tempem, než je to v našich silách teď. Na druhé straně vidíme, že to, co si zákazníci i maminky velmi cení, je osobní přístup. Že to není jenom o tom, že někam kliknou, ale že se jim opravdu někdo ozve, mluvíme s nimi, zákazníkům se snažíme do dvaceti čtyř hodin dát alespoň nějakou první reakci a do tří dnů jim najít vhodnou expertku, která na projektu může začít pracovat. Maminky zase vědí, že když nám něco napíšou, tak jim řádově do dvou, tří dnů odpovíme, aby věděly, že někdo ty zprávy čte a že to nepadá do automatické schránky, kde se tím někdo někdy možná prohrabe. Takže je to pro nás taková Sofiina volba, jestli být víc ty podnikatelky a zkoušet to škálovat versus být víc mámy a zkoušet to tak nějak přátelsky budovat jako komunitu.
Co se týká podmínek, které musí kandidátky splňovat, máte tam třeba i podmínku, jak rychle musí reagovat na e-maily v případě, že přijde poptávka nebo zadání projektu?
Kristýna: My s těmi maminkami komunikujeme přes WhatsApp. Když jsou ty maminky u nás v databázi a my je oslovíme s projektem, tak nám musí během jednoho dne dát vědět, jestli o tom projektu uvažují a jestli je to něco, do čeho by se rády pustily. A pak to necháváme na nich. Jakmile si odsouhlasíme projekt, ony se do něj pustí, komunikují často i přímo s tou firmou a už je to jejich zodpovědnost. Ale musíme říct, že se nám ani jednou za 400 projektů nestalo, že by maminka přestala komunikovat nebo že by neodpovídala.
Takže už máte za sebou 400 projektů?
Kristýna: Ano, teď máme něco přes 400 projektů za první rok a čtvrt.
Co když maminka přestane projekt časově zvládat? Objeví se nějaké problémy v rodině. Co s tím?
Lucie: Naštěstí se nám tohle moc nestává, ale jsme i na tohle připravené. Mumdoo je postavené tak, že je garant kvality ve směru ke klientovi. To znamená, že kdyby tato situace nastala a maminka by z rozjetého projektu musela vystoupit z jakýchkoli důvodů, pro nás je nejdůležitější, aby nám dala co nejdřív vědět. Jsme připravené na to najít zastoupení. Žádné obory nebo žádné oblasti, které zprostředkováváme, nejsou závislé na jedné mamince, takže máme určitou zastupitelnost mezi expertkami.
Kdyby se, nedej bože, něco takového stalo a ona ze dne na den opravdu vypadla, máme kam sáhnout a identifikovat jinou maminku, která by na tom projektu mohla začít pracovat. Jakékoli vícenáklady s tímto spojené jdou za námi.
Jednou se nám stalo, že klient nebyl s výstupem spokojený. Tam je potom buď řešení, že to přepracuje maminka, která na projektu dělala, anebo to zadáme úplně jiné mamince a zase ten vícenáklad spojený se zaplacením práce té expertce jde za námi. Takže se snažíme být velmi vstřícné vůči klientům, kteří do nás vkládají důvěru a nechávají „naše“ maminky pracovat na svých projektech, a snažíme se, aby byli vždycky stoprocentně spokojení.
Firmy uzavírají rámcovou smlouvu s Mumdoo. Co když vás ale některá z klientek, respektive expertek, obejde a založí si s firmou svoji vlastní smlouvu?
Kristýna: Pokud se tohle stane a my se to dozvíme, maminka končí a nemůže se dostat k dalším projektům. Myslíme, že jeden z důvodů, proč se tohle nestalo, je, že my těm maminkám zprostředkováváme projekty u vícero firem na různých projektech. Ony vědí, že tímhle by si okamžitě zavřely dveře k čemukoliv dalšímu. A tím, že jsou to spíš krátkodobější projekty, jedním takovým projektem už by se nedostaly k dalším. Zatím musíme zaklepat, že se to nestalo.
Co znamená krátkodobý projekt? Jak si to představit časově?
Lucie: Máme vyloženě jednorázové projekty, které jsou opravdu otázkou dne, například přepracování prezentace nebo nějaký rychlý překlad, ale máme i projekty, které jsou v řádu týdnů nebo pár měsíců, kdy firmy potřebují překlenout nějaké období. Třeba než jim nastoupí nový člověk nebo než se zaškolí jejich interní nový člověk, ale víceméně se jedná opravdu o projekty, které jsou v jednotkách týdnů.
Jak si ověřujete, že se opravdu jedná o maminky? Že se k vám nehlásí třeba slečna, která na mateřské není a chce si pouze přivydělat?
Kristýna: Samozřejmě se ptáme na životopis a vidíme LinkedIn profily a z nich je evidentní, že tam je nějaká díra v kariéře, že tam najednou mají volno nebo že jsou doma. Ale pokud je to někdo, kdo si chce přivydělat a splňuje všechny naše ostatní požadavky, my to bohužel nezjistíme. Chceme primárně pomoct maminkám, ale tady nejsme schopné plýtvat takzvaně energií na to nějak dál studovat a hledat, jestli to je nebo není maminka.
Lucie: Snažíme se vždycky během toho telefonního hovoru, který je tím posledním krokem screeningu, zjistit, jak mají staré děti nebo jak dlouho budou doma. Nějakým způsobem to z nich dostat, abychom věděly, ale zároveň pro nás není problém, pokud ty děti skutečně mají a už jsou odrostlejší. Není nutná podmínka, aby byly na mateřské nebo rodičovské. Je to samozřejmě primární okruh maminek, které máme, ale máme i takzvaně holky, ženy, které už mají děti odrostlejší, ale nevrátily se do práce na plný úvazek právě kvůli té flexibilitě, kterou potřebují.
Stále se mluví o genderové vyváženosti. Může se u vás o práci zajímat i tatínek na rodičovské?
Kristýna: Samozřejmě může, máme dokonce jednoho v databázi. Jsme tomu otevřené. Víme, že to máme formulované víc pro maminky, že tam nepíšeme vyloženě o tatíncích, ale to vychází upřímně jenom ze statistik, kolik tatínků je na mateřské a rodičovské u nás v Čechách. Jinak jsme samozřejmě otevřené komukoliv, kdo se doma stará o malé děti.
Koho potřebujete teď v současné době více? Firmy, anebo experty?
Lucie: To je pro nás takový začarovaný kruh. Od začátku jsme byly trochu nervózní, abychom měly dostatek maminek pro to, když nám začnou chodit poptávky. Pak jsme měly dostatečné množství maminek na úplně prvotní rozjezd, tak jsme začaly mít strach, že nám tam budou takzvaně ležet ladem v databázi. Začali jsme tedy shánět víc firem. A takhle se to točí. V červnu se shodou okolností stalo, že na základě jednoho článku, který byl zveřejněný na internetu, se zvedla vlna nevole mezi českými tzv. feministkami na Instagramu a nám tady tenhle jeden článek a sdílení na těch správných místech na Instagramu opravdu zdvojnásobil počet registrací během dvou dnů. Takže to, co jsme sbíraly rok, se nám potom přihlásilo během dvaceti čtyř hodin. Máme teď docela nárůst expertek, v tuto chvíli hledáme víc firem, které by potřebovaly naši pomoc. V tomhle bodě je asi dobré říct, že naprostá většina našich klientů jsou malé a střední firmy. A jsou to opravdu firmy s malým týmem, které si nemůžou dovolit buď budgetově nebo kapacitně řešit marketing na úrovni jednotlivých zaměstnanců, ale naopak potřebují projektovou výpomoc. Takže jsou to opravdu teď firmy, které hledáme víc.
Co když se po přečtení tohoto článku nadchne manažer velké korporátní firmy a bude chtít dát vašemu projektu pracovní příležitost. Uvítaly byste takovou nabídku?
Kristýna: Určitě, budeme rádi za jakoukoliv firmu. Jediné, proč říkáme, že se víc soustředíme na ty menší a střední, je to, že vidíme, že tam nás potřebují víc. Nám se moc nestává, že by se na nás obrátily velké korporace, i když jsme nějaké oslovily. Je to asi z několika důvodů: jednak ony ty interní kapacity mají mnohem větší, za druhé mají mnohem větší budgety, takže si vždycky můžou zaplatit nějakou agenturu a neřeší, kolik je to bude stát. A za třetí je často trápí nějaké interní systémy a zajeté procesy, jak třeba zapojit někoho nového, a je to pro ně mnohem složitější než v nějaké malé firmě.
Co když se vám ten projekt rozroste natolik, že začnete mít poptávky ze zahraničí? Byly byste schopny reagovat i na tuto situaci?
Lucie: Teoreticky ano, máme maminky, které jsou schopné pracovat v angličtině na velmi vysoké profesionální úrovni. V jiných jazycích je to takové omezenější, ale tam je potom otázka nějakých legislativních procesů. Zatím nemáme ambice růst do zahraničí. Je pro nás velmi složité rozlišit, co vlastně ty maminky na mateřské a na rodičovské můžou a nemůžou dělat. Například z daňových důvodů, tedy co se týče odvodů zdravotního a sociálního pojištění atd. Je tam spousta otázek, do kterých je pro outsidera z trhu těžké proniknout. Pokud bychom se rozhodly růst do zahraničí, bude to systémem lokální zprostředkované pomoci. I my, i když jsme na českém trhu měly kontakty a snažily jsme se to podchytit hned ze začátku co nejvíc, tak nám několik měsíců trvalo, než jsme pronikly do všech těch aspektů, co se může stát, kdo může fakturovat, kdy se můžete přihlásit do toho programu atd.
V případě, že maminka pracuje na velmi krátkodobém projektu, předpokládám, že se uzavírá dohoda mimo pracovní poměr. Ale co když je to delší projekt, jak to tam řešíte?
Lucie: Většinou máme dva způsoby, jakými navazujeme spolupráci s maminkami. Pokud mají samy živnostenské oprávnění, jednoduše nám fakturují. Druhý způsob je, že s nimi uzavíráme dohodu o provedení práce v okamžiku, kdy si takzvaně plácneme na úvodním projektu. Máme vzorovou rámcovou dohodu o provedení práce, kterou jim vždycky pošleme, a následně ony musí vyplnit nějaké papíry a můžou pracovat. Není to omezené množstvím dohod, které můžou mít s různými zaměstnavateli. Na naší straně je to omezené pouze limitem 300 odpracovaných hodin za rok a deset tisíc korun měsíčně jako výdělek, aby nemusely platit sociální a zdravotní.
Teoreticky si u vás maminky vydělají měsíčně do deseti tisíc korun.
Lucie: Maminky, které mají živnostenské oprávnění, fakturují i více. Na jednorázové projekty je to většinou do deseti tisíc, jsou to jednotky tisíc korun, ale máme i maminky, které mají vyšší faktury díky tomu, že jejich projekty jsou třeba trochu komplexnější. Ač jednorázové, tak zaberou třeba 40, 50, 60 hodin za měsíc a pak už se dostáváme na vyšší částky.
V případě, že by se váš projekt rozrostl, uvažovaly byste o rozšíření vašeho vlastního týmu?
Kristýna: Určitě. My to tak postupně i děláme, že si vytipováváme maminky, které jsou na něco velmi šikovné, a prosíme je potom, jestli se nezapojí do Mumdoo. Jeden z těch projektů, na kterém se potom podílí, je Mumdoo jako takové. Máme například maminku, která je seniorní personalistka a pomáhá nám třeba se screeningy na HR. Pak máme maminku, která se dlouhodobě zabývala online marketingem, ta nám pomáhá s newslettery. A takhle postupně si trochu vybudováváme i Mumdoo.
A co byste závěrem rády vzkázaly všem maminkám, které mají zájem prostřednictvím vás pracovat?
Lucie: Já bych maminkám vzkázala, ať se nebojí a přihlásí se. Často se setkáváme s obavou, jestli ten projekt budou zvládat, jestli to nebude moc časově náročné. My se je snažíme uklidnit tím, že u každého projektu, který jim potenciálně nabízíme, mají naprostou svobodu se rozhodnout, jestli chtějí nebo nechtějí, jestli můžou nebo jestli mají zrovna nemocné děti nebo manžela na služební cestě a doma všechno vzhůru nohama. Nemají tedy žádný závazek, že by musely přijmout daný projekt. Takže ta flexibilita, která je čistě v jejich rukou, je klíčový faktor, proč by se do Mumdoo připojit měly. A zároveň tak mohly zůstat v kontaktu s oborem, který před mateřskou dělaly. Udržet si hlavu v chodu i jinými procesy a jinými aktivitami než jenom tím bezprostředním staráním se o děti.
Kristýna: Maminkám, které přemýšlí o tom, jestli se přihlásí do Mumdoo, bych moc ráda vzkázala, že budeme strašně rády, když k nám přijdou, když se s námi na tom projektu budou podílet. Rády jim seženeme jakýkoli nejmenší úvazek za týden anebo na jakoukoliv malou hodinku, kterou chtějí využít na něco pracovního, zaměstnat svoji hlavu. My jim s tím moc rády pomůžeme. Pokud chtějí všechen čas věnovat dětem, tak je to samozřejmě taky úplně v pořádku. My bychom jim chtěly dát tu možnost, pokud pracovat malinko chtějí.
ČLÁNKY DO MAILU