Chuť podnikat vzrostla dle Schillerové trojnásobně. Báječné, jen to není pravda

Důvodem, proč jde o klamný argument, je to, že Schillerová k sobě dala údaje ke konci roku 2016 a údaje ke konci září 2017. K poslednímu březnu počet OSVČ totiž oproti začátku roku klesne, následně se k poslednímu červnu zvýší, aby se k poslednímu září dostal na své maximum v roce. K poslednímu dni v roce však počet OSVČ opět výrazně klesne.

Proč není pravda, že chuť podnikat se třikrát zvýšila

Že si vedení ministerstva financí s fakty a daty občas hlavu neláme a ohýbá je tak, jak potřebuje, ukázala před dvěma týdny nynější náměstkyně a budoucí ministryně Alena Schillerová. Ta ve své obhajobě EET pro Lidové noviny, kterou nazvala „Báječná léta s EET. Rok první“, mimo jiné uvedla, že „chuť podnikat by se meziročně zvýšila více než trojnásobně“.

Čtěte také: Ministerstvo financí „zapomíná“ při hodnocení Účtenkovky na fakta a čísla

Pomohla si přitom čísly České správy sociální zabezpečení (ČSSZ). Podle nejnovějších čísel České správy sociálního zabezpečení počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, stoupl letos do konce září o 18 000 na 999 000. Loni přitom počet podnikatelů vzrostl o 5000. Těžko se domnívat, že kdyby mělo EET skutečně devastační účinky na podnikatelské prostředí, chuť podnikat by se meziročně zvýšila více než trojnásobně, napsala Schillerová.

Zní to hezky a erudovaně, dokonce i čísla ČSSZ jsou správně, ale přesto není pravda, že se chuť podnikat meziročně třikrát zvýšila. Naopak se jedná o ukázkovou manipulaci. Důvodem, proč jde o klamný argument, je to, že Schillerová k sobě dala údaje ke konci roku 2016 a údaje ke konci září 2017. Pokud by vývoj počtu OSVČ během roku kontinuálně rostl (či klesal), šlo by tuto „nepřesnost“ možná odpustit, průšvihem však je, že tomu tak není.

Data za řadu posledních několik let totiž ukazují jasný trend vývoje počtu OSVČ během roku. K poslednímu březnu počet OSVČ oproti začátku roku klesne, následně se k poslednímu červnu zvýší, aby se k poslednímu září dostal na své maximum v roce. K poslednímu dni v roce však počet OSVČ opět výrazně klesne.

Příčinou je podle všeho letní sezóna, kdy je větší poptávka po různých stavbařích, řemeslnících a dalších živnostnících, jejichž činnost se lépe provozuje za lepšího a teplejšího počasí. Vzhledem k tomu, že u OSVČ se v rámci daní počítá kalendářní rok a u OSVČ hlavních musí platit zálohy na pojistné, sezónní podnikatelé ke konci roku živnost často pozastavují a obnovují ji až dle potřeby během roku. Alena Schillerová tak sice vzala dvě pravdivá čísla ČSSZ, šlo ale o data, která proti sobě, vzhledem k výše uvedenému, nelze postavit. Na základě srovnání časově nesrovnatelných údajů tvrdit, že chuť podnikat trojnásobně vzrostla, je chyba.

Jak se doopravdy vyvíjí počet OSVČ

Pokud si Schillerová chtěla vypomoci srovnáním dat ČSSZ, měla srovnat vývoj počtu podnikatelů od začátku roku do září v roce 2016 a do září v roce 2017. Pokud by tak učinila, zjistila by, že v roce 2016 se do září zvýšil počet OSVČ o 20 314 (ke konci roku pak klesl o 15 tisíc) a v roce 2017 o 17 747 (a ke konci roku opět klesne – klidně se s ministryní vsadím, že tomu tak bude). V roce 2017 tedy meziročně zájem o podnikání nejen nevzrostl třikrát, ale mírně klesl.

Zdroj: ČSSZ

Kdybychom navíc chtěli jít ještě více do detailů, stálo by za to srovnávat jen vývoj OSVČ hlavních. Celkový nárůst počtu OSVČ totiž táhnou především OSVČ vedlejší, kterých je nejvíce v české historii. Počet vedlejších roste hodně u žen, které si tím částečně řeší flexibilní pracovní úvazek, například matky s dětmi. Jenom statisticky roste počet nových podnikatelek (OSVČ) dvojnásobně více než mužů, evidujeme 8 tisíc nových žen v podnikání a jen 4 tisíce mužů, vysvětlil před časem Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Zatímco počet OSVČ vedlejších neustále stoupá, počet OSVČ hlavních se v posledních letech ztenčil. Za posledních 8 let o 73 tisíc. Nicméně je pravdou, že hlavní propad nastal v letech 2011 až 2014 a nyní jejich počet klesat přestává. Za poslední rok (k poslednímu září) ubylo jen 442 OSVČ hlavních, a to i navzdory EET.

Čtěte více: OSVČ hlavních přestává ubývat, podnikatelé na vedlejšák trhli další rekord

Pravdou je, že EET zatím počty OSVČ negativně neovlivnila

A právě to, že počet OSVČ hlavních přestal klesat navzdory EET, je možná na celém komentáři Aleny Schillerové nejvíce paradoxní. Budoucí ministryně totiž mohla vzít pravdivá data a ty relevantně srovnat a popravdě říct: Podívejte se, nenaplnily se hrozby úbytku podnikatelů, počet OSVČ hlavních se navzdory EET zatím nijak nezměnil. Místo toho však, zřejmě kvůli efektu, srovnala nesrovnatelné a vyvodila z toho vysloveně nepravdivý závěr o tom, že se chuť podnikat trojnásobně zvýšila. Zda omylem, či úmyslně, ví jen ona sama.

Aby těch paradoxů nebylo málo, neodpustila si Schillerová v komentáři i rýpnutí do kritiků EET, kteří podle ní zneužívají čísla, která s EET nesouvisejí. Konkrétně v té souvislosti zmínila průzkum Plzeňského prazdroje, ke kterému na závěr uvedla: Lamentování o každé desáté hospodě zavřené kvůli EET tedy není založeno na žádném relevantním čísle a není ani věcnou kritikou. Je to pouze chytání se argumentačního stébla ve snaze torpédovat elektronickou evidenci tržeb jako celek. Není to fér. Stejně jako neplatit daně. Ale hezky to do sebe zapadá.

Ačkoli má Schillerová v interpretaci průzkumu víceméně pravdu, sama v první části komentáře předvedla to samé „v bledě modrém“ a chytla se argumentačního stébla ve snaze podpořit EET jako celek. Není to fér, ale taky to do sebe hezky zapadá.