Že začne samostatně podnikat, si dokáže představit necelá třetina (30 %) obyvatel ČR. O rok dříve přitom bylo takových lidí 37 %. Vyplývá to ze studie společnosti Amway, které se zúčastnilo přes 44 tisíc lidí v 38 zemích celého světa a kterou realizovala Technická univerzita v Mnichově a společnost GfK. Za sníženým zájmem, o to začít podnikat, odborníci spatřují několik faktorů. Tím hlavním však podle nich jsou výhody a jistoty zaměstnaneckého poměru v ČR.
Čtěte také: Většina nových firem má základní kapitál do 50 tisíc Kč. Pozor na kapitál 1 Kč
Český podnikatelský potenciál klesá
Stále méně Čechů si dokáže představit, že začne podnikat.
Průzkum společnosti Amway ukázal, že 30 % obyvatel ČR si dokáže představit, že by začalo podnikat. V roce 2013 si přitom podnikání dokázalo představit 37 % Čechů. Největší podnikatelský potenciál má pak Mexiko, kde je možnost podnikání představitelná pro 80 % lidí. Co se týče vnímání podnikání, celkem 69 % obyvatel ČR ho vnímá pozitivně. Z průzkumu dále vyplynulo, že 78 % Čechů se domnívá, že stát se nechová k podnikatelům vstřícně. Podle 59 % tuzemských respondentů se dá podnikání naučit a 51 % si myslí, že by se mělo vyučovat na středních a vysokých školách.
Čtěte také: Vysoké školy podnikatelům ve studiu moc nepomáhají
Za poklesem stojí zaměstnanecké jistoty
Důvodů, proč český podnikatelský potenciál klesl, existuje podle odborníků několik. Hlavním ale zůstávají jistoty zaměstnaneckého poměru. Paradoxně možná je to tím, že dosavadní ekonomická krize „skončila“ (alespoň mediálně). Zprávy o stavu hospodářství jsou poměrně příznivé, ekonomika pozvolna roste, firmy nehrozí propouštěním. Lidé tak cítí větší jistotu v zaměstnaneckých příležitostech a nemají potřebu pouštět se do nejistého vlastního podnikání,
uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Čížek, manažer projektu ZaložFirmu.cz.
Mnoho lidí si uvědomuje výhody vztahu závislého (zaměstnanecký poměr) versus nejistota živnostenského podnikání, kdy například ručíte celým svým majetkem, práci a zakázky si musíte zajistit sám a jste bez nároku na placenou dovolenou. K tomu je nutno připočíst stále se zvyšující nároky na administrativu vykazování a změny legislativy. A ještě než sečteme a podtrhneme, je tu diskutabilní sociální klima, kdy strefování se do osob samostatně výdělečně činných se stalo nešťastným koloritem i na různých vládních úrovních,
připojila se Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR).
Podle Břečkové by zlepšení společenského vnímání a prestiže podnikání bylo užitečné, protože si to podnikatelé zaslouží. Nestojí ve frontě na úřadu práce a budují mikro-infrastrukturu společnosti a regionů. Skutečně je potřebujeme,
doplnila Břečková.
Michael Dobrovolný ze SMART Office & Companies se zase domnívá, že veřejnost se do jisté míry potýká jak s nedávnými rozsáhlými novelami zásadních právních předpisů, kdy došlo k razantnímu nárůstu odpovědnosti statutárních orgánů i podnikatelů obecně, tak i s neustálými změnami právních předpisů a také s dozvuky hospodářské minikrize. Nejen v důsledku rozvoje online obchodů je také evidentní, že podmínky na trhu jsou čím dál více konkurenční (kdy dochází ke stlačování cen) a tím logicky dochází k omezení oborů, ve kterých lze začít takřka „z nuly“. Obecně lze také říci, že i přes řadu přínosných opatření (novela NOZ, ZOK) je podpora podnikání ze strany českého státu ve srovnání s některými jinými zeměmi stále nízká,
uzavřel Dobrovolný.
ČLÁNKY DO MAILU