Všechna média včetně serveru Podnikatel.cz skočila politikům zase jednou na lep. Sdělovací prostředky se totiž v poslední době zaplnily zprávami o tom, že firma Ježek SW vysoudila kvůli chybě v zákoně zpět pojistné na sociální zabezpečení za první pololetí roku 2007. Soud rozsudkem pak odstartoval doslova záplavu podobných žádostí, které zavalily Českou správu sociálního zabezpečení. Ta v současnosti už eviduje necelých 6000 žádostí od firem a obcí. Částka, kterou celkově požadují, dosahuje 15 miliard korun.
Média se k celé kauze vyjadřují kriticky a snaží se najít viníka celého problému. K odpovědnosti za chybu v zákoně se však nikdo nehlásí, bývalí ministři práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a Petr Nečas hází vinu jeden na druhého a jméno chybujícího státního úředníka ministerstvo práce a sociálních věcí tají. Stávající ministr Petr Šimerka pak argumentuje, že jde vlastně o nafouknutou bublinu a že povinnost platit pojistné existovala vždy (a to i když nebyl v zákoně definován vyměřovací základ). Čtěte více: ČSSZ už vrátila vysouzené pojistné, to samé však chtějí tisíce dalších.
Žádná chyba, ale cílená pomoc
Jenže je všechno podle všeho jinak. Podle podkladů, které nám poskytla madagaskarská zpravodajská služba, nešlo o přehlédnutí či chybu, ale o geniální prozřetelnost našich politiků. Ono pochybení totiž nebylo ničím jiným než prvním protikrizovým opatřením, které mělo tuzemským podnikům ulevit na půl roku od platby sociálního pojištění. Čeští politici totiž již v roce 2006 věděli s genialitou jim vlastní, že za dva roky vypukne finanční krize, po které celý svět zachvátí recese.
Jak vyplývá z informací madagaskarské zpravodajské služby, čeští politici v roce 2006 zvažovali několik variant, jak podnikatelům finančně ulevit. Někteří z nich prý navrhovali v zákoně zcela vynechat paragrafy o placení pojistného, jiní zase chtěli pozměnit slovo „placení“ na „zlacení“ a tím kromě odpuštění pojistného pomoci šperkařskému odvětví u nás. Nakonec však na tajné schůzce předních expertů dvou nejsilnějších politických stran, která se měla odehrát v posledním vagóně metra B směřujícího z Vysočanské na Zličín, došlo k dohodě na vynechání paragrafů o vyměřovacím základu.
Hlavním argumentem pro tuto možnost se především stal fakt, že se toto opatření dalo do budoucna zamaskovat jako chyba. Důvod byl prostý, vrozená pokora naší politické reprezentace totiž zabránila všem zúčastněným se k tomuto chvályhodnému činu kdykoli v budoucnu přihlásit a zásluhy tak „kvůli chybě“ přiznat všem. Udělal jsem to pro stát a jeho občany. Nechci žádné ovace ani ódy a nechci, abych byl pod touto všeobjímající pomocí jmenován. Mou jedinou odměnou budou rozzářené tváře obyvatel,
uvedl údajně jeden z tehdejších nejvlivnějších politiků v zemi, který se na nápadu také podílel.
Myslíte si, že se úsporný balíček nějak dotknul vašeho podnikání?
Podnikatelé opatření málem nezaregistrovali
Celý plán tehdejší vládnoucí i nevládnoucí garnitury však málem selhal na nepozornosti podnikatelů. Až na jednu společnost totiž všichni toto budoucí protikrizové opatření nepostřehli a pojistné na sociální zabezpečení v klidu platili dále. Autoři tohoto protikrizového plánu počítali, že žaloby na vrácení pojistného podají firmy již hromadně během roku 2007. Podle propočtů a analýz délky soudních sporů by tak společnosti peníze dostaly na začátku roku 2009, tj. v nejkritičtějším období celé krize.
Jenže na chybějící paragrafy zareagoval pouze jeden subjekt, který si navíc dal s žalobou na čas a tak se realizace naprosto prvního protikrizového opatření značně opozdila. V podstatě až teprve nyní pochopili možnost využít tuto nemalou pomoc od státu i další podnikatelé. Mezitím tak vláda musela navrhnout a schválit jiná protikrizová opatření. Když pak politici viděli, že jejich plán s odpuštěním pojistného firmy konečně zaregistrovaly, promptně v podstatě všechny dodatečně schválené zákony zrušili, aniž by řada z nich začala vůbec platit. Čtěte více: Janotův balíček odhalil v plné nahotě český Kocourkov.
Nakonec se však zdá, že vše dobře dopadne. Tisíce firem se rozhodlo o vrácení pojistného požádat a pokud nedojde v politickém scénáři k nějakým dalším nevyzpytatelným okolnostem (nedejbože, aby soud peníze firmě zpět odebral), peníze na boj s recesí skutečně dorazí na místo určení. A pro škarohlídy, kteří připomínají, že případnou díru v rozpočtu musí stát něčím zalepit, je tu vzkaz: Buďte v klidu, ono to manko nějaký vynechaný paragraf napraví.