Tím, že se to živnostníků netýká bylo myšleno nastavení dlouhých skartačních lhůt. Živnostníci většinou nemají zpracován skartační řád.
S tím placením pokut je to diskutabilní. Nicméně jste to nakousl. Takže vrátím-li se k GDPR, tak je pravdou, že budou moci být uloženy, jak Nařízení uvádí, podle okolností každého případu. Sankce, tedy nejen pokuty, mají mít především preventivní, odstrašující a donucující účinek, nikoliv likvidační.
Nařízení nepožaduje, že v případě zjištění musí být pokuta uložena. Při rozhodování zda správní pokutu uložit či nikoliv a případně v jaké výši bude zohledňována například povaha, závažnost, délka porušení s přihlédnutím k povaze, rozsahu a účelu zpracování, jakož i k počtu dotčených subjektů údajů a jejich kategorie. Též bude brán zřetel na to, zda se jednalo o úmysl nebo nedbalost, na kroky podniknuté správcem ke zmírnění škod, předchozí porušení správce atd.
Stanovená pokuta do výše 20 000 000 EUR nebo do 4 % celosvětového obratu za předchozí finanční rok (podle toho, která hodnota je vyšší) se vztahuje pouze na závažnější porušení (porušení práv subjektu údajů, předávání osobních údajů atd.). Pro ta méně závažná (nenahlášení nebo neoznámení případu porušení zabezpečení osobních údajů atd.) jsou stanoveny poloviční hodnoty.
V souvislosti s výší pokut je nutné si uvědomit dva aspekty, a to že pokuta má být odstrašující i pro největší společnosti světa (proto tak vysoké částky), a že se budou ukládat podle okolností každého jednotlivého případu.