Názory k článku Chybí lidi a ženy drží doma i nedostatek školek a jeslí. Postoj státu je sporný

>> Politici ale povinnost školek brát děti od dvou let zamázli.

Říká se tomu vítězství zdravého rozumu. Školky mohou pečovat o děti od dvou let i teď, pokud jim to vyhovuje, nic jim v tom nebrání. Pokud to ale školky dělat nechtějí, snaha nařídit jim to zákonem je jen další příklad bezohledné zůle progresivních manipulátorů, kteří si arogantně uzurpují právo rozhodovat o ostatních proti jejich vůli. Pokud v tom demagogické progresivistky vidí problém a díru ve fungování společnosti, mohou místo svého manipulativního dobroserství jít příkladem a zakládat školky, které se přímo budou specializovat na děti od dvou let.

>> Je to podle nich i obecně nízká důvěra ve schopnosti žen – podnikatelek ve společnosti, která si zatím na podnikání žen zcela nezvykla.

Z čeho tento názor vychází? Připadá mi silně nevěrohodný. Rozhodně nedůvěru ve schopnosti podnikatelek ve společnosti nepozoruji.

>> Jako důvod vidí OECD i fakt, že jedna ze tří žen ve věku 25 až 34 let, které absolvovaly vysokou školu v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky, byla v roce 2016 ekonomicky neaktivní. Konstatuje, že účast žen na pracovním trhu má tendenci spíš klesat, což jen přispívá k nerovnosti mezi muži a ženami.

To je dobrá zpráva. Porodnost ve vyspělých zemích soustavně klesá. Pokud ta snížená účast žen v plodném věku na pracovním trhu znamená obrat k zastavení klesající porodnosti, je to asi to nejlepší, co si vyspělé země mohou přát, neboť se tím přispívá ke zvýšení podílu vzdělaných a společnosti prospěšných lidí té země v budoucnu. Rozvojové země takovýto problém nemají a naopak svou vysokou porodností přispívají ke zvýšení podílu lidí s nižší vzdělaností a společenskou prospěšností. Navíc, muži a ženy si nebyli, nejsou a nebudou rovni. Muž prostě dítě neporodí, ať by se snažil sebevíce a měl sebelepší vůli to udělat. Muže a ženy nelze substituovat jednoho za druhého. Každý má svůj originální přínos a nemůže být svévolně nahrazen jiným pohlavím.

>> Připomíná, že Česko patří mezi tři země Evropské unie, a to spolu s Maďarskem a Slovenskem, s největšími důsledky narození dítěte na zaměstnání matek.

To prostě není náhoda. Země střední Evropy si v rámci EU jako jediné zachovávají zdravý rozum a nepodléhají demagogii tak, jako se tomu děje v západní Evropě. Stručně řečeno, k výchově svých dětí přistupují české rodiny zodpovědně a nenechávají to na jiných, protože ke svému dítěti má obvykle nejblíže právě matka. Škodlivé snahy o co nejčasnější odloučení dětí od matek a svěření dětí do institucionální péče se jen snaží o ještě větší rozvrácení rodin a co největší odcizení lidí sobě navzájem, aby bylo možno se společností lépe manipulovat tak, jako se tomu děje v západní Evropě.

>> Výdaje na mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou nejvyšší mezi zeměmi OECD, což odráží upřednostnění domácí péče nad institucionální péčí o děti.

To je skvělá zpráva, která opět ukazuje velmi zodpovědný přístup rodin k výchově svých dětí.

>> V diskusi se řešila nejen psychologie dětí, ale zvítězil i zcela alibistický argument: školky nejsou na malé děti zařízené ani připravené a na to, aby přípravu zvládly, nemají kapacitu a peníze.

Pokud to považujete za alibistický argument, nezbývá než zopakovat můj návrh z úvodu příspěvku. Milé aktivistky, nic vám nebrání zakládat školky pro děti od dvou let. Vyzkoušejte si to v praxi a pak o alibistickém argumentu ani neceknete. Dvouleté dítě opravdu má jiné potřeby a jinou míru samostatnosti a disciplíny než třeba čtyřleté či pětileté.

>> Ženy jsou podle něj odolné, netrpí sebestředností a lépe vyhodnocují riziko.

Jsem rád, že paní Bohutínská na sobě zapracovala a už výroky tohoto typu neoznačuje za předsudky. Tedy, alespoň doufám, že by za předsudek neoznačila ani podobný výrok týkající se mužů. Například že muži mají lepší analytické myšlení, lépe se orientují ve schématech/plá­nech/komplexních úlohách a problémy řeší více logicky než emocionálně. Mimochodem, je to potvrzení rozdílné role mužů a žen a také toho, že muži i ženy mohou být na něco vhodnější a na něco jiného méně vhodnější, než ten druhý. Muži a ženy si nejsou rovni a nelze je vzájemně substituovat.

>> Skoro 80 % žen označuje za problém svého podnikání nedostatečnou státní podporu i přebujelou administrativu.

Muži-podnikatelé na toto upozorňují také. Toto rozhodně není problém, který by se týkal pouze žen.

>> Jestli na domácím paradoxním přístupu, který je spíše ideologický než realistický a praktický, něco změní, se teprve ukáže.

Pevně doufám, že česká legislativa nepodlehne nátlaku demagogických skupin, propagujících institucializovanou péči na úkor domácí péče. Institucializováná péče je často propagovaná především těmi, kteří sami děti nemají a neví tak úplně o čem vůbec mluví, pouze propagují svoji ideologii.

Paní Bohutínské mohu nabídnout k přečtení názor ženy-podnikatelky, která to nevidí jako ona - https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657429

A ještě úryvek z jiného tématu - https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=640103
"Už nemáme povinnost vychovat děti, které jsme si zplodili. Od výchovy tu přeci jsou jesle a školky. Dokonale to zapadá do konceptu sociálních inženýrů, kteří se nám snaží namluvit, že dítě nepotřebuje kontakt s rodičem, že ho lze nahradit prestižní školkou a drahými hračkami. Že příroda ženám nadělila prsa k tomu, aby je vycpaly silikonem, a dítěti strčily dudlík. Že muž s plochou hrudí může ženy nahradit na mateřské a krmit dítě hypoalergenní kaší. Že dítě nepotřebuje obejmout před poledním spaním od maminky, ale že mu postačí cizí paní ve školce. Že miminka brečí, protože zlobí."

Ono to ale není tak, že by jesle a školky byly vynalezeny proto, že chce stát rozvracet rodiny. Ačkoli si někteří myslí, že jedině před tím, než tyto instituce existovaly, to bylo to pravé ořechové a že děti měly v minulosti v rodině ty správné podmínky ke svému růstu a rozvoji, opak je pravdou.

Před nějakými 120+ roky to bylo asi takhle:

Matky musely hned po narození dítěte pracovat (nejpozději po uplynutí šestinedělí). Věnovat se dítěti, mazlit se s ním a pusinkovat ho, či snažit se všemožně rozvíjet jeho schopnosti, jako je to obvyklé nyní, na to matky neměly čas - leda tak ho nakojit, ale jinak leželo mimino celý den někde na mezi, zatímco jeho matka pracovala na poli, případně se o něj starala starší (třeba 5letá) dcerka (babička se moc starat nemohla, neboť též musela tvrdě pracovat).

Když mimino brečelo, neběžela se s ním matka či jiná opatrovatelka honem pomazlit a pochovat ho, ale dala mu napít odvaru z makovice. Zdrogované dítě pak krásně spalo a matka měla od něj na několik hodin pokoj.

Byla snaha co nejdříve dítě převést na pevnou stravu, aby nebylo potřeba ho pořád kojit (to matky zdržovalo od práce). Jenže ještě nebyla vynalezena dnešní umělá výživa, takže malinké děti dostávaly různé kaše aj., které měl jejich málo vyvinutý organismus problém strávit. Proto mívala miminka různé zdravotní problémy a podle některých výzkumů to mohl být jeden z důvodů, proč dříve tak velké množství dětí umíralo ve věku do 1 roku na tzv. "psotník".

Movitější ženy si pořizovaly chůvy a kojné - takže dítě ani samy nekojily, ani se o něj samy nestaraly. Věnovaly se svým vlastním aktivitám, případně pomáhaly manželovi ve vedení hospodářství či podnikání. Na výchovu dítěte pouze dohlížely, ale příliš se v ní osobně neangažovaly.

Kdysi byl dokonce v bohatých rodinách včetně šlechty takový trend, že rodiče posílali dítě po narození ke kojné do jejího domova na vesnici, kde pak dítě po několik let vyrůstalo (mělo se za to, že pobyt na venkově je pro dítě zdravější). Pokud dítě přežilo, tak se k vlastní rodině vrátilo až někdy ve 3-4 letech, kdy poprvé uvidělo své biologické rodiče.

Tolik exkurze do více i méně vzdálené minulosti. Myslím, že oproti tomu se dnešní děti mají skvěle.

Děkuji za dobře zformulované shrnutí dřívějších poměrů. Je dobré připomínat i toto a umožnit tak náhled na problematiku z více stran. Věci, které zmiňujete mi nejsou neznámé, jediné co mě překvapilo, je vyslání potomka do věku tří let na vesnici. Domníval jsem se, že šlechta by spíše poslala kojnou na vlastní venkovské sídlo, nikoliv někde na vesnici. Každopádně nechci nijak popírat, že tomu tak v minulosti bylo. Byla to jiná doba se vším, co k tomu patří. Byla to doba, kdy malé množství lidí drželo moc nad společností a určovalo běh událostí. Byla to doba, kdy společnost byla na nižším stupni vývoje.

Dnes je doba i společnost dále a jeden z výdobytků tohoto pokroku je například uplatňování demokracie, kdy už by se nemělo stát, že malé množství lidí bude ovládat dění ve společnosti a vnucovat svou vůli většině podobně, jako se tomu dělo v minulosti. To, že dítě nemusí pracovat už od útlého věku, ale může se místo toho vzdělávat, nebo že matka nemusí hned po šetinedělí pracovat a spousta dalších věcí jsou ukazatelem vyšší vyspělosti oproti minulosti. Často se tvrdí, že ukazatelem vyspělosti civilizace je, jak se umí postarat o slabší členy společnosti, kteří z nějakého důvodu nemohou být produktivní. To se týká nejen dětí či matek malých dětí, ale i starých a nemohoucích, duševně chorých, tělesně postižených a podobně.

Jestliže společnost dokázala dosáhnout takového stavu, kdy matka může zůstat s dítětem po narození doma, starat se o něj a vychovávat ho, zatímco manžel se stará o zabezpečení rodiny a ta rodina nebude nijak strádat, pak pokusy o vzdání se takovéto úrovně vyspělosti jsou přímo namířeny na degradaci dosáhnuté úrovně společnosti. Obzvláště nepřijatelné jsou pro mě snahy k návratu do stavu, kdy malá skupina lidí ovládá dění ve společnosti a činí kroky proti vůli většiny.

Dále bych chtěl zmínit, že jsem nijak netvrdil ani nenaznačoval, že školky byly vynalezeny proto, aby stát rozvracel rodiny. Jediné, proti čemu jsem se v tomto ohledu vyjádřil bylo to, že nařizování školkám přijímat děti od dvou let pomocí zákonů, přestože to ty školky evidentně nechtějí dělat, je arogantně svévolné. Obzvláště mě takovýto článek zaráží na podnikatelském serveru. Pokud si někdo myslí, že je zde díra na trhu služeb, bylo by právě podnikatelské jít do toho a "nechutně" na tom obrovsky vydělat. Obzvláště pokud článek tvrdí, že argument o nedostatku kapacity a peněz při povinnosti přijímat dvouleté děti je alibistický. Pokud je to alibistický argument, opravdu se divím, že se do toho ti, kteří to tvrdí, nehrnou, vždyť by to měl být zlatý důl. Ledaže by ten argument alibistický nebyl ...

Niemand to pekne analyzoval..

Normální matka bude s dítětem doma alepoň do těch tří let, tečka.

Obyvatel ČR je zhruba pořád stejně, resp. mírně jich přibývá.

Důvod dnešního nedostatku pracovníků - a to prakticky všude - je hlavně nebývalý nárůst zcela zbytečný, umělých až parazitujících zaměstnání. A to zejména ve veřejném a poloveřejném sektoru. Už jen ty nové studijní obory a profese... mediální teoretik, gendrová lingvistka, politolog, specialista na interkulturní (pozn. nová náhražka již zprofanovaného multikulti) vztahy, kulturní ekolog, aplikovaná etika, mezioborové studium, municipalista...

Konkrétní příklad - sousedka. Pracovala jako personalistka u dodavatele plynu Innoga, pak ji ale zlákala pohodlnější a lépe palcená státní služba. Dělá v úřadě, o němž netušíte, že může existovat - složitý název, ale zabývá se sháněním lidí pro jiné úřady, a to jen pro ty, které se zabývají zemědělstvím a působí na jižní Moravě. Tento úřad samotný má přes 50 lidí a samozřejmě poptává další, ačkoli fakticky nic nedělá - a mimochodem, dotyčná má status státního úředníka, takže definitíva a jistota nepropustitel­nosti...

Další příklad - známá od manželky. Dělá v "neziskovce" pomáhající s čerpáním eu dotací, výborně placené místo, a přitom pouze kopíruje a rozesílá jednu příručku (metodiku), kterou přeložili z bruselštiny do češtiny - také už je ze hry a nepoužitelná pro užitečnou práci...

Kdysi jsem kdesi (asi buď u Macka, nebo u Hampla) potkal následující úryvek, který jsem si uložil na později:

"Jeden státní úředník dnes, době počítačů a sítí, připadá na 30 obyvatel. V polovině třicátých let, v době Oldřicha Nového, klotových rukávů a namáčecích per, připadal jeden úředník státu na 143 obyvatel.
Podle statistických údajů jen mezi léty 2000 - 2008 vzrostl počet zaměstnanců ve státní správě dvojnásobně. Na ministerstvech je dnes zaměstnáno o 40 procent úředníků více než v roce 1996."

Myslím, že to je všechno, co se dá k dané problematice říct.
Otázka je, co s tím můžeme dělat. Vyhlásit volný odstřel asi nepomůže - jednou vytvořená úřednická místa tím nezaniknou, jen se uvolní pro nové zájemce. ;)

Je to problém nejen úředníků, ale všech kancelářských profesí. Je jedno, zda ve státní a nebo soukromé sféře.

Přesně. Pokud chce stát víc pracovníků na trhu, měl by
1) Vyškrtat povinnosti, co nejsou nutný. Výsledek: lidi, co to kontrolují, jsou k dispozici minimálně jako metaři. Firmám se ulehčí s administrativou a místo třeba tří administrativních sil jsou potřeba jenom dvě.
2) Co je možný, hodit do internetové samoobsluhy. Přece není nutný, aby jedna baba dala razítko v podatelně, druhá zkoumala formální správnost a třetí rozhodovala, když jsou jasně daný kritéria ze zákona, co má člověk splnit. Minimálně první dvě nahradí webová samoobsluha - s úsporou času zaměstnavatele.
3) 3x denně dávát po čuni úředníkům, kteří něco vyřizují přesně 30 dní prostě proto, že v zákoně je MAXIMUM 30 dní a když se zjistí problém, je z toho 50 dní jen to fikne. Když to do týdne dotyčnýmu nepomůže, zapojit je do manuálního pracovního procesu za minimálku bez možnosti návratu.

Tak si vzpomínám, jak po listopadu 1989 nám naše elity tvrdily, že jsme strašně zaostalí, když naše ženy jdou po mateřské do práce. A jak na tom západě zůstávají doma nejméně do doby, kdy jde dítě do školy. Maximálně některé chudé rodiny dají dítě do školky a žena má částečný úvazek.
Čas oponou trhl a najednou jsme zase zaostalí, když po vzoru západu žena pár týdnů po porodu dítě někam nevrazí a nepospíchá budovat šťastné zítřky.

Pracovní trh je negativní ke VŠEM ženám, nejen k těm, co mají děti. Děti jsou jenom berlička, kterou pánové používají, aby vysvětlili, proč ženu nenajmou do práce. Pánové v České republice mají mindrák zaměstnat ženu, která nemá a nechce mít děti, a která je mnohdy i lepší, než muž.

Katastrofální je situace v IT, kde se vytvořil nedobytný skleněný strop mnohdy hloupých a finančně nenasytných mužů. Ženy včetně těch bezdětných nemají šanci, maximálně jako manažerky. Ale manažer je zcela něco jiného, než ajťák.

Už to mnohokrát zaznělo - když jsou ty ženy tak dokonalé a ve všem předčí muže o mnoho řádů, a přesto je ti muži nechtějí zaměstnat, tak proč tato dokonalá stvoření nezaloží vlastní firmu, kde budou zaměstnávat jen ty dokonalé ženy? Vždyť taková firma podle všech tvrzení musí nutně svojí dokonalou produkcí a nepředstavitelnou produktivitou ty firmy zaměstnávající líné a hloupé muže během pár týdnů vytlačit z trhu!

Že se toto neděje, je jednoznačný důkaz, že ty řeči o diskriminaci žen v práci jsou jen žvásty beze špetky pravdy.

A můžete to něčím podložit? Naše firma například už čtvrt roku hledá programátora. Nemáme žádnou genderovou podmínku, naopak jsme se shodli, že bychom rádi, kdyby to byla žena. Nemusí ani moc umět, pokud zvládne základy a nebude potřebovat více zaškolování, než kolik zastane práce.
Za celého čtvrt roku se nám přihlásilo či bylo posláno přes agenturu slovy PĚT uchazečů (záměrně říkám uchazečů, žena žádná). Většina naprosto mimo mísu, případně převedli na pohovoru tolik, že bylo jasné, že se chtějí jen zaučit a utéct pryč. Přitom firma běží dlouho a má prestiž, o výši platu jsme se ani nestihli pobavit a na nejrůznějších agenturách i úřadech práce je údajně zájemců pořad ještě dost.

Trochu to nabízí k zamyšlení, nakolik skutečně existuje nějaký "skleněný strop", kterým tak rády některé průzkumy operují, a nakolik se třeba ony ženy ani o příslušnou práci neuchází. Těžko se pak najímá programátorka nebo vývojářka, když ani nepřijde na pohovor...

Delší dobu tvrdím následovné a ještě nikomu se to nepodařilo přeargumentovat:
Většina státních úředníků (asi 75%) jsou v podstatě nezaměstnaní s luxusní podporou v nezaměstnanosti. Nikoliv běžní nezaměstnaní, ale úředníci jsou zbytečnou zátěží pro reálně vydělávající občany. Kvůli nim je taková daňová zátěž.
Příklad: K čemu máme úřad práce a související ministerstvo, k čemu je ministerstvo zemědělství, to bychom mohli mít ještě ministerstvo podnikání, ministerstvo hutnictví, hornictví atd.? Je to celé pouze pro umístnění vysokoškolsky zbytečně vzdělaných parazitů a zdůvodnění nefunkčního školského systému na všech úrovních od ZŠ do VŠ.
A perlička nakonec zaměstnanec nepotřebuje vyšší minimální mzdu, ale menší odvody ze mzdy.

Však se minimální mzda taky nezvyšuje kvůli zaměstnancům, ale kvůli státu. Vybere víc na daních a ještě se roztočí inflace (musí se zdražovat, aby na to zaměstnavatelé měli), zatímco státní dluh je pořád stejný číslo. Takže to dovoluje zvyšovat zadlužení a je toho víc na rozkradení.

V podstatě bych se bez úředníků obešel, jsou to jenom cvičený opice, který se třeba minulý týden prsily, jak jednomu kempu daly flastra za chybějící ceduli k EET :( A z toho jim ještě máme platit...

Skutečnost je mnohem drsnější, než ji prezentují. Do otevíracích dob MŠ se skoro žádná pracovní doba nevejde, kdo nemá hlídání, může se jít věšet. Například nezaměstnaná samoživitelka nemůže pracovnat brigádně, kvůli výdělku by přišla o příspěvek na to státem šíleně předražené bydlení a u výdělku nad čtyři tisíce několik by ji vyřadili z UP, takže by musela sama platit pojištění-cca 4.000 měsíčně (vražda). "Plat" za půlúvazek se v mnoha případech rovná výši toho příspěvku, o který by přišla, mínus peníze za cestu, takže se nevyplatí taky. Při celém úvazku dítě skoro neuvidí, navíc pro devíti-a víceleté děti funguje družina jen občas. OSVČ-ztratit příspěvek na bydlení+platit 4000 pojistného hned od začátku. Vražda. Pokud vezme celý úvazek, dítě zůstane samo. Líbilo se vám, když jste se v dětství vraceli do prázdného domova? Zvyšuje to integritu? Proč stát neumožní matkám brigádně přivydělat bez ukradení příspěvku, když na platy politiků má, proč nedonutí nenažrance podnikatele, co si vozí řitě v drahých autech platit zaměstnancům aspoň "průměrný plat", aby bylo z čeho se najíst? Paní, co žije z dávek na 2 postižené děti a svou invaliditu, provaří měsíčně 12.000 pro čtyřčlennou rodinu. Musíme porodit dementa, abychom měli co jíst? Zdravé děti to jídlo potřebují taky.

A vy jste si dítě koupila v sámošce u rohlíků nebo stáhla z internetu ? Ačkoliv jsem skoro neplodný spermokripl, i tak jsme na dítě s manželkou museli být dva.
A kupodivu nám nejvíce vyhovoval při nástupu do školky oběma 3směnný provoz. Dítě jsme si předávali u vrat kolbenky, jeden ho dal po noční do školky a druhý odpoledne vyzvedával po ranní atd.