Ono to ale není tak, že by jesle a školky byly vynalezeny proto, že chce stát rozvracet rodiny. Ačkoli si někteří myslí, že jedině před tím, než tyto instituce existovaly, to bylo to pravé ořechové a že děti měly v minulosti v rodině ty správné podmínky ke svému růstu a rozvoji, opak je pravdou.
Před nějakými 120+ roky to bylo asi takhle:
Matky musely hned po narození dítěte pracovat (nejpozději po uplynutí šestinedělí). Věnovat se dítěti, mazlit se s ním a pusinkovat ho, či snažit se všemožně rozvíjet jeho schopnosti, jako je to obvyklé nyní, na to matky neměly čas - leda tak ho nakojit, ale jinak leželo mimino celý den někde na mezi, zatímco jeho matka pracovala na poli, případně se o něj starala starší (třeba 5letá) dcerka (babička se moc starat nemohla, neboť též musela tvrdě pracovat).
Když mimino brečelo, neběžela se s ním matka či jiná opatrovatelka honem pomazlit a pochovat ho, ale dala mu napít odvaru z makovice. Zdrogované dítě pak krásně spalo a matka měla od něj na několik hodin pokoj.
Byla snaha co nejdříve dítě převést na pevnou stravu, aby nebylo potřeba ho pořád kojit (to matky zdržovalo od práce). Jenže ještě nebyla vynalezena dnešní umělá výživa, takže malinké děti dostávaly různé kaše aj., které měl jejich málo vyvinutý organismus problém strávit. Proto mívala miminka různé zdravotní problémy a podle některých výzkumů to mohl být jeden z důvodů, proč dříve tak velké množství dětí umíralo ve věku do 1 roku na tzv. "psotník".
Movitější ženy si pořizovaly chůvy a kojné - takže dítě ani samy nekojily, ani se o něj samy nestaraly. Věnovaly se svým vlastním aktivitám, případně pomáhaly manželovi ve vedení hospodářství či podnikání. Na výchovu dítěte pouze dohlížely, ale příliš se v ní osobně neangažovaly.
Kdysi byl dokonce v bohatých rodinách včetně šlechty takový trend, že rodiče posílali dítě po narození ke kojné do jejího domova na vesnici, kde pak dítě po několik let vyrůstalo (mělo se za to, že pobyt na venkově je pro dítě zdravější). Pokud dítě přežilo, tak se k vlastní rodině vrátilo až někdy ve 3-4 letech, kdy poprvé uvidělo své biologické rodiče.
Tolik exkurze do více i méně vzdálené minulosti. Myslím, že oproti tomu se dnešní děti mají skvěle.