Vlákno názorů k článku Chybí lidi a ženy drží doma i nedostatek školek a jeslí. Postoj státu je sporný od Niemand - >> Politici ale povinnost školek brát děti od...

>> Politici ale povinnost školek brát děti od dvou let zamázli.

Říká se tomu vítězství zdravého rozumu. Školky mohou pečovat o děti od dvou let i teď, pokud jim to vyhovuje, nic jim v tom nebrání. Pokud to ale školky dělat nechtějí, snaha nařídit jim to zákonem je jen další příklad bezohledné zůle progresivních manipulátorů, kteří si arogantně uzurpují právo rozhodovat o ostatních proti jejich vůli. Pokud v tom demagogické progresivistky vidí problém a díru ve fungování společnosti, mohou místo svého manipulativního dobroserství jít příkladem a zakládat školky, které se přímo budou specializovat na děti od dvou let.

>> Je to podle nich i obecně nízká důvěra ve schopnosti žen – podnikatelek ve společnosti, která si zatím na podnikání žen zcela nezvykla.

Z čeho tento názor vychází? Připadá mi silně nevěrohodný. Rozhodně nedůvěru ve schopnosti podnikatelek ve společnosti nepozoruji.

>> Jako důvod vidí OECD i fakt, že jedna ze tří žen ve věku 25 až 34 let, které absolvovaly vysokou školu v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky, byla v roce 2016 ekonomicky neaktivní. Konstatuje, že účast žen na pracovním trhu má tendenci spíš klesat, což jen přispívá k nerovnosti mezi muži a ženami.

To je dobrá zpráva. Porodnost ve vyspělých zemích soustavně klesá. Pokud ta snížená účast žen v plodném věku na pracovním trhu znamená obrat k zastavení klesající porodnosti, je to asi to nejlepší, co si vyspělé země mohou přát, neboť se tím přispívá ke zvýšení podílu vzdělaných a společnosti prospěšných lidí té země v budoucnu. Rozvojové země takovýto problém nemají a naopak svou vysokou porodností přispívají ke zvýšení podílu lidí s nižší vzdělaností a společenskou prospěšností. Navíc, muži a ženy si nebyli, nejsou a nebudou rovni. Muž prostě dítě neporodí, ať by se snažil sebevíce a měl sebelepší vůli to udělat. Muže a ženy nelze substituovat jednoho za druhého. Každý má svůj originální přínos a nemůže být svévolně nahrazen jiným pohlavím.

>> Připomíná, že Česko patří mezi tři země Evropské unie, a to spolu s Maďarskem a Slovenskem, s největšími důsledky narození dítěte na zaměstnání matek.

To prostě není náhoda. Země střední Evropy si v rámci EU jako jediné zachovávají zdravý rozum a nepodléhají demagogii tak, jako se tomu děje v západní Evropě. Stručně řečeno, k výchově svých dětí přistupují české rodiny zodpovědně a nenechávají to na jiných, protože ke svému dítěti má obvykle nejblíže právě matka. Škodlivé snahy o co nejčasnější odloučení dětí od matek a svěření dětí do institucionální péče se jen snaží o ještě větší rozvrácení rodin a co největší odcizení lidí sobě navzájem, aby bylo možno se společností lépe manipulovat tak, jako se tomu děje v západní Evropě.

>> Výdaje na mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou nejvyšší mezi zeměmi OECD, což odráží upřednostnění domácí péče nad institucionální péčí o děti.

To je skvělá zpráva, která opět ukazuje velmi zodpovědný přístup rodin k výchově svých dětí.

>> V diskusi se řešila nejen psychologie dětí, ale zvítězil i zcela alibistický argument: školky nejsou na malé děti zařízené ani připravené a na to, aby přípravu zvládly, nemají kapacitu a peníze.

Pokud to považujete za alibistický argument, nezbývá než zopakovat můj návrh z úvodu příspěvku. Milé aktivistky, nic vám nebrání zakládat školky pro děti od dvou let. Vyzkoušejte si to v praxi a pak o alibistickém argumentu ani neceknete. Dvouleté dítě opravdu má jiné potřeby a jinou míru samostatnosti a disciplíny než třeba čtyřleté či pětileté.

>> Ženy jsou podle něj odolné, netrpí sebestředností a lépe vyhodnocují riziko.

Jsem rád, že paní Bohutínská na sobě zapracovala a už výroky tohoto typu neoznačuje za předsudky. Tedy, alespoň doufám, že by za předsudek neoznačila ani podobný výrok týkající se mužů. Například že muži mají lepší analytické myšlení, lépe se orientují ve schématech/plá­nech/komplexních úlohách a problémy řeší více logicky než emocionálně. Mimochodem, je to potvrzení rozdílné role mužů a žen a také toho, že muži i ženy mohou být na něco vhodnější a na něco jiného méně vhodnější, než ten druhý. Muži a ženy si nejsou rovni a nelze je vzájemně substituovat.

>> Skoro 80 % žen označuje za problém svého podnikání nedostatečnou státní podporu i přebujelou administrativu.

Muži-podnikatelé na toto upozorňují také. Toto rozhodně není problém, který by se týkal pouze žen.

>> Jestli na domácím paradoxním přístupu, který je spíše ideologický než realistický a praktický, něco změní, se teprve ukáže.

Pevně doufám, že česká legislativa nepodlehne nátlaku demagogických skupin, propagujících institucializovanou péči na úkor domácí péče. Institucializováná péče je často propagovaná především těmi, kteří sami děti nemají a neví tak úplně o čem vůbec mluví, pouze propagují svoji ideologii.

Paní Bohutínské mohu nabídnout k přečtení názor ženy-podnikatelky, která to nevidí jako ona - https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657429

A ještě úryvek z jiného tématu - https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=640103
"Už nemáme povinnost vychovat děti, které jsme si zplodili. Od výchovy tu přeci jsou jesle a školky. Dokonale to zapadá do konceptu sociálních inženýrů, kteří se nám snaží namluvit, že dítě nepotřebuje kontakt s rodičem, že ho lze nahradit prestižní školkou a drahými hračkami. Že příroda ženám nadělila prsa k tomu, aby je vycpaly silikonem, a dítěti strčily dudlík. Že muž s plochou hrudí může ženy nahradit na mateřské a krmit dítě hypoalergenní kaší. Že dítě nepotřebuje obejmout před poledním spaním od maminky, ale že mu postačí cizí paní ve školce. Že miminka brečí, protože zlobí."

Ono to ale není tak, že by jesle a školky byly vynalezeny proto, že chce stát rozvracet rodiny. Ačkoli si někteří myslí, že jedině před tím, než tyto instituce existovaly, to bylo to pravé ořechové a že děti měly v minulosti v rodině ty správné podmínky ke svému růstu a rozvoji, opak je pravdou.

Před nějakými 120+ roky to bylo asi takhle:

Matky musely hned po narození dítěte pracovat (nejpozději po uplynutí šestinedělí). Věnovat se dítěti, mazlit se s ním a pusinkovat ho, či snažit se všemožně rozvíjet jeho schopnosti, jako je to obvyklé nyní, na to matky neměly čas - leda tak ho nakojit, ale jinak leželo mimino celý den někde na mezi, zatímco jeho matka pracovala na poli, případně se o něj starala starší (třeba 5letá) dcerka (babička se moc starat nemohla, neboť též musela tvrdě pracovat).

Když mimino brečelo, neběžela se s ním matka či jiná opatrovatelka honem pomazlit a pochovat ho, ale dala mu napít odvaru z makovice. Zdrogované dítě pak krásně spalo a matka měla od něj na několik hodin pokoj.

Byla snaha co nejdříve dítě převést na pevnou stravu, aby nebylo potřeba ho pořád kojit (to matky zdržovalo od práce). Jenže ještě nebyla vynalezena dnešní umělá výživa, takže malinké děti dostávaly různé kaše aj., které měl jejich málo vyvinutý organismus problém strávit. Proto mívala miminka různé zdravotní problémy a podle některých výzkumů to mohl být jeden z důvodů, proč dříve tak velké množství dětí umíralo ve věku do 1 roku na tzv. "psotník".

Movitější ženy si pořizovaly chůvy a kojné - takže dítě ani samy nekojily, ani se o něj samy nestaraly. Věnovaly se svým vlastním aktivitám, případně pomáhaly manželovi ve vedení hospodářství či podnikání. Na výchovu dítěte pouze dohlížely, ale příliš se v ní osobně neangažovaly.

Kdysi byl dokonce v bohatých rodinách včetně šlechty takový trend, že rodiče posílali dítě po narození ke kojné do jejího domova na vesnici, kde pak dítě po několik let vyrůstalo (mělo se za to, že pobyt na venkově je pro dítě zdravější). Pokud dítě přežilo, tak se k vlastní rodině vrátilo až někdy ve 3-4 letech, kdy poprvé uvidělo své biologické rodiče.

Tolik exkurze do více i méně vzdálené minulosti. Myslím, že oproti tomu se dnešní děti mají skvěle.

Děkuji za dobře zformulované shrnutí dřívějších poměrů. Je dobré připomínat i toto a umožnit tak náhled na problematiku z více stran. Věci, které zmiňujete mi nejsou neznámé, jediné co mě překvapilo, je vyslání potomka do věku tří let na vesnici. Domníval jsem se, že šlechta by spíše poslala kojnou na vlastní venkovské sídlo, nikoliv někde na vesnici. Každopádně nechci nijak popírat, že tomu tak v minulosti bylo. Byla to jiná doba se vším, co k tomu patří. Byla to doba, kdy malé množství lidí drželo moc nad společností a určovalo běh událostí. Byla to doba, kdy společnost byla na nižším stupni vývoje.

Dnes je doba i společnost dále a jeden z výdobytků tohoto pokroku je například uplatňování demokracie, kdy už by se nemělo stát, že malé množství lidí bude ovládat dění ve společnosti a vnucovat svou vůli většině podobně, jako se tomu dělo v minulosti. To, že dítě nemusí pracovat už od útlého věku, ale může se místo toho vzdělávat, nebo že matka nemusí hned po šetinedělí pracovat a spousta dalších věcí jsou ukazatelem vyšší vyspělosti oproti minulosti. Často se tvrdí, že ukazatelem vyspělosti civilizace je, jak se umí postarat o slabší členy společnosti, kteří z nějakého důvodu nemohou být produktivní. To se týká nejen dětí či matek malých dětí, ale i starých a nemohoucích, duševně chorých, tělesně postižených a podobně.

Jestliže společnost dokázala dosáhnout takového stavu, kdy matka může zůstat s dítětem po narození doma, starat se o něj a vychovávat ho, zatímco manžel se stará o zabezpečení rodiny a ta rodina nebude nijak strádat, pak pokusy o vzdání se takovéto úrovně vyspělosti jsou přímo namířeny na degradaci dosáhnuté úrovně společnosti. Obzvláště nepřijatelné jsou pro mě snahy k návratu do stavu, kdy malá skupina lidí ovládá dění ve společnosti a činí kroky proti vůli většiny.

Dále bych chtěl zmínit, že jsem nijak netvrdil ani nenaznačoval, že školky byly vynalezeny proto, aby stát rozvracel rodiny. Jediné, proti čemu jsem se v tomto ohledu vyjádřil bylo to, že nařizování školkám přijímat děti od dvou let pomocí zákonů, přestože to ty školky evidentně nechtějí dělat, je arogantně svévolné. Obzvláště mě takovýto článek zaráží na podnikatelském serveru. Pokud si někdo myslí, že je zde díra na trhu služeb, bylo by právě podnikatelské jít do toho a "nechutně" na tom obrovsky vydělat. Obzvláště pokud článek tvrdí, že argument o nedostatku kapacity a peněz při povinnosti přijímat dvouleté děti je alibistický. Pokud je to alibistický argument, opravdu se divím, že se do toho ti, kteří to tvrdí, nehrnou, vždyť by to měl být zlatý důl. Ledaže by ten argument alibistický nebyl ...

Niemand to pekne analyzoval..