Potvrzují to i psychologické výzkumy z firem i náročného výcviku na vojenské akademii. Šanci mají ti, kteří se odevzdají svým cílům a houževnatě za nimi jdou.
Odhodlaní spíš uspějí
Jak psycholožka Angela Duckworth vypráví ve své přednášce na TED, po několika letech učení sedmáků vystudovala psychologii a začala zkoumat, kdo a proč uspěje ve složitých podmínkách. Na svém průzkumu pracovala ve firmách, ve školách v náročných lokalitách i na vojenské akademii West Point. Zjistila, že v dlouhodobějším horizontu neuspějí ti nejvíc talentovaní nebo ti, kteří mají nejvyšší IQ. Zjistila, že uspějí lidé, kteří jsou odhodlaní, houževnatí a mají tedy vášeň a vytrvalost pro dlouhodobé cíle.
Odhodlání podle ní totiž znamená vytrvat, a to nikoliv dny nebo měsíce, ale roky. Obnáší to podle ní schopnost tvrdě pracovat na tom, aby se cíle staly realitou. Život proto přirovnává k maratonu spíše než k rychlému sprintu. Tvrdí, že přitom pomáhá růstové myšlení, které nebere selhání jako něco trvalého, ale jen jako lekci, z níž je možné se poučit a jít vytrvale dál.
Čtěte k tématu také 10 tipů, jak zvládnout náročnou změnu v podnikání a vyjít z ní silnější.
Jak potom rozvádí ve své knize Houževnatost – Síla vytrvalosti a vášně (Jan Melvil Publishing, 2017), ve které své výzkumy shrnuje, mají úspěšní jedinci určitý druh urputného odhodlání, a to bez ohledu na to, jaký je obor jejich činnosti. Odhodlání se zároveň projevuje dvojím způsobem. Tito lidé jsou zvlášť odolní a pracovití. A také vědí, co chtějí. Mají pro to, co dělají, jasný směr. Právě kombinací vytrvalosti a vášně se skutečně úspěšní lidé odlišovali od ostatních. Jedním slovem, byli houževnatí,
konstatuje.
Pro měření houževnatosti také vypracovala test, který je přístupný online na jejím osobním webu. Test obsahuje pouhých deset otázek, respektive tvrzení (například zda člověk tvrdě pracuje, dodělá všechno, co začne, nebo zda se z roku na rok mění jeho zájmy) a výpočet skóre, kdy maximum je pět pro ty nejhouževnatější jedince. Houževnatost přitom nepovažuje za neměnnou, takže i k testu je možné se vracet a pozorovat své posuny a vývoj.
Cíle, které podporují ten nejvyšší
Úsilí podle jejích zjištění hraje v úspěchu větší roli než talent. Ten se totiž podle ní přeceňuje. A také se někdy používá jako výmluva, proč někdo něco prostě nezvládne a ani se do toho nemusí pouštět. (Ve stylu, kdo nic nedělá, nic nezkazí a ještě se má na co vymlouvat, tedy na nedostatek vrozeného talentu.) Je fajn talent mít, stejně jako trochu štěstí nebo příznivé podmínky, nakonec ale stejně rozhodne především úsilí. Bez vynaložení úsilí nebude váš talent ničím víc než nenaplněným potenciálem. Bez vynaložení úsilí nebude vaše dovednost ničím víc než něčím, co jste mohli udělat, ale neudělali. Vynaložením úsilí se talent přetaví v dovednost a současně úsilí učiní vaši dovednost produktivní,
objasňuje.
Doporučuje přitom mít dobře promyšlené a provázané své cíle, a to krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé. Mít jasný nejvyšší cíl, ke kterému menší cíle směřují a které ho podporují. Vyžaduje to také schopnost vybrat si a některého cíle se umět vzdát, když nevede žádoucím směrem. Odhodlání totiž také většinou znamená ochotu na druhé straně něco obětovat ve prospěch zvoleného cíle.
V té souvislosti si přečtěte také o lidech, kteří oživili opuštěné průmyslové prostory, a to v článku Oživili brownfieldy. Jsou za tím investice, moře práce a silná motivace.
Zjistila také, že se houževnatí lidé vyznačují zájmem o věc, které se věnují, schopností trénovat a držet se své každodenní disciplíny, vidí v tom, co dělají, smysl pro sebe i ostatní, a to vše provazují s nadějí, která jim pomáhá vytrvat i ve velmi náročných situacích. Tyto rysy je podle ní možné rozvíjet a posilovat, nejsou jednou pro vždy neměnné Navíc to spojuje také s osobní identitou, s tím, jak o sobě člověk přemýšlí. A tvrdí: Jestli o sobě uvažujeme jako o člověku, který je schopen překonávat nepřízeň osudu, často nás to vede k chování, které tento obraz potvrzuje.
Navíc je podle ní možné budovat prostředí a kulturu, která odhodlání u svých lidí posiluje, a to právě i ve firmách.
Dokážete víc, než si myslíte
Téma, které také rozvíjí, je lidský potenciál. Náš potenciál je jedna věc. Co s ním uděláme, je věc zcela jiná,
dodává ve své knize. A zpravidla ho má člověk víc, než tuší a než se vůbec během jeho života dostane ke slovu. Už William James, psycholog a filozof z druhé půlky 19. a z kraje 20. století, vysledoval, že lidé disponují takovým množstvím zdrojů a vnitřní síly (například k fyzické, intelektuální nebo spirituální práci), že jen ti skutečně výjimeční jedinci se dokážou dobrat až k hranicím svého potenciálu. Svá zjištění shrnul ve studii The Energies of Men publikované už v roce 1907.
A jak to pak všechno vypadá v podnikání? Po seznámení s myšlenkami Angely Duckworth povědomě a třeba tak, jak popisuje Margareta Křížová (Z deníku investorky, BizBooks, 2018): Byznys a vaření mají hodně společného. Musíte mít chuť a energii dotáhnout kýžený recept do finále.
Doporučuje k tomu základní náčiní, vhodné ingredience a určitou znalost, trpělivost, disciplínu, skromnost a schopnost poutavě svůj byznys prezentovat.
Čtěte také více o tom, jak je to v Česku s vlastněním firem, a to v článku Roste počet firem, které vlastní ženy. Může za to emancipace a taky muži.
A především ukazuje, jak důležité je své záměry nevzdat příliš brzy nebo hned při prvním neúspěchu, poučit se, pracovat a vytrvat. Podobně to vidí i podnikatelka Marie Šťastná, které se vytrvalost vyplácí, a jak tvrdí, také jí umožňuje překonat i horší časy. Do jejího Pokojíčku nahlédněte prostřednictvím fotogalerie:
ČLÁNKY DO MAILU