Přehnané srovnání. Faktem je že křivda by se neměla dít. Ale také kdo bez viny hoď kamenem.
Otázkou je, které zajišťováky byli vydány oprávněně z faktického hlediska pouze však měli formální či procesní chyby kvůli, kterým se zrušili.
Dilema je i obráceně faktického vraha, kterého nemůžeme odsoudit kvůli procesním pochybením při získávání důkazů.
Nemyslím, že by šlo o přehnané srovnání. Finanční správa disponuje informace, o kterých se běžnému smrtelníkovi ani nesní. Navíc průměrný plat jejich zaměstnanců, zejména v řídících pozicích roste raketově rychleji než v privátním sektoru. Příští rok bude atakovat hranici 40 000 Kč. Za těchto podmínek je víc než třeba, aby tito lidé nesli faktickou odpovědnost za svá chybná rozhodnutí, včetně náhrad škod a trestního stíhání. Není možné, aby trestaný agent Bureš zneužíval tuto složku ke špinavé práci a současně tvrdil, že pokud bojuje proti daňovým únikům, je beztrestná. OK, toto platí zcela jistě v Bolívii anebo jiné banánové republice, ale pokud by to mělo platit v ČR, pak co kdyby si takový podnikatel také řekl, že když na druhé straně není žádná odpovědnost, on ji mít také nemusí a zaplatí ty daně státu za další dva roky. Právo je i o vyvažování - tedy by mělo fungovat obousměrně a pokud nefunguje, je to už o ANARCHII A SVÉVOLI. Chtějí-li soudruzi kobliháři včas daně a veškerý komfort, budou muset na druhé straně respektovat, že i Janeček, Schillerová a spol. odpovídají za své činy, pokud už náhle netrpí schizofrenií, a dopustili-li se nějakého protiprávního jednání, nesou za něj fakticky odpovědnost.
S odpovědností plně souhlasím, v práci každou chybu zaplatím. Jen upozorňuji, že nejde absolutně zabránit jakékoliv chybě. A že se mi nelíbí srovnání s trestem smrti. Ve všech demokratických zemích je každoročně vazebně stíháno spoustu nevinných lidí, odškodnění v ČR je relativně nízké za den vazby. Můžou jakékoliv peníze vynahradit ztrátu osobní svobody?
U likvidace společnosti "státem" jde fakticky vždy jen o ekonomiku a náhradu škody. Společnost v naší době není nic jiného než něco oceněného penězi. (v reálu jsou za tím i lidské příběhy). Každá společnost každodenně počítá s tím, že se ji jiná společnost snaží "zlikvidovat" (bez ohledu na zájmy lidí) toď kapitalizmus.
Jediný korektiv do moci výkonné je moc soudní, která dá najevo , že takhle to dál nejde. A k tomu se férově (moc soudní) postaví i k náhradě škody.
Problém demokracie je v tom, že fakticky nelze udělat převrat i když v uvozovkách ho ústava povoluje.
Asi Vám uniklo, že “zajišťováky” byly vydávány i na živnostníky (fyzické osoby) někdy pod absurdnímí zdůvodněními. A tam už jde o naprostou ekonomickou likvidaci. Pokud je “atak” dostatečně masívní, tak dotyčný není schopen jakékoliv obrany. V pár případech (které jsem zaznamenal) následovalo “bezdomovectví”....
My jsme také v seznamu a také jsme vyhráli...20 lidi propuštěno,likvidace firmy,rozprodej majetku,ztráta důvěry v ČR,25 let podnikání kdy jsme firmu postavili z ničeho,nejsme žádní restituenti dolů nebo teplaren vše jsme vybudovali vlastní pílí na úkor času pro rodinu a někdo se rozhodl a je vše pryč.Mame 2 dospělé deti které také musely odejít budovali jsme to pro ně...;firma byla jako naše 3.dité které nám FU a ČR zavraždili byla to poprava v přímém přenosu!!Chci vidět potrestáni konkrétních úředníků!!Nenávidím tuhle zemi a uz nikdy pro ní nic neudělám a doufam,ze deti budou mit rozum a odejdou odtud.....
Ano, takoví lidé a takové firmy by měli být ve slušné státě podporováni. To však není případ tohoto státu, kde si občané 30% zvolí bezskurpulózního gaunera především proto, že jim slíbí, jak zatočí s těmi, kvůli kterým se užírají závistí a záští. Takových informací o zvůli až likvidacích a ta procenta jsou pořád stejná. Proč? Protože to tak jeho voliči chtějí. Protože jsou spokojeni s tím, jak prodavačka, co má potíže na tabletu namarkovat zboží za pětikorunu (když tam špatně stiskne nějaké funkční klávesy), dostane flastr 15 litrů. A závistivý “koblížek” si radostně mne ruce.
Tento stát nemůže být slušný. Příliš vysoké procento jeho občanů je vedeno nízkými pohnutkami jako je závist, zášť...
FO vs PO. Každé má svoje pro i proti. Riziko bezdomovectví u FO je známé ručí celým svým majetkem má nebo mělo i své výhody např. daňové. U PO přímé riziko bezdomovectví již není tak veliké. V případech, kdy výkonná moc exemplárně selhala.... Má soudní moc sjednat právo a spravedlnost.
V případě kdy je živitel rodiny neoprávněně stíhán, rodina má hypotéku atd. Je dopad fakticky stejný. Přijdou o majetek, rozpadne se mnohdy rodina a šťastné ( při možnosti vazby až 2 roky) roky nikdo nevrátí.
V jiném odvětví práva a zásahu státu se děje ve větším rozsahu desítky let.
Jste svědky, že k regulaci dochází. Soudní moc koriguje moc výkonnou.
Ideálního stavu, kdy nikdy nebude žádné úřední rozhodnutí, které někoho nepoškodí nedosáhneme.
Srovnání s trestem smrti je za hranou. A zatím soudy rozhodli, že zdůvodnění zajišťováku ze strany finanční správy bylo nedostatečné.
Ono se nerozhodovalo o tom jestli dotčené subjekty byli či nebyli lumpové.
Nevím, zda to dezinterpretujete schválně nebo nedopatřením. Podstatou zrušení mnohých (možná většiny - rozhodně nejde o zanedbatelný počet) “zajišťováků” bylo, že vůbec neměly být použity, neboť existovaly jiné, méně drastičtější způsoby, kterými mohlo být dosaženo téhož účelu. NSS opakovaně judikoval, že ZP je mimořádný institut (s mimořádně drastickými důsledky) a takto má být také využíván. Jinými slovy - dle NSS v některých situacích neexistuje zdůvodněni, které by užití ZP obhájilo.
s češtinou si láme hlavu každodenně ústav pro jazyk český. A občas žasneme. Pro češtináře ve slově výbava se píše tvrdé y protože předpona vy/vý. Dle Ottova slovníku naučného jde o nespisovné slovo.
V češtině jsme schopni použít výrazu "úzká pěšinka" přičemž, jde ze spisovného hlediska o kravinu, neboť pěšinka už je sama o sobě úzká cesta pro pěší. Co je to tedy "úzká pěšinka"?
Náhodou, já si myslím, že se to vyvažovat snaží, samými (dříve neviděnými) novinkami. To máte - udavačský web, účtenkovku s netušenými výhrami pro vysloužilé kalandristy milicionáře - hráče, premiéra neschopného sestavit jednoduchou větu, působícího jako pologramot, primitivní, škaredou a neschopnou šéfovou minfinu, šéfa finančáku s ksichtem oligofrenního děcka apod. Já tam snahu vidím. Když stojí národ za prd, alespoň tam nainstalujou šašky.
V mnoha jiných demokratických zemích, považují občané za povinnost klidně prásknout souseda, že porušuje zákony, nebo vyhlášku o sekání trávníku o víkendu.
Nemám problém s tím, pokud se někdo vyzná v daňových předpisech a minimalizuje svou daň v souladu se zákonem. U manažera společnosti jde přímo o jeho povinnost. Jinak by se dopustil trestného činu ve smyslu špatného nakládání se svěřenými prostředky a způsobil by majiteli škodu.
Mám problém však s tím, pokud někdo porušuje zákon a daně neplatí protiprávně.
To bylo zhodnocení stavu, kdy neplacení daní je národním sportem. Tam rozlišuji placení v zákonem očekávané výši tj. MINIMUM CO MUSÍM. Stát nemá zákonný nárok na víc.
Pokud jsem ve sporu o výklad zákona, nemám jinou možnost než nechat vyložit soud.
Zajišťovák není stanovení daně, ale pojistka... Bohužel se tady horoucně kradlo, tak dostala výkonná moc lepší zbraň. Což nese své + a -.
Problém daňových zákonů je v tom, že si je píše výkonná moc pro sebe. Daňový systém mají navrhovat poslanci a ne vláda.
Poctivému to nevadí ani rubat hlava nehlava, jsem neřekl ani nenaznačil.
Vaše argumentace mi připomíná Netolického u Moravce, bojíme se Zemana protože by mohl ovládat Babiše. Přitom, ale o Zemanovi vytvářejí obraz jako by byl už fyzicky a rozumově neschopný.
Daně se mají platit ( ve výši dle zákona, tedy minimální z pohledu podnikatele). Kdo porušuje zákon a neplatí daně je zloděj, který zneužívá systém na který všichni poctivě pracující občané přispívají.
Pro neznalé, jedním z hlavních příjmů státu jsou daně (DPH, spotřební daň). DPH většina podnikatelů neplatí ( plátci DPH). DPH platí poplatník a to jsou obyčejní občané. Ten, kdo neodvede vybrané DPH ( podnikatel - plátce) neokradl jen stát, ale i nás obyčejné lidi, u kterých daň jako plátce od poplatníka vybral, ale neodvedl. Rok 2017 příjem DPH 349 mld., Daň z příjmu právnických osob. 156 mld., Daň z podnikání FO 7,6 mld. Daň z příjmu ze závislé činnosti 169 mld.
Teď jsem zvědavý kolik lidí dobrovolně dá peníze tomu, kdo ho okrádá jen kvůli jeho hlouposti a pod záminkou nesnášíme stát, nemáme rádi (Babiše, a kohokoliv dalšího)
Většinu peněz na provoz státu dáváme jako prostí občané nepodnikatelé konzumenti zboží služeb platící DPH, platící daně a odvody z našich příjmů ze zaměstnání. A proto jako člen skupiny, která do společné kasičky státu přispívá nejvíc si dovoluji se ohradit.
Jsem zastánce tvrdého postupu proti těm, kteří kradou mé peníze vybrané plátci na DPH.
Jsem zastánce plného odškodnění těm, které poškodil nesprávný postup státu.
Tyhle věci nejdou proti sobě. Bude zajímavé sledovat kolik postižených společností bude požadovat náhradu od státu. V rámci tohoto řízení bude moci stát před soudem nechat posoudit, zda šlo o chystaný podvod nebo ne. Z tohoto důvodu některé společnosti, stát o náhradu škody nebudou.
Řešení je jednoduché, stát mohl ušetřit spoustu problému. Stačí stanovit u DPH, že si jej můžu nárokovat až po zaplacení faktury. Pokud bude někdo kvičet, že nebude moci používat tyto peníze v rámci podnikání je důležité si uvědomit, že nejde o jeho peníze, ale o peníze, které jako plátce vybral od poplatníka ve jménu státu.
Aby se někdo dočkal odškodnění za chybný postup státu, musí mít hodně štěstí, musí být bohatý, trpělivý a také se těšit dobrému zdraví, aby se toho vůbec dožil. Řízení ve věci náhrady škody před civilními soudy je běh na dlouhou trať a celá řada soudců navíc spíš sympatizuje s tím silnějším - tedy se státem. Koneckonců on jim garantuje vysoký plat, životní úroveň a taky další k tomu. Takže proč si to s ním rozházet, že. Řešením by bylo, kdyby se jednak posílil počet soudců na tomto úseku, zrychlil průběh tohoto řízení, kde se dá celkem dobře obstruovat - a to i ze strany státu a taky do zákona o odpovědnosti za škodu zakotvit povinný regres vůči úředníkovi, který škodu způsobil. Pokud by někomu za chybné rozhodnutí hrozil citelný postih na platě, příp. 100 % odpovědnost plus eventuálně k tomu i kriminál, jistě by si dal pro příště více pozor a hlavně by se nechoval, jak utržený ze řetězu.
Máš to pomotané, osle, kdo neplatí daně - nechť je postihován přiměřeně dle zákona (a ne dle požadavků estébáka), určitě však není dotyčný zloděj. On něco někomu krade? Tak poslouchej, ty dutá kobliho, na to, aby mohl být zloděj, by musel dělat něco jako dělá například tvůj boss Bureš, z toho nakradeného státem krást PRO SEBE. Tohle je zloděj, nikoli ten, kdo se nenechá okrást.
Řešení je jednoduché, stát mohl ušetřit spoustu problému. Stačí stanovit u DPH, že si jej můžu nárokovat až po zaplacení faktury.
Stát by byl první, kdo by řval, protože by nevybral DPH z nezaplacených faktur.
Bude zajímavé sledovat kolik postižených společností bude požadovat náhradu od státu. V rámci tohoto řízení bude moci stát před soudem nechat posoudit, zda šlo o chystaný podvod nebo ne.
Ne, nebude. Jediné, co se bude posuzovat je to, zda firmě vznikla škoda (typicka zda zkrachovala) v příčinné souvislosti s nezákonně vydaným zajišťovacím příkazem, a jaká je výše té škody. Čímž se dostáváme k další vaší blbině:
Jsem zastánce plného odškodnění těm, které poškodil nesprávný postup státu.
Jistě, a jak si představujete takové plné odškodnění za zničené úsilí při budování firmy, trvající desítky let? To se nedá penězi odškodnit.
z Vašeho textu bych soudil, že jste nikdy nevytvořil nic "trvanlivého", co by přesahovalo (nebo mělo přesáhnout) horizont lidského života, v opačném případě byste věděl, že zničení něčeho takového nelze "odškodnit penězi". Stejně jako nikdo soudný si nedovolí tvrdit, že "omylem/nedůvodně provedenou popravu" prostě odškodníme vyplacením zákonem stanovené částky příbuzným. Někteří lidé vlastním budovaným firmám věnusí srovnatelnou péči (někdy i více péče) a úsilí, jako vlastním dětem.
Pokud máte takovou starost o vlastní "daně", tak DPH můžete platit přímo na účet správce daně, zákon Vám to umožňuje. Rozhodně to není důvod pro páchání a obhajobu nezákonných zvěrstev, jako občas vidíme.
A řešení je opravdu jednoduché - bohužel ne co navrhujete (prakticky ve všech "zaklekávaných karuselech" byly faktury uhrazené) - nastavit opravdu rovné podmínky. Neplacení daně je trestný čin (pokud je nad 5 tisíc), takže naprosto stejný trestný čin by byl "výběr daně vyšší než v zákonem stanovené výši", zjednodušeně "výběr daně v nezákonné výši" (pokud by to bylo nad 5 tisíc). Myslím, že podobné excesy by poté přestaly hrozit.
A jen tak mimochodem - své tvrzení o "neplacení daní coby národním sportu" jste nedoložil žádnými údaji, skoro se tedy naskýtá úvaha, že toto tvrzení čerpáte ze zkušeností vlastních nebo vlastního okolí.
Tohle je všechno jasné. Ale stejně by mě zajímal ten poměr. Přece jen je rozdíl, jestli oprávněně vybrali 100 miliard a u soudu pak museli vrátit jednu (a spolu s tím zlikvidovali několik firem) nebo jestli vybrali 2 miliardy a z toho jednu vrátili.
Ta data je ale potřeba získat stejnou metodikou jako včerejší článek. Nelze porovnávat čísla Finanční správy s hodnotou sporů u soudu. Jak náročné by bylo tohle zpracovat?
Ale ona se dá udělat představa i z počtu sporů. Ze 130 jich prohráli přes 30, to je u "trestu smrti" šílené.
Pokud vím, tak zatím se to k “oprávněnosti výběru” nedostalo ani v jednom případě. Zatím je to “předkolo” o oprávněnosti zajišťováků. (Zajišťovák je o domněnce, že by mohla nastat daňová povinnost, ovšem jestli skutečně nastala se neví - to budou další kola soudů.) Výsledkem může taky být, že se bude vracet i část těch zajišťováků, které uspěly v tom předkole.
To co jsem četl v rozsudcích, tak soud nezjišťoval zdali bylo či nebylo riziko nezaplacení daně. O tom se v žádném s odvolání nejednalo. TO co jsem viděl bylo zrušeno z důvodu špatného, nebo nedostatečného odůvodnění. Respektive nebylo dostatečně zdůvodněno a podloženo to riziko nezaplacení. To jestli tam bylo nebo ne, se už nikdo nedoví.
Většina rozhodnutí měla tedy pravděpodobně hlavně formální vadu nedostatečného zdůvodnění a z tohoto důvodu byl zajišťovací příkaz zrušen. Vždy je potřeba pečlivě hodnotit co je meritem věci v soudních rozhodnutí. Neboť jen v tom soud rozhodl. U zajišťovacích příkazů soud rozhodl, že byly povětšinou špatně vydané (nedostatečně zdůvodněné) a ne o tom, že nehrozilo či nehrozilo riziko neodvedení daně.
Finanční správa jednala, ale nedokázala jednání zdůvodnit, nebo neměla zkušenost procesní ze soudních judikátů co je OK a co ještě ne.
Dobrý den
podle mě jsem vám na to včera odpověděl a máte to i v textu. Celkově vydaly úřady v letech 2014 až 7/2017 zajišťováky za 12,3 mld. Kč, reálně však dostaly (vybraly) jen 2,65 mld. Kč. Nikde však není řečeno, že by to nevybraly i tak normální cestou. Celkově i za předchozí roky to tak mohou být zajišťováky v částce přes 20 mld. Kč. Kolik z toho reálně vybraly nezjistíte, data jsou až od roku 2014. Když od toho odečtete neoprávněné, máte hodnotu "oprávněných". Data z daňových řízeních vám nemohou dát, jsou tajná, k dispozici jsou jen celkové, které jsem tam napsal.
Možná si úplně nerozumíme, ale přijde mi, že už jsem vám dvakrát odpověděl.
S pozdravem
DM
Základním problémem zajišťováku je to, že vůbec neměl v právním státě vzniknout. Přímo v oficiálním výkladu k zajišťováku se píše, že se nejedná o důkaz podvodu či o nezaplacení daně, ale HYPOTETICKÝ úsudek úředníka, že by k nezaplacení MOHLO dojít! Jinými slovy, presumpce viny jako vyšitá.
Třešínkou na dortu je pak nulová odpovědnost úředníka, zato jednatel/majitel PO ručí i osobním majetkem.
Naopak institut zajišťovacího příkazu je běžnou formou předběžného opatření v situaci kdy věc nesnese odkladu a hrozí riziko z prodlení. Čili sám institut je v pořádku. Má své místo i svoji hodnotu.
Proč nefunguje? Protože mu skoro nikdo nerozumí (já pořádně taky ne). A je popsaný velice gumově, což vyžaduje vymezení judikáty a to pochopitelně trvá. Bohužel i autor chybně zařazuje zajišťovák pomocí porovnání s trestem smrti. Trest smrti je ROZSUDEK a ten jak známo nastává PO SOUDU. A to je opravdu chybné zařazení.
Tak s čím to srovnat? Se zásahem 601 (vojenské zásahovky)! Pěkně s ostrými a absolutně natvrdo. Střelba při sebemenším podezření na zbraň. Za sebemenší odpor rána pažbou do hlavy. Tohle je fyzický ekvivalent zajišťováku. Riziko, že v takové akci podezřelý zemře, je vysoké. A na rozdíl od trestu smrti naprosto nekontrolované. Ovšem samo úmrtí ještě neznamená, že to byl účel! Mohlo to být špatné provedení. Nebo použití NEODPOVÍDAJÍCÍHO NÁSTROJE. Dovede si tu někdo představit použití 601 někde na školáka s atrapou zbraně a jak ho sejmou...
A to je přesně podstata problému. 601 i zajišťovák jsou smrtící nástroje. A jen idiot je používá lehkovážně! Zajišťovák potřebuje stejnou ochrannou strukturu jakou má zásah URNY, 601 a dalších speciálních sil. Musí o něm rozhodovat ředitel příslušného kraje a nést za něj osobní odpovědnost. Pokud stačí, aby to odsouhlasil nějaký úředník (tady opravdu nemám dost informací), pak je to naprosto špatně...
Takže "předběžné opatření ve formě zastřelení"?
Váš příměr (nasazení "zásahovky") je poměrně výstižný, ovšem i na něm lze vysledovat, proč je "zajišťovák" ve stávající formě špatně. Při samotné aplikaci určitě "smrt" nehrozí, pokud by firma byla blokovaná den dva, tak se katastrofa nestane. (Při zadržení zásahovkou je ovšem možné zadržet na 24 hod a o dalším pokračování rozhoduje soud.) I kdyby soud rozhodoval do tří dnů, tak pořád to nebude pro firmu smrtící a už bude možné ty největší excesy zarazit včas, pokud nedojde "ke smrti". Taktéž vazba je pouze na pár měsíců a soud ji musí pravidelně přehodnocovat a případně prodlužovat.
Pokud se vrátíme k analogii se "zajišťovákem", tak první rozdíl je, že o jeho použití rozhodoval naprosto neodpovědný řadový úředník (nyní se ten mechanismus údajně změnil, ovšem to jsou pouze interní směrnice - na ty bych moc neposléhal) a dále je naprostá bezmoc a nemožnost obrany. Odvolání se podává orgánu, který v podstatě rozhodoval (sice se formálně jmenuje "odvolací ...", ale příhodnější by bylo nazývat jej "potvrzovací...") a už zde nejsou závazné termíny k rozhodnutí. Teprve poté (tedy už po několika měsících) se lze obrátit na soud a tam už jde o roky no a pak ještě následuje normální zvůle, přestože je rozsudek v "právní moci", tak FS podá kasační stížnost a "nekoná" do doby rozhodnutí kasační stížnosti (další rok či dva) a někdy ještě měsíce poté.
Takže pokud bychom se chtěli přiblížit té analogii se "zásahovkou" - je to zadržení zásahovkou, ovšem "zadržený" je vhozen do díry (bez stravy a pití) a o jeho "odvolání" rozhoduje, fakticky neomezen lhútami, nadřízený zásahovky. Teprve po jeho "potvrzení správnosti akce" se může ten nešťastník v "díře" obrátit na soud, který bude dva až čtyři roky čekat s nařízením jednání no a i kdyby rozhodl, že to bylo "špatně" a že ho mají pustit, tak by ho stejně nepustili až do rozhodnutí kasační stížnosti.
Je asi jasné, že takovéto "užití zásahovky" by bylo v téměř 100% případů smrtící. (Možná by se vyjímečně našli dostatečně majetní příbuzní, kteří by zadrženému nešťastníkovi pašovali jídlo a pití pomocí uplácení žalářníků a takto ho několik let udrželi při životě).