Zákoník práce poměrně podrobně popisuje problematiku doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnancům. Doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli je jednodušší, avšak má svá pravidla, která je třeba dodržet. Zejména má-li se jednat o řádně doručenou písemnost, nejčastěji výpověď z pracovního poměru, kdy je nezbytné určení počátku běhu výpovědní doby. Ta v souladu s § 51 zákoníku práce začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Není-li řádně doručeno, výpovědní doby neběží, pracovní poměr nekončí.
Co se dozvíte v článku
Doručování písemností určené zaměstnavateli zaměstnancem
Zákoník práce tuto problematiku popisuje v ustanovení § 337. Obdobně jako u doručování písemností zaměstnavatelem je možné využít více variant. Nabízí se osobní doručení, doručení prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a doručení datovou schránkou. Všechny alternativy jsou možné, mají ale svá úskalí.
Osobní předání v místě sídla zaměstnavatele
Nejjednodušší a zřejmě nejčastější bude doručování písemnosti v místě sídla zaměstnavatele. V zákoníku práce se uvádí, že zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit.
Přestože výčet osob, které jsou oprávněny k převzetí takové písemnosti, zákoník práce výslovně neuvádí, lze dovodit, že se bude jednat o poměrně širokou škálu osob. Může se jednat přímo o zaměstnavatele fyzickou osobu (OSVČ) nebo o statutární orgán u právnických osob. Dále o jejich zaměstnance, přímé nadřízené zaměstnance a osoby oprávněné k přebírání pošty, personalisty apod. Zaměstnanec si nechá na kopii písemnosti potvrdit převzetí s výslovným uvedením, kdo a kdy písemnost převzal.
To je velmi důležité zejména pro situace, kdy by zaměstnavatel hodlal doručení písemnosti zmařit. Ale i s takovou alternativou zákoník práce počítá. Uvádí se zde: Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.
Proto se doporučuje doručovat písemnost před svědkem a v případě odmítnutí převzetí zaměstnavatelem se na kopii výpovědi doplní záznam s uvedením komu a kdy měla být písemnost předána s podpisem zaměstnance a jeho svědka. Tuto kopii si zaměstnanec samozřejmě uschová pro případ sporu. Právě toto pravidlo bylo do zákoníku práce doplněno takzvanou velkou novelou zákoníku práce, která počítá se situací, kdy zaměstnavatel bude chtít doručení písemnosti znemožnit (např. odmítne převzetí, neumožní zaměstnanci vstup nebo se vůbec nevyskytuje v sídle společnosti atd.).
Doručení prostřednictvím pošty
Ačkoli to zákoník práce výslovně nepopisuje, je zřejmé, že není vyloučeno ani doručování poštou. Protože nejsou pro doručování poštou určeny ani konkrétní podmínky, je tedy teoreticky možné doručit i běžnou doporučenou poštou. Což plyne i z rozsudku nejvyššího soudu ze dne 10. května 2004, sp. zn. 21 Cdo 2172/2003: O písemnostech zaměstnance určených jeho zaměstnavateli proto platí, že je lze zaměstnavateli doručit nejen prostřednictvím pošty (držitele poštovní licence), ale i pomocí každé fyzické nebo právnické osoby, která bude ochotna doručení provést, nebo osobním předáním statutárnímu orgánu zaměstnavatele, k tomu určenému zaměstnanci, popřípadě každému zaměstnanci, který je mu nadřízen.
Doručením prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bude splněno i uplynutím úložné lhůty při nepřevzetí zaměstnavatelem a rovněž odmítnutím převzetí písemnosti. S ohledem na jistotu doručení lze doporučit zaslání důležitých písemností (výpověď) doporučeně s dodejkou.
Doručení elektronicky, ale ne e-mailem
Další nabízenou možností je doručování písemností elektronicky. V zákoníku práce se píše, jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel pro tento účel zaměstnanci oznámil; písemnost určená zaměstnavateli musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance.
Souhlas zaměstnavatele s tímto způsobem doručení nemusí být písemný. Avšak nestačí pouhé doručení e-mailem, musí být ze strany zaměstnance podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Písemnost se bude považovat za doručenou teprve dnem, kdy zaměstnavatel potvrdí její převzetí datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou uznávanou elektronickou pečetí. Uznávanou elektronickou pečetí se podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozumí zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť nebo kvalifikovaná elektronická pečeť.
Jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti zaměstnanci její převzetí nepotvrdil, považuje se písemnost za nedoručenou. Dá se předpokládat, že tento způsob doručení nebude v praxi moc využíván.
Doručení datovou schránkou
Poslední možností je doručování prostřednictvím datové schránky. Právě tato možnost byla do zákoníku práce zmíněnou novelou rovněž doplněna a je výrazně jednodušší než doručování popisované v předchozím odstavci. Jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky. Písemnost doručovaná prostřednictvím datové schránky je doručena dnem dodání písemnosti do datové schránky.
Na rozdíl od jiných dokumentů doručovaných do datové schránky zde není důležité, kdy se zaměstnavatel do datové schránky přihlásí, ale kdy je písemnost do datové schránky doručena.
ČLÁNKY DO MAILU