Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od letoška nově kontrolovat i restaurace. Bude je obcházet společně s krajskými hygienickými stanicemi, což má umožnit jejich systematičtější a častější kontrolu. A výraz častější je zcela na místě. Čistě teoreticky bude každý den, víkendy nevyjímaje, zkontrolováno minimálně 35 podniků. V plánu je totiž až 13 000 kontrol. Máme v úmyslu v provozovnách společného stravování provést na 13 000 kontrol. Jde ale o plán, který může doznat změn na základě průběžných výsledků kontrol. Od začátku roku provedli naši pracovníci řádově už stovky kontrol,
komentuje situaci Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Protože se odhaduje, že v Česku působí na 30 000 restaurací, na všechny se letos samozřejmě nedostane. Čtenáři serveru Podnikatel.cz v anketě uvedli, že s kontrolou ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce podle nových pravidel, tedy podle zákona o potravinách, se ještě nesetkali. Jelikož vyrábíme potraviny, jsou u nás kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce a krajské hygienické stanice pravidelné. Pracovníci inspekce jsou ale oproti hygienikům lépe informováni o tom, co po nás požadují a obecně také mají lepší chování,
uvedl v anketě jediný respondent, který už byl zkontrolován.
Ilustrační obrázek.
Ještě před uvedením zákona do praxe bylo deklarováno, že s ohledem na minimalizaci byrokratické zátěže provozovatelů a dosažení maximální efektivnosti kontrol bude působnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce a orgánů ochrany veřejného zdraví rozdělena tak, aby bylo vyloučeno nežádoucí zdvojení kontrol. Státní veterinární správa proto vykonává dozor nad uváděním na trh nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva nebo včelích produktů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je pak primárně zaměřena na společné stravování otevřeného typu. To znamená, že může přijít do restaurací, bufetů, cukráren, čajoven, ale také vinoték, výčepů, barů, heren nebo na čerpací stanice, kde je zákazníkům nabízeno občerstvení. Celkově se jedná o zhruba 115 000 provozů.
Rozsah kontrol se nemá nijak odlišovat od kontrol doposud prováděných hygieniky. A je vidět, že podnikatelům v oboru pohostinství toto nevadí. Z ankety vyplynulo, že jako zvyšování byrokratické zátěže považuje nové kontroly 52 % provozovatelů. Myslím si, že se nejedná o zbytečnost, když každá instituce kontroluje něco jiného. Pokud by se oba úřady zaměřovaly na to samé, pak to bude nesmyslné,
tvrdí jeden z komentátorů. 48 % dotázaných nové kontroly nevadí a považují je za samozřejmost. Výrazný rozdíl se ale objevuje v pohledu na jejich funkčnost. Že se jim podaří vymýtit dlouhodobé problémy, si myslí jen 9 % respondentů. Drtivá většina je naopak toho názoru, že podniky, kde se zákony příliš nezabývají, svůj přístup ani teď nezmění, a budou spoléhat na to, že na ně kontrola hned tak nepřijde.
Přečtěte si: Co mění zákon o potravinách? Nečekejte zázraky
Kontroly chodí pravidelně
Jenže Státní zemědělská a potravinářská inspekce je poměrně aktivní. Například loni s provozovateli potravinářských podniků pravomocně ukončila 1861 správních řízení a uložila pokuty v celkové výši 99 500 000 korun. Celková výše pravomocně uložených pokut v loňském roce v porovnání s rokem 2013 stoupla o 55 %. Dlouhodobě deklarujeme, že vzhledem k situaci na trhu, kdy řada subjektů ignoruje i závažná zjištění a opakuje stále stejné prohřešky, budeme reagovat tak, aby pokuty plnily svou funkci a byly dostatečně odrazující. Přes toto sdělení řada provozovatelů svůj přístup nezměnila. Ve významném kontrolním tlaku ve prospěch spotřebitelů budeme pokračovat i v dalším období,
uvedl Martin Klanica, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
A nejde jen o pokuty. Od začátku tohoto roku už také bylo přes deset provozů zavřeno. Jen v minulém týdnu se jednalo o pivnici v Klatovech, rychlé občerstvení v Chocni a klub na pražském Žižkově. Jde o více provozů, než kolik bylo za celý loňský rok kvůli závažným porušením předpisů uzavřeno prodejen potravin.
Velmi překvapivou zprávu vydala inspekce včera. Doslova z minuty na minutu uzavřela pražské Lahůdkářství Jan Paukert na Národní třídě. V podniku se stoletou tradicí, který si vždy zakládal na prestižní adrese a dobrém jménu, inspektoři v zázemí zjistili masivní výskyt myšího trusu, a to na podlahách i na kuchyňských zařízeních. Část zařízení byla hlodavci okousána a zázemí, kde se u Paukertů připravují pokrmy, bylo znečištěno dlouhodobě neodklízenou mastnotou a prachem. Ve skladu čerstvého ovoce a zeleniny byla na stěnách rostoucí plíseň. Je třeba zdůraznit, že většina nedostatků byla zjištěna v zázemí, které Lahůdkářství Jan Paukert od 1. ledna 2015 nevyužívá. K tomuto datu byly tyto prostory navráceny pronajímateli. Samotné provozovny se týkají jen dílčí nedostatky, na jejich řešení intenzivně pracujeme,
obhajuje v prohlášení na webových stránkách firmy Milan Heidler, jednatel Lahůdkářství Jan Paukert.
U kontrolovaných osob vyžadujeme stejný standard, který jsme vyžadovali i u provozovatelů potravinářských podniků před rokem 2015. Považujeme to za přínos pro spotřebitele. Na hodnocení úspěšnosti kontrol je po dvou měsících ještě brzy, nicméně rozumní provozovatelé se z naší strany nemají čeho obávat,
dodává Pavel Kopřiva s tím, že inspekce vychází ze systému posouzení rizika. Problematičtí provozovatelé jsou proto kontrolováni častěji, než jejich protipóly. Stejná praxe je dlouhodobě uplatňována i u výrobců a prodejců potravin.
Dále čtěte: Převrat v potravinové legislativě. Které nové povinnosti čekají na obchodníky?
Na co být připraveni?
Kontroly mají být intenzivnější a mají být přesněji cílené. Státní zemědělská a potravinářská se při nich zaměřuje na falšování potravin a jejich původ, vysledovatelnost surovin, dále na hygienickou bezpečnost provozu i na způsobilost personálu. Ta se bude zkoumat přezkušováním přímo při kontrole, ověřováním příslušného vzdělání a tak dále. A kdo neobstojí, ten bude sankcionován. Například za závažná porušení bezpečnosti a falšování surovin určených pro přípravu jídel může pokuta dosáhnout až 50 milionů korun. Za provinění proti hygienickým předpisům nebo chybějící povinné informace, mezi které nově patří i údaje o alergenech, se sankce může vyšplhat na 10 milionů korun. Běžně jsou ale sankce nižší, protože se odvíjí od právní kvalifikace, rozsahu a závažnosti provinění. Obvykle se pokuty zvyšují při opakovaných proviněních.
Mohlo by vás zajímat: Elektronická evidence tržeb padne jako první na hoteliéry a hostinské
V rámci novely zákona o potravinách se u provozovatelů veřejného stravování taktéž kontroluje už zmíněné povinné uvádění názvu pokrmů a informací o výskytu alergenů v pokrmech. Provozovatelé zařízení společného stravování jsou povinni viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o názvu pokrmu a výskytu alergenů v něm. Informaci o konkrétním alergenu je nutné sdělit na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit. Bližší informace o poskytování informací o alergenech u pokrmů jsou na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce a věnuje se jim i náš text Vaříte v hospodě z vajec či dalších alergenů? Čtěte, jak o tom musíte informovat.
ČLÁNKY DO MAILU