Chystá se velká regulace kryptoměn. Přinášíme 5 důležitých otázek a odpovědí

O jaké nařízení se jedná?

Název nařízení MiCA vychází z anglických výrazů Markets in Crypto-Assets. Jak v článku na Advokátním deníku vysvětlují, MiCA představuje systém, který byl vybudován především na myšlence decentralizace a odlišnosti od stávajícího „tradičního“ finančního systému a jeho regulatorního rámce, bez nadsázky revoluci. Přináší totiž do oblasti kryptoaktiv principy finanční regulace a také zrcadlí mnohé standardní instituty, inspirované směrnicí o trzích finančních nástrojů (MiFID II) jako základním stavebním kamenem unijní úpravy finančních, resp. investičních služeb. Těmi jsou zejména požadavky na povolovací režim inspirovaný MiFID II, dohled, obezřetnostní požadavky a pravidla jednání se zákazníky, to vše s cílem zajištění ochrany investorů, transparentnosti a prevence zneužívání trhu, upřesňuje advokát Martin Hobza.

Advokátka Zuzana Neubauerová z advokátní kanceláře Stuchlíkova & Partners pro Epravo.cz shrnula, že MiCA stanoví jednotná pravidla pro:

• požadavky na transparentnost a zveřejňování informací při vydávání, veřejném nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;
• udělení povolení pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a dohled nad nimi;
• provoz, organizaci a řízení emitentů tokenů vázaných na aktiva, emitentů elektronických peněžních tokenů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;
• ochranu držitelů kryptoaktiv při vydávání, nabízení veřejnosti a přijímání k obchodování;
• ochranu klientů poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;
• opatření k zabránění zneužívání trhu a tím zajištění integrity trhů s kryptoaktivy.

Čeho se nařízení týká?

Podle Tomáše Cverny, analytika společnosti XTB, je nařízení MiCA z hlediska evropského trhu s kryptoměnami velmi zásadní s tím, že upravuje pravidla pro vydávání kryptoměn, stable coinů a money tokenů. Dále se zabývá regulací subjektů zvaných jako Crypto Asset Service Provider (tzv. CASP), což jsou různí poskytovatelé služeb na trhu s kryptoměnami. MiCA se snaží i díky regulaci CASP přispět k větší důvěře spotřebitelů ke kryptoměnám a také lepšímu fungování konkurenčního prostředí mezi poskytovateli v různých členských státech EU. K tomu by nemuselo dojít, kdyby byla legislativa nadále roztříštěná, dodává. Jakub Hlavenka, CEO 2Bminer, podotýká, že nařízení má 600 stran, je velice komplexní a není přesně jasné, jak si ho každý stát vyloží. Z mého pohledu vzniknou certifikace, vzniknou regulace a na základě nich vznikne přijetí krypta, což vidím jako pozitivní věc. Samozřejmě bude komplikovanější se jako firma do takového byznysu zapojit, myslí si.

Přečtěte si také:

Kryptoměny z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty

Koho se změny dotknou?

MiCA se teritoriálně vztahuje na Evropskou unii a tím pádem platí, že každý, kdo bude chtít v EU poskytovat různé služby spojené s kryptoměnami, musí mít licenci CASP. Těmi službami se myslí například provozování krypto směnáren, peněženek, burzy, poradenství nebo například portfolio managementu. Jedná se tedy o regulaci, která neumožní úplně každému subjektu podnikat na trhu s kryptoměnami, vysvětluje Tomáš Cverna. Tomáš Krause, provozovatel webu Bitcoinvkapse.cz a fanoušek kryptoměn říká, že MiCa je dokument pro právníky a týká se jen firem, jako jsou burzy, směnárny a podobně, s tím, že je to typická EU byrokracie.

Jakub Hlavenka je přesvědčený, že se změny dotknou všech firem, které podnikají v kryptoměnách, ale samozřejmě jako prvních se to dotkne těch, které jsou bránou do světa kryptoměn. V tomto případě se to týká směnáren a tam si myslím, že s regulací nelze než souhlasit, protože, jak jsme viděli, bohužel kryptoměny jsou místem, kde se mohou chytit neřádi. A taky je určitě dobré, když nad nimi bude dohled a bude jasná regulace a stanoviska, jak se mají takové firmy chovat, popisuje a doplňuje, že směnárny budou určitě jako první a dál budou stoprocentně následovat investiční nástroje.

Samotných podnikatelů se to podle něj v tom pozitivním slova smyslu dotkne tak, že najednou budou na trhu firmy, které budou moci legálně prodávat a tím pádem se sníží procento skemů (podvodů). V čem to zase naopak pro firmy může být komplikovanější, je to, že některé služby mohou zdražit, poněvadž firmy budou muset někde promítnout náročnost, kterou možná budou muset splňovat při reportování a přitom, aby plnily veškeré standardy, upřesňuje.

Co je cílem regulací?

Jak vyjmenovává na webu společnosti EY Law Česká republika její advokát a vedoucí partner Ondřej Havránek, cílem nařízení MiCA je zejména zajištění právní jistoty pro další rozvoj trhů s kryptoaktivy, podpora rozvoje kryptoaktiv a širšího používání sdílených registrů, zavedení vhodné úrovně ochrany investorů a spotřebitelů v celé EU a zajištění finanční stability, kterou by mohla ohrožovat některá kryptoaktiva (například stablecoiny). Podle Tomáše Cverny je hlavní cíl regulace udržet trh s kryptoměnami liberální a bránit vnějším i vnitřním vlivům jeho narušení. Dalším důležitým cílem je podle něj zabránění vzniku pofiderních krypto projektů, které mohou benefitovat na neznalosti některých uživatelů a tím je tak připravit o peníze. Vedou se různé pře o tom, jestli trh s kryptoměnami regulovat, či nikoliv. Já osobně stojím za tím, že trh s kryptoměnami by měl zůstat liberální, avšak i to by mělo mít své hranice, aby se přes krypto trh neprováděla trestná činnost, dodává.

Některým firmám se regulace mohou líbit, jiným nikoliv, ale přesto si myslím, že regulace jsou nutné. Dokud ty regulace neproběhnou, vznikají tady pravděpodobnosti různých skemů a podvodů, které se těmi regulacemi budou samozřejmě výrazně snižovat, myslí si Jakub Hlavenka. Podle něj se díky tomu zase naopak bude výrazně zvyšovat procento lidí, kteří kryptu budou věřit, a tak do něj budou investovat a budou ho podporovat a využívat. Myslím si, že je to nutný krok k celkové akceptaci a adopci bitcoinu kryptoměn, tedy i bitcoinu. Ale samozřejmě tady vzniká obava z toho, aby se regulace nevymkla kontrole. Tak to je jediné, abychom tady pak nečekali na certifikace roky a nezastavoval se tím byznys, doplňuje.

Jsou zde nějaká problematická místa?

Jakub Hlavenka si myslí, že nejasnost a obrovská komplexnost celého toho dokumentu MiCA regulace je ta největší komplikace, protože na základě ní si to může každý stát vyložit jinak a nakonec se může stát, že různé státy Evropské unie budou mít různá pravidla. A to i přesto, že někde nad nimi je jedno nařízení. To je to, čeho se bojí nejvíce. Pokud u nás bude certifikace vydávat ČNB, tempo vydávání může být natolik pomalé, že při aktuální dynamice krypto trhu je nebudou společnosti schopné získat včas a nebudou tím pádem moci pokračovat v podnikání v Čechách a budou muset začít podnikat v jiných zemích, vysvětluje s tím, že pak Česká republika přijde o příjem z daní těchto firem. To je asi největší obava. Proto se i třeba dneska tlačí v České republice na to, aby se tyto certifikace řešily na jiné úrovni než na úrovni ČNB. A to třeba na úrovni státu, kde je možné případně nefunkční orgány odvolávat, upřesňuje dále.

Tomáši Cvernovi v regulaci chybí větší důraz na ochranu institucionálních investorů investujících do menších projektů s objemem emise do 1 milionu EUR, protože MiCA počítá s tím, že investoři tohoto typu mají znalost s prostředím kryptoměn a nijak zvláštně je nechrání. Důkazem toho je odpuštění povinnosti tvořit tzv. bílou knihu (crypto-asset white paper) u těchto projektů. U projektů s emisí do 5 mil. EUR pak MiCA počítá s povinností tvořit bílou knihu i navzdory tomu, že je token určen výhradně pro institucionální investory, uzavírá.