Chystají se novinky ohledně občanských průkazů. Jaké změny nás čekají?

Zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo vnitra a lhůta pro implementaci předpisů Evropské unie je do 2. srpna 2021. První čtení tohoto návrhu zákona proběhlo 24. března 2021 na 87. schůzi Poslanecké sněmovny a druhé čtení se následně konalo 12. května. Na něm se objevilo několik pozměňovacích návrhů týkajících se například uvedení rodného čísla nebo pohlaví. Další projednání návrhu je možné od 24. května a je naplánováno na 25. května v rámci 104. schůze.

Proč se přistoupilo ke změnám?

Jak uvedlo ministerstvo vnitra, návrh posiluje zabezpečení občanských průkazů tak, aby splňovaly nařízení Evropské unie, a také zefektivňuje způsob vydávání dokladu. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů unie a povolení k pobytu vydávaných občanům unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu. V rámci něj by například všechny občanské průkazy občanů starších 12 let v celé EU měly mít biometrické údaje v podobě obličeje a otisků prstů obou rukou s tím, že u dětí do 12 let půjde jen o zobrazení obličeje.

Nařízení EU mimo jiné stanoví jednotná minimální pravidla pro bezpečnostní prvky identifikačních dokladů občanů EU. Průkazy totožnosti musí povinně splňovat minimální standardy Mezinárodní organizace pro civilní letectví – ICAO (formát ID-1), bezpečnostní normy podle dokumentu ICAO 9303 a obsahovat biometrické údaje uložené na vysoce zabezpečeném bezkontaktním paměťovém médiu, vyjmenovává dále Klára Dlubalová pověřená řízením odboru tisku a public relations z Ministerstva vnitra ČR.

Novinky týkající se údajů

Nově mají být v občanských průkazech biometrické údaje, tedy zobrazení obličeje a otisky prstů rukou pořízené podle daného nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. U dětí do 12 let půjde jen o zobrazení obličeje. Tato data budou ve strojově čitelné podobě uložena na zabezpečeném paměťovém médiu s dostatečnou kapacitou a schopností zaručit integritu, pravost a důvěrnost údajů. Hlavním cílem je omezit padělání a zneužívání průkazů. Biometrické údaje lze použít pouze pro účely ověření pravosti občanského průkazu a totožnosti držitele občanského průkazu při překračování státních hranic. 

Návrh zákona upouští od uvádění akademického titulu nebo vědecké hodnosti v občanském průkazu. Smyslem této změny je, aby se v občanském průkazu uváděly pouze ty údaje, na základě kterých je možné osobu, které je občanský průkaz vydán, ztotožnit a údaj o vzdělání neslouží k prokázání totožnosti osoby. Bude tím také zjednodušena agenda správních orgánů příslušných k vydání občanského průkazu, protože jak se uvádí v návrhu zákona, nyní je situace ohledně zápisu akademických titulů a vědeckých hodností do občanského průkazu značně komplikovaná a nepřehledná, a to zejména v oblasti uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Některé akademické tituly, které byly získány studiem na zahraniční vysoké škole, jsou uznávány automaticky na základě bilaterálních dohod o uznání dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a akademických titulech se zeměmi, v nichž je zahraniční vysoká škola, která doklad o vzdělání vydala, zřízena a uznána, píše se zde.

Jak to bude s platností?

Změny se dotýkají také platnosti, a to především u dětí.

Občanský průkaz platí:

• a) 1 rok ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 12 let, u níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou,
• b) 2 roky ode dne vydání, je-li vydán osobě mladší 6 let,
• c) 5 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 6 let, do dovršení jejích 15 let,
• d) 10 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 15 let, do dovršení jejích 70 let, nebo 
• e) 35 let ode dne vydání, je-li vydán osobě, která dosáhla věku 70 let.

Další změny

Doposud měl žadatel o vydání občanského průkazu při převzetí nového občanského průkazu povinnost odevzdat svůj dosavadní občanský průkaz, který je následně znehodnocen. Podle úpravy zákona je možné si znehodnocený občanský průkaz ponechat, žadateli stačí si o to požádat. Výjimku z této možnosti představují padělané nebo pozměněné občanské průkazy. Znehodnocený občanský průkaz je správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu zlikvidován a v systému je veden jako neplatný. Také má být fyzicky proděravěn na několika místech. Tato možnost ponechat si občanský průkaz byla do návrhu zákona vložena na základě podnětů od osob a některých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Navrhovaným ustanovením se zamezí obcházení povinnosti odevzdat občanský průkaz po skončení jeho platnosti, neboť v praxi byly běžné situace, kdy osoba nahlásila ztrátu či odcizení občanského průkazu za účelem ponechání si občanského průkazu, vysvětluje se v návrhu zákona.

Dále by mělo dojít ke zrušení vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc vydávaných v souvislosti s výkonem volebního práva. Důvodem je skutečnost, že návrh zákona upravuje vydávání občanských průkazů ve zrychleném režimu, a to buď vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo ve lhůtě do 5 pracovních dnů. Z tohoto důvodu není tedy nutné, aby návrh zákona upravoval občanský průkaz, který by byl vydáván pouze pro konkrétní účel.

Lidé by podle zákona mohli mít možnost podat žádost i vyzvednout si průkaz totožnosti na vybraných zastupitelských úřadech. Zavedení této úpravy je dáno tím, že řada občanů žije dlouhodobě v cizině, a pokud těmto občanům během jejich pobytu v cizině skončí platnost občanského průkazu nebo dojde ke změně údajů v něm uvedených, musí za účelem výměny občanského průkazu cestovat zpět do České republiky, což jim mnohdy působí komplikace. Ve výjimečných případech (například při dlouhodobých zdravotních potížích) půjde požádat o občanský průkaz i mimo obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Co když se nestihne schválení?

Pokud se zákon nestihne schválit a nevstoupí do prázdnin v platnost, tak s občanskými průkazy vydanými od srpna nebude možné cestovat po Evropské unii a bude nutný i cestovní pas. Právu to potvrdil ministr vnitra Jan Hamáček a jak informoval server Novinky.cz, tuto hrozbu připustil i zpravodaj zákona Ondřej Profant. Podle jeho názoru by však nejspíše EU nebyla tak striktní a nejprve by s Českem zahájila řízení, kde by se řešil problém nesplněných závazků.