Plánované opatření, které by mělo zlepšit způsob výběru daní, tedy elektronická evidence tržeb, by mělo být zavedeno v roce 2016. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR však už nyní apeluje na ministerstvo financí, aby nepodcenilo přípravu.
Čtěte také: Jak by měla vypadat elektronická evidence tržeb? Známe představy ministerstva
Chce-li ministerstvo financí spustit nový režim od roku 2016, potom musí být nejpozději do konce roku 2014 jasné, na jaké technologické bázi bude fungovat, co k tomu bude třeba, jakých segmentů trhu se bude týkat, a od kdy se bude vyžadovat. Jinak není šance to profesionálně stihnout,
říká Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR.
Analýza, kterou si nechala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zpracovat, poukazuje na dopady z pohledu počtu tzv. pokladních míst a odhady nákladů za zavedení systému (v úvahu byl brán pouze sektor maloobchodu a pohostinství):
- Obchodník nebo gastronom už pracuje s pokladním systémem, který má technickou způsobilost se po určité softwarové úpravě přizpůsobit novému zákonu. Předpokládaný počet takových pokladních míst je cca 50 tis. Zde je nutné provést upgrade pokladního softwaru. Orientační cena 2000 až 10 000. korun.
- Obchodník nebo gastronom už pracuje s pokladnou, která však nemá vůbec technickou způsobilost přizpůsobit novému zákonu. Takových míst může být cca 150 tis. Tato skupina může situaci řešit nákupem pokladního systému již odpovídajícího zákonu. Je však nutná instalace. Jedná se přibližně o 40 % z uvedeného počtu, na každé místo lze předběžně uvažovat 10 000 – 30 000 korun nákladu.
- Obchodník nebo gastronom nepracuje s žádnou pokladnou a bude tedy muset technologii zakoupit. Počet takových je asi 200 tis. V případě využití nejméně finančně náročného řešení, jako jsou notebooky a tablety, lze předpokládat cenu v rozmezí 5000 až 14 000 korun.
Od začátku tvrdíme, že elektronický systém je nevyhnutelný, ale zásadně nesouhlasím s tvrzením, že celá implementace bude jednoduchá jak facka,říká Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR.
Otázku nákladnosti zavedení elektronické evidence tržeb komentoval už dříve pro server Podnikatel.cz také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý:
Dlouhodobě podporujeme elektronizaci dokumentů mezi byznysem a státní správou, ovšem připomínáme a doufáme, že zmíněná elektronizace nepůjde ruku v ruce s extra náklady, které by pro některé podnikatele, zejména ty malé, mohly být problematické. Dále v rámci diskutovaného považujeme za důležité následující – garanci ochrany osobních údajů a kompatibilitu i na globální úrovni.
Čtěte také: Vyplatí se registrační pokladnu pořídit už dnes? Známe odpověď
Jak byl měl celý systém fungovat:
- Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci finanční správě
- Ze systému finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky
- Podnikatel vytiskne účtenku (včetně potvrzovacího kódu)
- Zákazník má povinnost převzít účtenku
- Evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy
Doporučujeme v první vlně spustit pouze obchody, restaurace a ubytovací zařízení. Drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři odložit minimálně o jeden rok. I tak to bude časově a systémově náročné,
uzavírá Pavla Břečková.
AMSP ČR současně zvedá prst také nad aplikací účtenkové loterie, na základě které by se spotřebitel stal jakýmsi revizorem obchodníků: Účtenková loterie je naprostý nesmysl, který dělá z nakupujících policajty, navíc se nikde příliš neosvědčila. Na Slovensku se spustila s velkou pompou a je z toho velké fiasko, jehož výsledkem je akorát to, že si lidé rozdělují nákup do třech košíků. Výběr daní se zvedl zcela nepatrně, celkově asi o 7–8 mil. eur,
komentuje Karel Havlíček. Jak už jsem však psali dříve, ministr financí Andrej Babiš na tomto opatření příliš nelpí: Účtenková loterie zřejmě zmizí v propadlišti dějin. Zelenou má evidence tržeb