Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje existující výrobky, suroviny a materiály. Tím se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad.
Od lineárního principu k cirkulárnímu
Cirkulární ekonomika je tedy ekonomika, kde materiály kolují v cyklech bez ztráty na kvalitě a v co nejvyšší přidané hodnotě. Je důležitá právě proto, že naše planeta nemá dostatek zdrojů a na druhé straně na skládkách po celém světě leží miliardy dolarů bez využití. Jen u plastů se ročně ztratí hodnota 120 miliard dolarů, což je mimo jiné částka, která je nutná na celosvětové vymýcení chudoby,
doplňuje na úvod Lenka Mynářová, CMO a členka představenstva společnosti NAFIGATE Corporation pracující s technologií Hydal, která využívá k výrobě bioplastů toxický odpad – použitý fritovací olej, kterého je v globálním měřítku přebytek.
Oběhové hospodářství představuje snahu posunout se od lineárního modelu: vytěžit – vyrobit – použít – vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, tzn. k prodloužení životnosti výrobků (odstranit jejich plánovanou poruchovost a zastarávání), po ukončení životnosti provést jejich úpravu, recyklaci a vrátit takto získané materiály zpět do výrobního cyklu (vlastního nebo jiného, např. v rámci průmyslové symbiózy). Jde tedy o přístup, kde se uzavírá smyčka – nejlépe na lokální úrovni, odpady ideálně nevznikají a jsou tedy zas zdrojem pro další výrobu. Aby to bylo možné, tak klíčovým prvkem je navrhování výrobků tak, aby byl brán v úvahu jeho celý životní cyklus, a to jak z pohledu jeho následného využití, tak i dopadů na životní prostředí,
popisuje Jiří Študent ml., šéfredaktor odborného měsíčníku Odpadové fórum.
Schéma cirkulární ekonomiky
Suroviny a jejich zdroje mají na naší planetě své limity a zároveň po nich roste poptávka a je v našem zájmu šetrněji nakládat s těmi, které jsme už získali. Suroviny se do Evropy většinou dováží ze třetích zemí, a když se s nimi naučíme lépe nakládat, snížíme tak naši závislost na těchto dodavatelích. „Navíc získávání a zpracování přírodních surovin má negativní dopady na životní prostředí včetně emisí skleníkových plynů. Efektivnější a chytřejší využívání surovin tak může tyto dopady zmírnit,“ vysvětluje vedoucí oddělení koordinace environmentálních a ekonomických strategií Miloslava Tomiková z Odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Přečtěte si, jak nad ekologií uvažují internetové obchody, v článku E-shopy vytvářejí odpady. Jaké fígle vymýšlejí pro obaly, aby byly ekologické?
Příležitostí bude přibývat
Oběhové hospodářství/cirkulární ekonomika je současný globální trend a poptávka po výrobcích a službách, které respektují principy cirkulární ekonomiky, poroste. Firmy, které budou včas připraveny a které budou umět prezentovat své aktivity a úspěchy na tomto poli, budou vyrábět udržitelně a šetrně s ohledem na dopady na životní prostředí, získají řadu výhod. Mezi ně bude patřit: snížení výrobních nákladů, nové obchodní příležitosti, kvalitní zaměstnanci a odborníci a také více nových zákazníků, pro které je původ výrobku a jeho ekologická stopa významným rozhodovacím faktorem pro jejich nákup.
Podle Jiřího Študenta s přechodem Česka na cirkulární Česko budou vznikat nové příležitosti, otvírat se nové obory a bude velký prostor pro vědu, výzkum a inovace. V cirkulární ekonomice představuje odpad cenný zdroj a důležitým bodem je recyklace. V Česku zcela zásadně chybějí recyklační technologie a kapacity, což se musí zcela změnit. Klíčem je konečně zakázat laciné skládkování, které představuje enormní plýtvání zdroji a pochopitelně nesmírnou zátěž pro životní prostředí, jako je zábor půdy, požáry, budoucí rekultivace a znečištění podzemních vod,
popisuje dále. Podpořit rozvoj recyklace musí podle něj i stát, a to v oblasti zadávání veřejných zakázek, které musí začít být cirkulární, tedy již v zadání požadovat recykláty. Například ve stavebnictví je potřeba začít už navrhovat budovy s ohledem na jejich konec životnosti a zabývat se takzvanou dekonstrukcí a vzdělávat architekty.
Staré věci umí využít a přetvořit ve skvost podnikatelka Anežka Tara Zemenáčková, jejíž příběh jsme vám přinesli zde: Staré šaty stojí tisíce a lidé je pálí. Své o tom ví obchodnice s vintage módou
Jedním ze základních principů cirkulární ekonomiky je také spolupráce a sdílení. Představuje velkou příležitost, protože především ve vyspělém světě spotřebitelé opravdu chtějí produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Já cirkulární ekonomiku vidím především jako obrovskou příležitost pro menší flexibilní firmy, které umí inovovat rychle a jsou schopny být v bezprostředním kontaktu se spotřebitelem. Ty pak umí vytvořit tzv. ekodesign produktů a získat svůj trh,
doplňuje Lenka Mynářová.
S tím souvisí také nastavení nových obchodních modelů, kde si budete moci pronajmout i prakticky vše od tisku po světlo. Tím pádem je možné očekávat velký tlak na delší životnost a opravitelnost výrobků. V komunitní sféře se jeví jako velmi zajímavé a perspektivní sdílené prostory, jako jsou například dílny. Nevidím důvod, proč by si na obcích každý musel kupovat různé vybavení, které člověk použije nárazově. Obec může řadu strojů a nářadí sama pořídit a následně pronajímat občanům. Cirkulárních příležitostí je tedy ve všech oblastech opravdu dost,
dodává Jiří Študent.
Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že opatření jako prevence vzniku odpadů, ekodesign a opětovné používání by mohly firmám v Evropské unii ušetřit až 600 miliard eur a očekává se, že by se díky tomu ročně snížily emise skleníkových plynů o dvě až čtyři procenta. Dále Evropská komise odhaduje, že by v Evropské unii mohlo v této souvislosti vzniknout kolem půl milionu nových pracovních míst.
Firmy musí začít myslet jinak
Při zavádění principů oběhového hospodářství je nejdůležitější seznámit se s tím, co už bylo v této oblasti uděláno a prozkoumáno. Tak se firma vyhne nefungujícím opatřením nebo slepým uličkám. Neúspěchy v počátku mohou být velmi demotivující a mohou komplikovat další kroky. Prozkoumat příklady dobré praxe v zahraničí a doma umožní udělat plán, který předloží záměr, vizi a cíle, kterých chce firma dosáhnout. Základem je zachování hodnoty a prodloužení životního cyklu materiálu či produktu na co nejdelší dobu. To může znamenat i potřebu změn ve výrobě či v základních aktivitách firmy. Například co se stane s produkty či obaly, které firma dodá na trh, za jakých podmínek je možné výrobky po skončení životnosti získávat zpět, opravovat je či jinak využívat,
popisuje Miloslava Tomiková. Dalším podstatným opatřením je předcházení vzniku odpadů či minimalizace jejich vzniku (např. navazováním vhodných partnerství, kdy odpad z výroby může jiná firma využít jako vstupní surovinu).
Jiří Študent upozorňuje, že změny musí přijít z nejvyššího vedení společnosti a že je potřeba následně ukotvit cirkulární ekonomiku ve své politice, vizích, poslání, strategiích a cílech. Osobně doporučuji ustanovit post “cirkulárního manažera”, vybavit ho patřičnými pravomocemi, kompetencemi a zodpovědnostmi, který bude za implementaci a rozvoj cirkulární ekonomiky zodpovídat,
doplňuje. V Česku je podle něj tisíce firem, které mají například zavedený systém dle mezinárodní normy ISO 14001 nebo evropský standard EMAS (systémy environmentálního managementu), takže by neměl být problém cirkulární přístup zahrnout do už existujícího systému. Pochopitelně nejzásadnější je začít myslet jinak, nehledat bariéry a tedy důvody, proč to nejde, ale naopak hledat řešení, otevřít se novým myšlenkám a v konečném důsledku domýšlet vše od A do Z,
shrnuje.
Někteří podnikatelé už se vydali do boje s jednorázovým nádobím, podívejte se: Kdo zatočí s jednorázovými plasty? I podnikatelé berou odpovědnost na sebe
Zamyslete se sami nad cirkulací
Oběhové hospodářství znamená akceptovat změnu myšlení, chování a návyků nejen v pracovním, ale i v soukromém životě. Přechod k principům cirkulární ekonomiky totiž není jen otázkou ekologickou, ale také průmyslovou, společenskou, sociální či kulturní. Jak uvádí Lenka Mynářová, spotřebitel si stále neuvědomuje, jakou má moc a že každou platbou kartou a každým nákupem ovlivňuje to, jaká bude budoucnost. Firmy totiž potřebují vydělávat a ke změnám je často donutí jen tlak spotřebitelů. Proto radí spotřebitelům zamyslet se nad tím, kolik obalů využívají, a snažit se tento počet redukovat. Doporučuji zamyslet se nad cirkulací všeho, co vlastníme a užíváme. Nepotřebné věci můžeme darovat, prodat. Odpady vytřídit pro recyklaci. Cokoli, co znovu použijeme a nevyhodíme po prvním použití, je cirkulární a kromě radosti, kterou z toho budeme mít, tak opravdu pomůžeme planetě,
popisuje.
Podstatné je dělat postupné krůčky, neklást si bariéry a zkoušet nové věci a přístupy vedoucí k tíženému cíli. Například Jiří Študent ml. se zbavil osobního automobilu, a když jej potřebuje, tak si ho půjčí. Také se zbavil více jak 2/3 oblečení, nové si pořizuje ve SWAPech, doma třídí odpady a kupuje vždy jen takové množství jídla, které sní, a věci, které opravdu potřebuje. Ve svém důsledku finančně velmi ušetříte a navíc nevlastnictví vám přináší neskutečnou svobodu a ušetří řadu starostí a pochopitelně času, který tak můžete věnovat skutečně podstatným věcem,
dodává.
Cirkulární ekonomika představuje jasnou budoucnost a podle Jiřího Študenta má Česko na to být recyklační špičkou, a to nejen v Evropě. Z recyklátu doma vyrábět výrobky s velkou přidanou hodnotou a ty prodávat následně do zahraničí. Mé zásadní doporučení zní – zbavte se zažitých pořádků, začněte myslet jinak, neklaďte si bariéry a hledejte nové cirkulární řešení. Zcirkulovat se dá opravdu vše od jednotlivce, rodiny, obce, města, kraje až po firmu a státní správu a úřady,
uzavírá.
ČLÁNKY DO MAILU