Odhad výnosů EET totiž pracuje s arbitrárně stanoveným koeficientem autonomního růstu inkasa DPH a zbytek prohlašuje za vliv EET. V případě, kdy by ministerstvo použilo jiný odůvodněný koeficient, vliv EET na výběr DPH by mohl být klidně záporný.
Metodika ministerstva je pofidérní
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík dnes na tiskové konferenci představil analýzu, která zpochybnila metodiku ministerstva financí pro výpočet vlivu EET na výběr daní. Analýza, kterou vypracoval Michal Škop, spoluzakladatel webového projektu a stejnojmenného občanského sdružení KohoVolit.eu, ukazuje, že čísla udávaná vládou nejsou podložená relevantními daty. Základní problém odhadů vlivu EET a kontrolních hlášení na výběr daní (a speciálně DPH) je v samotném principu, jak je ministerstvo získává.
Ministerstvo totiž započte efekt jen několika málo vlivů (růst HDP, průměrný růst výdajů) a zbytek prohlásí za “vliv EET” nebo “vliv kontrolních hlášení”, aniž by byly brány v potaz další vlivy. Že nezapočtené vlivy existují, ostatně dokládá příklad výpočtu “vlivu kontrolních hlášení”, kdy dle metodiky ministerstva měla kontrolní hlášení pozitivní vliv na výběr daní už v letech, kdy ještě vůbec nebyla zavedena.
Čtěte více: Ministerstvo opakuje, že čísla o přínosu EET nebyla chybná. Chybná ale byla
Aktuální čísla MF nejsou důvěryhodná
Aktuálně ministerstvo odhaduje, že EET přinesla v roce 2017 na DPH 5,4 mld. Kč. Tento odhad je založen na růstu skutečného inkasa DPH mezi roky 2016 a 2017 v sektorech 1. a 2. vlny EET. Od nárůstu je odečten odhadnutý vliv zvýšené spotřeby domácností a vládních institucí. Zbytek je nazván “vliv EET“.
Pokud by se tato metodika aplikovala na celé hospodářství, vedla by k výsledku, že i v oborech bez EET výnos DPH převyšuje nárůst výnosu DPH odvozený od autonomního růstu ekonomiky, se kterým ministerstvo počítá. Konkrétně by vyšel celkový “vliv EET” na 11,3 mld. Kč, tedy 7,6 mld. Kč by byl “vliv EET” na sektory, které EET nemají. Aktuální odhad MF ČR přínosu EET za rok 2017 má značné problémy a není zrovna důvěryhodný. Je v první řadě značně primitivní a málo robustní, malou změnou podkladových čísel (která jsou často jen odhadnuta) se může zcela změnit odhad vlivu EET. Použitím obdobné metody jen z jiných podkladových dat (přidané hodnoty) lze dojít k výsledku, že vliv EET na DPH byl záporný. Z daných dat by bylo daleko reálnější odhadnout přínos EET v roce 2017 na výběr DPH jako někde mezi –10 až +10 mld. Kč,
uzavírá analýza.
ČLÁNKY DO MAILU