Cizince, kteří potřebují povolení k práci, na dohody o provedení práce nezaměstnáte

Co potřebuje k zaměstnání cizinec

Zákon o zaměstnanosti stanovuje, že cizinec (mimo EU) může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty či má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Pokud cizinec potřebuje povolení od úřadu práce, musí k žádosti doložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti.

Kdo má výjimku

Bez zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu (viz výše) mohou být zaměstnány pouze tyto osoby:

1. občan členského státu EU a občan Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska
2. rodinný příslušník občana ČR nebo občana uvedeného v bodě 1
3. cizinec, na kterého se vztahují výjimky uvedené v § 98 a § 98a zákona o zaměstnanosti (například ti, kterým byl udělen azyl)

Od 21. března 2022 mohou Ukrajinci získat na území České republiky dočasnou ochranu. Cizinec s udělenou dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To znamená, mají volný vstup na trh práce a výše zmíněné se jich netýká.

Přečtěte si také:

Otazníky kolem ukončení pracovního poměru s uprchlíkem bez dočasné ochrany

Zaměstnání cizinců na DPP je nelegální prací

Že tak nejde zaměstnat cizince mimo EU, který potřebuje povolení k zaměstnání, na základě dohody o provedení práce, potvrdil nedávno Nejvyšší správní soud (NSS). Firma LT Agency dostala v roce 2018 pokutu ve výši 4,1 milionu korun za to, že umožnila výkon nelegální práce 58 zaměstnancům, a to „na základě dohod o provedení práce a bez povolení k zaměstnání“. K žádosti o vydání povolení k zaměstnání cizinci ze třetích zemí sice přiložili návrh pracovní smlouvy, nicméně po vydání povolení k zaměstnání uzavřeli s firmou (namísto k žádosti přiložené pracovní smlouvy) dohodu o provedení práce.

Společnost podala žalobu, ve které argumentovala, že zákon o zaměstnanosti nezakazuje zaměstnávání cizinců ze třetích zemí na základě dohod o provedení práce. Soud však tuto argumentaci odmítl s tím, že § 91 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti stanovuje, že povolení k zaměstnání může být vydáno pouze po předložení pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo smlouvy o smlouvě budoucí, týkající se uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.

Jelikož vydání povolení k zaměstnání je ve smyslu § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti podmínkou sine qua non („bez které nelze“) pro přijetí cizince do zaměstnání, je zřejmé, že zákon o zaměstnanosti neumožňuje zaměstnat cizince na základě dohody o provedení práce. Povolení k zaměstnání je pak spjato s konkrétními okolnostmi konkrétního zaměstnání konkrétního cizince. Nedávalo by smysl, aby po vydání povolení k zaměstnání, které bylo vydáno ve vztahu k deklarovaným podmínkám zaměstnání, mohly být tyto podmínky měněny, uvedl Krajský soud v Brně.

Přečtěte si také:

Důležitá změna pro zaměstnavatele od 1. dubna 2023

NSS potvrdil, že DPP nelze použít

Firma se ovšem nevzdala a podala kasační stížnost. Ani u Nejvyššího správního soudu však neuspěla. Nejvyšší správní soud nejen potvrdil výklad krajského soudu ohledně nemožnosti zaměstnat cizince mimo EU na dohody o provedení práce, ale odmítl i námitku, že firma nebyla účastníkem řízení o žádosti o vydání povolení k zaměstnání, a nebyla si tak vědoma, že se povolení k zaměstnání vztahuje ke konkrétnímu typu pracovněprávního vztahu. 

Nejvyšší správní soud souhlasí s krajským soudem, že z okolností projednávané věci je patrné, že stěžovatelka disponovala informací o tom, jaký typ pracovněprávního vztahu cizinci při podání žádosti deklarovali, a tedy i o tom, že povolení k zaměstnání bylo vydáno ve vztahu ke konkrétnímu typu pracovněprávního vztahu – tedy k pracovnímu poměru založenému pracovní smlouvou, dodal v rozsudku NSS.

Rozsudek rozvíjí judikaturu, říkají experti

Jak uvedli serveru Podnikatel.cz právní experti, rozsudek není překvapením a je v souladu s dosavadní judikaturou. Rozsudek není překvapivý, protože stejně rozhodl Nejvyšší správní soud už v dubnu 2021. Na webové stránce Úřadu práce České republiky lze dohledat odpověď generálního ředitelství Úřadu práce ČR na dotaz položený v rámci žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím v lednu 2021, ve které Úřad práce ČR dospěl k témuž závěru, komentoval Václav Vlk, advokát Rödl & Partner, s tím, že NSS vykládá zákon o zaměstnanosti tak, že neumožňuje zaměstnávat cizince, kteří mohou být zaměstnáni jen na základě uděleného povolení k zaměstnání, na dohodu o provedení práce.

Podle advokáta Matěje Grödla pak rozsudek dosavadní judikaturu rozvíjí v tom smyslu, že pokud by cizinci bylo uděleno povolení k zaměstnání na základě předložené pracovní smlouvy, avšak následně by byl fakticky zaměstnán na dohodu o provedení práce, půjde o výkon nelegální práce. Cizinec z třetí země (mimo EU) tedy nemůže práci vykonávat v rozporu s vydaným povolením, které mu lze udělit pouze na konkrétní místo. Tento výklad má své opodstatnění především v tom, že dohoda o provedení práce do určité výše sjednané odměny nezakládá účast zaměstnance (cizince) na sociálním a zdravotním pojištění a lze ji uzavřít pouze na omezený počet hodin (max. 300 hodin v roce), uzavřel pro server Podnikatel.cz Matěj Grödl.

Občan členského státu EU a občan Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska, rodinný příslušník občana ČR nebo občana EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a cizinci, na které se vztahují výjimky uvedené v § 98 a § 98a zákona o zaměstnanosti (například ti, kterým byl udělen azyl).