Krize snad vyřešena. Co by se ale dělo, kdyby ČR došel plyn?

Rusko dnes v ranních hodinách obnovit dodávky plynu přes Ukrajinu. Některé státy se kvůli nedostatku plynu dostaly do vážných potíží. To se naštěstí netýká České republiky, která je dobře předzásobena. Přesto existuje krizový scénář, co by se dělo, kdyby docházel plyn. Jako první by to „odskákaly“ strojírenské firmy.

Jak celý spor začal

Celý spor začal na konci minulého roku prohlášením ruského plynárenského kolosu společnosti Gazprom, že jí Ukrajina nezaplatila veškerou částku za dodávky plynu. Dluh měl dosáhnout výše 2 miliard dolarů (asi 38 miliard korun). V reakci na to se Gazprom rozhodl zastavit přísun plynu na Ukrajinu, která však v té době stále fungovala jako tranzitní země pro střední a východní Evropu. O pár dní později ale Gazprom oznámil, že Ukrajina načerno odebírá plyn a postupně začal omezovat jeho dodávky i dále do Evropy. Definitivně pak ruská firma uzavřela kohoutky s plynem 7. ledna. Od té doby plyn do Evropy touto cestou stále neproudí, což způsobuje značné problémy státům střední a východní Evropy, které jsou na ukrajinském plynovodu z velké části závislé.

Postižené Slovensko chce porušit evropské právo

Nejhůře přerušení dodávek plynu postihlo Slovensko a Bulharsko, které jsou na ukrajinském tranzitu 100% závislé. Obě země musely omezit dodávky firmám a někde i domácnostem. Češi se sice rozhodli svým východním sousedům pomoci částí svých plynových zásob, ale na pokrytí slovenské spotřeby to zdaleka nestačí. Jsme na pokraji blackoutu, komentoval včera situaci slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek. Slovensko se proto rozhodlo spustit nedávno odstavený druhý blok jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Opětovnému spuštění jaderné elektrárny zřejmě nezabrání ani obnovení dodávek plynu. Spuštěním plynu neodvrátíme krizovou situaci. My máme dneska větší problém v přenosu elektřiny než v přenosu plynu, uvedl dále Jahnátek. Čtěte také: Firmy protestují proti zdražení elektřiny. Může za ceny ČEZ?

Rozjetí jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích se ale nelíbí Evropské komisi (EK), která vstup Slovenska do Unie podmínila právě odstavením druhého bloku elektrárny. Podle EK by Slovensko spuštěním druhého bloku elektrárny porušilo evropské právo. Premiér Slovenska Robert Fico ale podle svých slov přijímá plnou politickou odpovědnost za to, že případně poruší smlouvu o vstupu do EU.

Topolánek zprostředkoval dohodu

Česká republika se jako předsednická země EU snažila zprostředkovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem, která by zajistila monitoring dodávek plynu přes Ukrajinu. První již podepsanou úmluvu však Moskva odmítla s tím, že do ní Kyjev ručně vepsal dodatek, který byl pro Rusko nepřijatelný. Poznámka totiž obsahovala prohlášení, že Ukrajina v minulých dnech neodebírala plyn, který jí nebyl určen a že nemá vůči Rusku žádné dluhy.

Napodruhé Ukrajina dokument ve včerejších dopoledních hodinách bez jakýchkoliv dodatků znovu podepsala. V návaznosti na to premiér Ruska Vladimír Putin oznámil, že Gazprom obnoví dodávky plynu, jakmile dohodu podepíší i představitelé EU, na místo dorazí mezinárodní pozorovatelé sledujících přepravu plynu přes ukrajinské území a až se Rusko přesvědčí, že monitorovací komise je vůbec schopná tranzit kontrolovat. Podle posledních informací by se kohoutky měly otevřít dnes v ranních hodinách. Než plyn urazí cestu do zbytku Evropy, potrvá to ale ještě několik dní.

ČR je na nedostatek plynu dobře připravena

Na rozdíl od svých východních sousedů se Česko do výraznějších problémů zatím nedostalo. Důvodem jsou zásoby plynu, kterými ČR disponuje a částečná možnost dodávek plynu z jiných zemí (na ruských dodávkách Česko závisí asi ze 70 %). Celková kapacita zásobníků činí 3,1 mld. m³ a při průměrné denní spotřebě 50 milionů metrů krychlových vystačí 60 dní. Zásobníky však v současnosti nejsou už plné a navíc tuhá zima z nich ukrajuje větší denní porci. Nyní zbývá ČR plyn asi ještě na měsíc. Česko má v současnosti v podzemních zásobnících stále ještě uskladněno asi 1,9 miliardy m³ zemního plynu. Spotřeba zemního plynu je přímo závislá na denní teplotě, nelze to počítat na dny nebo týdny, uvedl pro business server Podnikatel.cz Josef Kastl, generální sekretář České plynárenská unie.

Krizový scénář v případě docházejících zásob

Co by se stalo, kdyby plyn do Česka nedorazil a zásoby by začaly docházet? Tuto situaci upravuje energetický zákon č. 458/2000 Sb. a navazující vyhláška č. 375/2005 Sb. O stavech nouze v plynárenství. Legislativa umožňuje preventivní omezení dodávek největším odběratelům, kteří ročně spotřebují více než 400 000 krychlových metrů plynu. Tyto opatření mohou nastat při tzv. druhém odběrovém stupni a domácností a menších odběrů se nedotýká. Havarijní odběrový stupeň pak znamená přerušení dodávek pro všechny konečné zákazníky.

Pokud by musel být vyhlášen druhý odběrový stupeň, stalo by se tak podle vyhlášky prostřednictvím místního vysílání Českého rozhlasu, případně stanice ČRo 1, Radiožurnálu. V případě havarijního stupně situaci ohlašuje současně provozovatel distribučních soustav, obce, kraje a orgány Policie České republiky a orgány Hasičského záchranného sboru České republiky uvedené v havarijním plánu.

Kdyby nastala situace a plynárny by omezily dodávky plynu, postihlo by tato skutečnost nejprve velké výrobní firmy, jejichž výroba nemá bezprostřední dopad na obyvatelstvo. Při regulačním stupni číslo 2 by musela být zastavena výroba ve sklářství. Hrozba omezení dodávek plynu se však týká i dalších energeticky náročných výrob, tedy papíren, některých hutí, železáren, stavebních firem, ale i plynem vytápěných velkoskladů. Problémy by nastaly v oborech jako je strojírenství, varoval Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Tyto firmy by dostávaly pouze takové množství plynu, které by zajistilo bezpečnostní a technologické minimum. Podnikatelé by museli zastavit výrobu a postihly by je tak velké ztráty, proti kterým by se ale nemohli bránit. Podle energetického zákona totiž není nárok na náhradu škody, pokud je firma nebo domácnost poškozena omezením dodávek, dodal pro server Podnikatel.cz Matyáš Vitík z ministerstva průmyslu a obchodu.

Pro společnosti, které zejména zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zpracování potravin podléhajících zkáze, pro provozy živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat či k nezbytným potřebám zdravotnických zařízení, činí bezpečnostní a technologické minimum ovšem až 95 % ze smluvně sjednaného denního odběru plynu. Určení hranice pro stav nouze je plně v moci firmy RWE Transgas. Nedostatek plynu stanovuje přímo RWE Transgas Net a vyhlášení stavu nouze tedy závisí na jeho rozhodnutí. Není tedy pevně definovaný objem plynu, při kterém by se vyhlašoval stav nouze, vysvětlil Matyáš Vitík.

Česko situaci zvládlo, ale větší diverzifikace by neškodila

Naštěstí to vypadá, že tyto normy nebude třeba uplatnit. Přesto ale pro jistotu dodavatel plynu společnost RWE Transgas rozeslala před několika dni varování firmám s ročním odběrem plynu přesahujícím pět milionů kubických metrů. Transgas tyto klienty upozornil, že jestliže se problémy mezi Ruskem a Ukrajinou nevyřeší, dojde k omezení přísunu plynu. Poslední zprávy ale hovoří o tom, že dodávky plynu se dnes opět spustily.

Pokud nedojde k jakémukoliv dalšímu nepředvídatelnému problému, zdá se, že je situace již vyřešena. Plynárenství prokázalo, že je připraveno i na takto výjimečné situace, domnívá se Josef Kastl z České plynárenské unie.

Podle některých podnikatelů by se ale Česko mělo ze současných problémů poučit a více diverzifikovat své dodávky plynu. 70% závislost na Rusku je prý stále nebezpečně vysoká. ČR je dnes značně závislá na dovozu plynu ze zahraničí a měla by se proto v následujících letech v maximální míře orientovat na tuzemské suroviny s cílem docílit maximální energetickou nezávislost, uzavřel prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Čtěte více: Bioplynové stanice – nová příležitost k podnikání.