Co by způsobilo omezení dodávek plynu z Ruska? Dotklo by se každého z nás

Jak informovala ČT24, politici zemí Evropské unie se shodli na zavedení sankcí proti Rusku s tím, že postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu, obchod i vízovou politiku. Odpojení Ruska od systému SWIFT ani omezení dodávek plynu nebo ropy mezi sankcemi zatím není, ale nyní se hovoří o dalším balíčku sankcí.

Konkrétně bude například zakázáno dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, Rusku bude omezen přístup ke klíčovým technologiím, jako jsou například polovodiče, a Rusko nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl. Sankce zasáhnou 70 procent ruského bankovního trhu, což řekla po skončení schůzky v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Premiér České republiky Petr Fiala prohlásil, že prosazoval maximální možnou míru sankcí.

Dopady omezení dodávek plynu do Evropy

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, říká, že pokud by dodávky ruského plynu byly zastavené nebo omezené krátkodobě, tak by Evropská unie přežila do léta, a to díky zvýšenému dovozu LNG a zásobám. Ty jsou nyní na tři až čtyři týdny spotřeby. Je však podle něj potřeba počítat s nerovnoměrnými dopady na jednotlivé země Evropské unie.

Nahrazení delšího výpadku ruského plynu naráží na limity dovozu LNG – především na straně nabídky. Globální kapacita na zkapalnění nemá už téměř žádné rezervy a není volná ani kapacita lodí. Většina dodávek LNG do Asie je definována dlouhodobými kontrakty a infrastruktura není postavena na 100% dodávkách plynu ze západu na východ Evropy. Takže déle trvající omezení dodávek plynu z Ruska se bez omezení spotřeby neobejde. A výpadek se neobejde bez zvýšení cen energií, doplňuje.

Mezi možnosti řešení patří, že by některé plynové elektrárny mohly pálit místo plynu ropu, že Německo může pozastavit zavírání jaderných elektráren nebo se mohou omezit dodávky do nejvíce energetických náročných odvětví. Plyn je také možné nahradit zvýšenou produkcí elektřiny z uhlí. Využití uhelných elektráren v EU v posledních letech kleslo z dřívějších úrovní mezi 50–60 % na 30–40 %. Kdyby se jejich využití vrátilo zpět, mohlo by to nahradit zhruba polovinu produkce elektřiny z plynu, tedy asi 10 % jeho celkové spotřeby, popisuje David Navrátil. Problémem se v tomto případě může stát jeho dostupnost, protože Rusko patří mezi jeho významné vývozce.

Česká republika bez plynu a ropy?

Ve čtvrtek 24. února 2022 se konalo mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu, které v návaznosti na situaci svolal premiér Petr Fiala. Bezpečnostní rada státu řešila mimo jiné otázku zásobování České republiky strategickými energetickými surovinami, tedy ropou a zemním plynem. Chci občany v této souvislosti ujistit, že Česká republika je připravena i na případné výpadky dodávek těchto surovin. Máme zde zásobníky, máme dostatečné zásoby a jsme schopni případné snížení nebo výpadek dodávek řešit, sdělil s tím, že ví, že konkrétní kroky dělá i Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise Usrula von der Leyenová ho ujistila a následně veřejně pronesla, že jsou připraveny dohody s dodavateli z třetích zemí, kteří by v případě omezení nebo výpadku energetických dodávek z Ruska byly schopny je nahradit a tyto výpadky pokrýt.

Podle ČTK by Česká republika zvládla přerušení dodávek ropy, ale u plynu by mohl nastat problém. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor si myslí, že bychom vydrželi do konce topné sezóny, ale není podle něj možné jednoduše přepnout a plně nahradit ruské dodávky, protože takové množství pohotového plynu není na globálním trhu k dispozici. Podle ředitele strategie společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera by bylo možné dodávky plynu mírně zvýšit z Norska, Alžírska, Libye a Ázerbájdžánu nebo zvýšením dodávek zkapalněného zemního plynu.

Nastala by u nás další ekonomická krize?

Česká spořitelna uvádí, že v roce 2021 byl podíl ruského plynu na evropských dodávkách cca 42 % a výpadek by znamenal pokles české ekonomiky o cca šest procent. Kdyby ceny plynu byly trojnásobné oproti jaru 2021 a elektřiny dvojnásobné, tak celkové zvýšené náklady pro českou ekonomiku by dosahovaly o cca 270 miliard korun, což se rovná čtyřem procentům HDP. Hlavní zdroj snížení růstu ekonomiky je energetická krize = další růst cen plynu, elektřiny a ropy, případně nárůst cen spojený s nedostatkem a nutností vypínat energeticky náročné provozy.

Martin Navrátil dále uvádí, že odhady ukazují, že česká ekonomika je výrazně více exponovaná na případný výpadek dodávek plynu. Důvodem je vysoká energetická náročnost ekonomiky díky vysokému podílu průmyslu na HDP, který přesahuje 30 %. Zatímco v EMU propad dodávek plynu o 10 % sníží HDP o cca 0,7 %, tak v případě české ekonomiky je to dvojnásobek, cca 1,5 % HDP, vysvětluje.

Podle Lukáše Kovandy z Národní ekonomické rady vlády (NERV) by českou ekonomiku neměl ochromit samotný pokles vývozu zboží do Ruska, ale déletrvající výpadek v dodávkách ruské ropy a zejména plynu by ji mohl ochromit fatálně. Pokud by ukrajinský konflikt přerostl v mezinárodní střet, nastane podle něj globálně enormní nárůst nejistoty, která dramaticky podváže podnikatelskou a investiční činnost a může vyústit až ve stagnaci nebo pokles světového hospodářství, doprovázený zprvu vysokou inflací. Což je z definice právě takzvaná stagflace. Ta by nakonec vyvolala citelný růst míry nezaměstnanosti v ČR, nejen skrze slabší investiční a obchodní činnost českých firem, ale také skrze citelně utlumený zahraniční obchod, jemuž by výrazné oslabení koruny bylo jen částečnou vzpruhou, popisuje. 

V krajním případě se nedá vyloučit ani možnost recese, pokud by na výrazný nárůst cen energií domácnosti zareagovaly ještě významnějším omezením spotřeby a firmy by snížily investice, doplňuje David Navrátil s tím, že výpadek více než třetiny dodávek plynu znamená také citelné zdražení elektřiny, neboť její podstatná část se v Evropě právě z plynu vyrábí.

Dopady na inflaci

David Navrátil dále uvádí, že aktuální vývoj bude působit ve směru vyšší inflace a její průměrná hodnota pro letošní rok by za předpokladu naplnění negativního scénáře mohla přesáhnout až 10 %. Při předpokladu mírnějších dopadů, jako je nahrazení LNG nebo například jen snížení dodávek z Ruska a podobně, by průměrná inflace mohla letos dosáhnout 8–9 %. Také podle Lukáše Kovandy válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace s tím, že půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace, než jaká by nastala, pokud by došlo buď „pouze“ na pandemii, nebo „pouze“ na válku, podotýká.

Bankovní rada České národní banky aktuální situaci sleduje a průběžně vyhodnocuje. Kvůli tomu, že se jedná o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, je podle ní předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů do domácí ekonomiky, inflace či budoucího nastavení měnové politiky. Uvádí však, že už nyní lze očekávat, že přímý dopad na domácí ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený. Důvodem je jejich velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR (v případě Ruska 2,3 % a v případě Ukrajiny 1 %). Krátkodobě lze nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií, dodává závěrem Markéta Fišerová, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB.